První kolo poměřování délky preferencí mezi dvěma novými opozičními formacemi můžeme považovat čtyři měsíce před volbami za uzavřené. Piráti a starostové mohou zapomenout na 34 procent přízně z ojedinělého březnového průzkumu, reálně se nyní lídr průzkumů pohybuje kolem hranice 25 procent.
Koalice Spolu se pak po nepříliš zářném začátku dokázala vyšvihnout nad 20 procent nejen pomocí útoků na Andreje Babiše, ale právě i na koalici Pirátů a starostů. Hnutí ANO dál hledá dno někde kolem 20 procent, avšak nezapomínejme, že samostatně je to stále nejpopulárnější strana. Což vskutku není k zahození, když prezident opakovaně deklaruje, že sestavováním příští vlády pověří lídra vítězné partaje, nikoliv koalice.
Jak se budou preference hýbat dále, dnes prakticky nelze seriózně odhadnout. Za jisté lze považovat jen to, že kampaň bude mimořádně drsná. Andrej Babiš zjistil, že mu voliči odcházejí k SPD a Šlachtově Přísaze, takže spustil bubnování proti migrantům a cizákům. V opozičních koalicích první fázi vzájemného opatrného oťukávání vystřídaly ostré ataky a kulturní boje, ideálně o to, co ten druhý vůbec nemá v programu. A peleton větších stran uzavírá Tomio Okamura, který verbuje veškeré vlastenecké síly, aby jej podpořily jako lídra boje proti "sluníčkářskému" a "bruselskému" diktátu. Vypadá-li takto rozběh kampaně, raději si nepředstavovat její ostrou fázi.
Pokud ale lídři chtějí vyděšené a vyšokované voliče už nyní připoutat ke svým stranám, mohou je nakonec ztratit, protože ve svém znechucení sáhnou v posledku jinam.
Zadobře se všemi
Nyní se může zdát, že nejlépe našlápnuto na závěrečný spurt má hnutí Přísaha. Ale byl by to hodně předčasný soud. Pět procent mu zatím přisoudil jediný průzkum. Odsávat voliče na pomezí ANO a SPD není vůbec jednoduché. Navíc nelze přehlédnout limity plukovníka Roberta Šlachty - nedokázal si ani správně zaregistrovat jméno hnutí, na transparentním účtu musí vracet i ty největší dary, protože je nedokáže správně přijmout. Přes hodně přepálenou mediální pozornost Přísaha může brzo dopadnout jako Lidé Pro, na které si nikdo už ani nevzpomene.
Za pozornost stojí sociologická data agentury Kantar, která jednou za čas uveřejňuje případné druhé volby příznivců jednotlivých stran. Vypjaté kampaně se jistě mnohé snaží přesvědčit, aby o žádné jiné partaji neuvažovali, aby se stali jejich takzvaným volebním jádrem. Ne na každého ale taková strategie zapůsobí. O nějaké další straně uvažuje čtvrtina příznivců ANO, třetina těch, kdo mají jako první volbu ODS a dvě pětiny lidí, kteří tíhnou k Pirátům.
V tomto ohledu se těší zajímavé pozici strana, o níž se v poslední době kvůli střetům hlavních lídrů ANO, Pirátů a ODS moc nemluví - starostové.
Jsou - bez překvapení - nejsilnější druhou volbou lidí, kteří se chystají hodit hlas Pirátům. Jenže podobnou pozici mají také u voličů ODS. A dobře si vedou i v případě TOP 09, ANO či Přísahy. Starostenská strana bez jakékoliv ucelené ideologie je zjevně velmi poptávanou variantou jak pro opoziční, tak vládní voliče. Pro spokojené i protestní, levicové i pravicové, městské i venkovské. Zatímco Šlachta má šanci posbírat ještě pár hlasů u ANO či SPD, starostové mohou brát ve velkém množství prakticky u všech sněmovních hráčů.
Už nyní je jasné, že od voleb 2017 poskočili nejvíce právě oni. Do současné sněmovny prošli jen těsně jako nejslabší strana, nyní jsou v měření na třetím místě za ANO a Piráty s nějakými jedenácti, dvanácti procenty. A čím bude kampaň ostřejší, tím spíše může znechucené voliče lákat volba něčeho uměřenějšího a pragmatičtějšího.
Dvě volební otázky
Hodně těžké to má nyní především Andrej Babiš, jehož hodně různí voliči se rozutíkávají do všech stran, často zcela opačných. Druhou volbou podporovatelů ANO je kdekdo - od sociálních demokratů přes starosty, Piráty, SPD až po Přísahu. Babiš si ale už vybral. Rajtováním na migraci chce zastavit odliv k SPD a Přísaze. Zároveň si tím vytvořil jasného nepřítele v podobě "neomarxistických sluníčkářských ekoteroristů" s páskou přes oko.
O nic méně drsný ale nejspíše nakonec nebude ani boj mezi oběma opozičními demokratickými formacemi. Z úvah voličů o další preferované straně je jasné, že Piráti se STAN i Spolu loví ve stejném rybníku. Někdy je to až absurdní. Voliči nominálně konzervativní TOP 09 jako suverénně nejčastější druhou volbu uvádí velmi liberální Piráty, dále pak starosty. A stejná dvojka je to i v případě ODS.
Volné sdružení komunálních politiků nikdy nemělo žádný pořádný program, proto se v něm může najít jak zklamaný volič ANO, tak příznivce Spolu. A nakonec i někdo, kdo to vzal přes Šlachtovu přestupní stanici.
Bude tak hodně záležet na tom, jak účinnou taktiku si starostové vyberou do posledních měsíců kampaně - nikdo totiž nemá šanci ulovit ještě tolik hlasů jako právě oni. Možná to tedy budou nakonec starostové, kdo rozhodne dvě zásadní otázky říjnových voleb.
Tou první je, zda lze odloupnout nějaká procenta podpory jedním či druhým směrem mezi celkem vyrovnanou přízní pro opoziční koalice a extrémní tábor vedený ANO. A druhou hádankou je, která opoziční formace bude nakonec první s šancí nominovat premiéra.
