Český prezident Miloš Zeman často napadá a pokouší se zesměšňovat lidi, kteří "nic nedokázali" (nejen on, kupříkladu premiér Andrej Babiš uvažuje podobně, kritizuje ty, kteří "nepostavili ani psí boudu"). Kupříkladu loni na Štěpána ve svém vánočním poselství Zeman pravil: "Chtěl bych vás proto poprosit, važte si lidí, kteří v životě něco dokázali, a s úctou přijímejte jejich rady. Naopak ignorujte radílky, kteří sami v životě nedokázali nic."
O lidech, kteří "nic nedokázali", hlava státu mluvívá často a s chutí, zřejmě jí velmi leží na srdci. Loni 28. října 2018, v projevu k 100. výročí vzniku Československa, hovořil o vyznamenaných občanech a poté dodal, že "jsou lidé, kteří s jistou neláskou přijímají vyznamenání těch druhých, a často jsou to lidé, kteří sami v životě nic nedokázali". To samé národu sdělil i o rok dřív.
V březnu 2016 v Třebechovicích pod Orebem vykládal o fňukalech, "kteří v životě nikdy nic nedokázali, nezasadili strom, nezplodili dítě a nepostavili dům. Kteří jenom ve svých pitomých komentářích píší o tom, že všechno je špatně a nikdo nedokáže nic udělat, tak všichni tito fňukalové by měli dostat menší prostor, než dnes v médiích mají". Mínil novináře.
Zajímavé. Napadne vás hned, jak asi vypadá člověk, který v životě "nic nedokázal"? Existuje vůbec někdo takový? Koho má vlastně Zeman na mysli? (Obvykle se takto vyjadřuje o novinářích včetně sportovních komentátorů, nejen však o nich, také o politicích a dalších občanech.)
Když se rozhlédnete okolo sebe, najdete jednoho jediného člověka, který nic nedokázal? Jistě, uvidíte řadu neúspěšných mužů i žen, jenomže oni obvykle dokážou se svým neúspěchem žít. Vidíte stovky nenápadných osob, které však při bližším zkoumání, zamyšlení dokázaly mnohé a zaslouží si úctu.
Zeman jednou upřesnil, o kom mluví, tehdy to byli lidé, kteří "nezasadili strom, nezplodili dítě a nepostavili dům". Takových jsou vskutku mraky. Stromy dnes zřejmě většina lidí nesází, nemít dítě není nic neobvyklého (někdo ho navíc z biologických důvodů ani zplodit nedokáže), postavit dům si může dovolit jen málokdo.
Nicnedokázalové versus něcodokázalové
Zkusme se smyslu těch výroků o "nicnedokázalech" dobrat opačnou cestou, pohledem na ty, kdo dle Zemana "něco dokázali". Podle jeho projevů je to on sám, a jistě, on se dokázal (nechme čas před listopadem 1989 spát) stát šéfem sněmovny, premiérem a dvakrát byl v přímé volbě zvolen hlavou státu. Tak určitě, Zeman něco dokázal, je mimořádně úspěšným českým politikem. Pravda, prezidentem nemůže a nechce být každý, Zeman však cení i jiné lidi.
Jiřímu Kajínkovi udělil milost. Jak o něm prezident vůbec věděl? Kajínek vynikl, strhl na sebe pozornost, stal se celebritou. Svým způsobem patří mezi ty, kteří "mnohé dokázali", byl odsouzen za dvojnásobnou vraždu, utekl z přísně střeženého vězení, byl o něm natočen úspěšný film (za jeho života)! Ano, on něco dokázal, a může nám tedy i radit.
Úspěšným "něcodokázalem" je i Jiří Ovčáček. Redaktor komunistických Haló novin, Blesku, Práva, úředník na Úřadu vlády, vedoucí PR a marketingu ČSSD, svého času cosi jako tiskový mluvčí Jiřího Paroubka a samozřejmě a hlavně mluvčí prezidenta Zemana, který tuto funkci přetvořil v ryze ideologický nástroj hlavy státu.
Mezi něcodokázaly jistě náleží premiér Babiš. Dokázal si získat přízeň Zemana, nikdy ho nekritizuje (zjevně hlavní kritérium), získal 50 milionů na Čapí hnízdo, je miliardář, vypracoval k dokonalosti marketingovou politiku a nezadržitelně táhne Česko "na špici Evropy".
Víme, že "něco dokázali" i další agenti StB, protože jim Miloš Zeman udělil státní vyznamenání. Trochu pak mate, že byli vyznamenáni i jiní lidé, slušní, obdivuhodní. Zřejmě aby dodali lesku těm druhým.
Mezi partu světových něcodokázalů (kromě Zemana samozřejmě) na prvních místech patří prezident Putin (pokus o vraždu Skripala se stal celosvětovým hitem), šéf čínských komunistů Si Ťin-pching (světem hýbající totalitář, který s tichým úsměvem na rtech vězní opozici) a svého času taky něco dokázal Donald Trump, který však posléze nedokázal pozvat Miloše Zemana na oficiální návštěvu Bílého domu a tím se, bohužel, zařadil mezi četné nicnedokázaly.
Abychom však Miloši Zemanovi nekřivdili, on jen kopíruje dnešní masivní trend, kdy tím, kdo něco dokázal, se člověk stává třeba tak, že má na Twitteru 100 tisíc followerů nebo získal na Facebooku tisíce lajků za nějaké opičí video.
Žijeme ve společnosti, jež vzhlíží k (pokud možno zábavným) dokázalům, ať už jsou, jací chtějí, ikonou se může stát Václav Havel i Jiří Kajínek, Miloš Zeman i Tomáš Halík. Jde o vyniknutí, o výhry, o nej nej nej. Být jiná situace, normální prezident by jistě stál na straně těch, které sám považuje za neúspěšné, světu nic nedokazující, ty by podporoval (jako třeba slovenský prezident Andrej Kiska obrací pozitivní pozornost na Romy v ghettech).
Vraťme se však znovu k začátku textu a pokusme se přemýšlet o svých blízkých a známých, jestli objevíte někoho, kdo "nic nedokázal". Vsadil bych se, že takovou osobu nenajdete. Zeman ano, všecky své kritiky.
