reklama
 
 

Žluťásek byl motýl, budete říkat dětem. Právě vyhynul

1. 2. 2010 20:12
Evropa si dala cíl zastavit letos úbytek druhů. Úkol nesplní

Praha - Celosvětově ohrožený žluťásek barvoměnný žil v Česku jen v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty na hranicích se Slovenskem. Ještě na konci 20. století poletoval po tamních loukách v poměrně velkém počtu.

Pak ale začal mizet.

V roce 2004 pozorovali entomologové desítky kusů, v roce 2006 dva kusy a v následujících letech se už neobjevil ani jeden exemplář. Z české přírody zmizel.

Vzácný žluťásek je jedním z důkazů toho, jak se Evropské unii nepodařilo splnit svůj závazek zastavit do roku 2010 