Petr Zídek Petr Zídek | Komentáře
25. 2. 2021 11:30

Žijeme v časech katastrofy, která si nezadá s únorem 1948

Srovnávat časově vzdálené události je vždy ošidné a každá historická paralela kulhá. Je však evidentní, že aktuální pohroma není o nic menší, než komunistický převrat. A stejně jako tehdy si i dnes nezanedbatelná část populace myslí, že se zas tak moc neděje.
Demonstrace proti vládním opatřením, 31.1.2021, Václavské náměstí, Praha
Demonstrace proti vládním opatřením, 31.1.2021, Václavské náměstí, Praha | Foto: Michaela Říhová

O únoru 1948 se často píše jako o důsledku selhání elit. V širším slova smyslu šlo o selhání intelektuálních elit, které z velké části propadly utopické komunistické vizi beztřídní společnosti. Ve smyslu užším pak můžeme mluvit o selhání demokratických politických elit, jež vyklidily komunistům pole nejhorším možným způsobem: tak, že státní převrat získal zdání legality.

Také dnešní krize je důsledkem selhání elit, a to nejen těch politických, na které je nejlépe vidět. Kolik jen lidí ověnčených lékařskými a akademickými tituly zlehčuje význam epidemie, zpochybňuje účinnost protiepidemických opatření nebo vyvolává nerealistická očekávání? Jako příklad opravdu bezprecedentního selhání tu můžeme jmenovat rektora Univerzity Karlovy, lékaře a biochemika Tomáše Zimu, který tak dlouho bagatelizoval epidemii, vyzýval k rozvolnění restrikcí a "promořování", až skončil na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, kde jej personál jen s vynaložením všech sil a dostupných prostředků zachránil před smrtí.

Dnes - stejně jako v roce 1948 - postrádáme hlavu státu. V době únorové krize vydal těžce nemocný prezident Beneš jedno nemastné prohlášení a po několika dnech podlehl brutálnímu komunistickému nátlaku. Současný prezident je zřejmě těžce nemocný rovněž, protože jinak lze stěží vysvětlit, proč místo toho, aby denně povzbuzoval lékaře, dodával těžce zkoušeným občanům optimismus a urovnával politické spory, žije v ústraní na uzavřeném Hradě.

Ti, kteří měli vědět, nevěděli

Únor 1948 bývá ve zpravodajských šotech ilustrován řečnícím Klementem Gottwaldem a pochodem Lidových milicí. To ale dosti zatemňuje fakt, že komunistický převrat měl své příčiny, z nichž tou zdaleka největší byla podpora, jaké se tento levicový extremismus v české společnosti těšil.

Manifestovala se již během relativně svobodných voleb v květnu 1946, kdy přes 40 procent voličů v českých zemích dalo hlas komunistické straně. Vinu za únor 1948 tak nesli především občané, kteří se špatně rozhodli. Mnozí z nich ostatně dost brzy vystřízlivěli a své jednání obhajovali tím, že "nemohli vědět".

Také současní voliči Andreje Babiše jednou nepochybně budou říkat, že "nevěděli". Ano, o existenci zhoubného viru samozřejmě vědět nemohli, nic jim ale nebránilo mít ponětí o tom, že dávají svůj hlas politikovi, který se sotva může stát všeobecně respektovaným vůdcem v čase krize.

V roce 1948 se demokratický právní stát zhroutil pod náporem komunistů. Dnes padá následkem dlouholetého špatného vládnutí korunovaného neschopností současné vládní garnitury.

Můžeme za to my všichni, kteří jsme buď na politiku úplně rezignovali, nebo opakovaně ve volbách vybíráme osoby, jež nijak nepřispívají k ozdravení poměrů. Pokud stát nedokáže bez problémů zorganizovat výběrové řízení na stavbu dálničního úseku, je možné se tomu ještě snad smát. Pokud ale nedokáže zorganizovat ani výběrové řízení na rozvoz životně důležitých zdravotních pomůcek, humor končí.

Jestliže si podle výzkumu Světové zdravotnické organizace dnes 45 procent Čechů myslí, že současná katastrofa je "mediální bublina" (a v srpnu minulého roku jich bylo dokonce 57 procent), je to stejně zkázonosné nebo ještě zkázonosnější, než když v roce 1946 zhruba stejně velká část populace hlasovala pro totalitní politickou stranu. Ve spojení s kabinetem, který doposud vládl hlavně podle nálad lidu, jde o smrtící kombinaci. A to doslova. Špatné vládnutí si za rok epidemie vyžádalo již zhruba dvakrát tolik přímých obětí než komunistický režim za čtyři desetiletí své existence.

Bod zlomu

Dnešní dobu spojuje s únorem 1948 také atmosféra beznaděje a apatie, jež se společností šíří. Našim předkům, kteří nechtěli podlehnout v marném odporu, nezbylo než se podřídit a stáhnout do soukromí, nebo emigrovat. Co zbývá nám? Jak přesvědčit lidi, kteří věří nejbláhovějším povídačkám, že se mýlí? Existuje vůbec nějaký bod, který by společnost mohl probrat, když jí bezmála 20 000 mrtvých (ekvivalent všech obyvatel Kutné Hory) a přeplněné nemocnice, v nichž o život bojují stále mladší pacienti, zjevně nestačí?

Poražení roku 1948 se upínali k naději, že brzy dojde k mezinárodnímu zvratu, který povede k obnově demokracie, a svět bude jako dřív. Zvrat měl přijít brzy, již na podzim, do roka, snad příští rok… Podobné naděje dnes vyvolávají vakcíny - ty ale náš stát zatím nedokáže ani efektivně distribuovat z mrazáků. A co když se objeví nové mutace viru rezistentní vůči očkování? Máme nějaký plán, jak učinit život snesitelným v situaci, kdy to, co dnes žijeme, zjevně není jen provizoriem na rok či dva, ale problém na mnohem delší dobu? Tak jako komunismus?

Autor je historik a novinář.

Lockdown je jediná šance. To, k čemu směřujeme, je smutné a tragické, říká Levínský (video z 24. února 2021)

Je potřeba mnohem víc omezit pohyb a v první řadě firmy, to je místo, kde můžeme ještě něco brát, míní vedoucí BISOP René Levínský. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 12 minutami

Vrchní soud zamítl odvolání Heavy Machinery, firma je tak nadále v konkurzu

Vrchní soud v Praze zamítl odvolání firmy Heavy Machinery Services (HMS) proti tomu, že krajský soud v Českých Budějovicích prohlásil na její majetek konkurz. Námitka, že soudce krajského soudu je podjatý, je podle Vrchního soudu nedůvodná, navíc věc nesnese odkladu. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Konkurs je tak pravomocný, řekl soudce Zdeněk Strnad.

Bývalá vagonka Legios je v insolvenci, od roku 2014 v úpadku. Věřitelé původně přihlásili pohledávky za téměř tři miliardy Kč. Teď HMS dluží asi 1,1 miliardy korun, jak řekla ČTK v červnu insolvenční správkyně Petra Hýsková. HMS podala v červnu odvolání proti tomu, že krajský soud v Českých Budějovicích prohlásil na její majetek konkurz. Domáhala se, aby odvolací soud usnesení zrušil a věc znovu projednal jiný soudce než Zdeněk Strnad.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Na Českokrumlovsku se srazilo na přejezdu auto s vlakem, zranili se tři lidé

Při srážce automobilu s vlakem u Holubova na Českokrumlovsku se zranili dospělý člověk a dvě děti z auta. Záchranáři je převezli do nemocnice. Podle prvotních informací řidič auta vjel na přejezd i přes výstražné znamení. Novináře o tom informovala ve zprávě mluvčí jihočeské policie Štěpánka Schwarzová.

"Na místě záchranáři ošetřovali tři zraněné osoby: Muž musel být v rámci poskytnutí akutní přednemocniční péče napojen na umělou plicní ventilaci a ze závažnými mnohačetnými poraněními převezen ve stabilním stavu na anesteziologicko-resuscitační oddělení Nemocnice České Budějovice," uvedla mluvčí jihočeských záchranářů Zuzana Fajtlová. Dodala, že o zdravotním stavu dětí nelze poskytnout detailní informace kvůli jejich věku.

Ve vlaku cestovalo přibližně 45 lidí. Nehoda se stala po 14:00 na železniční trase mezi Českými Budějovicemi a Černým Křížem. Provoz na trati je vdaném úseku podle odhadů Českých drah minimálně do 17:00 přerušen.

Zdroj: ČTK
Další zprávy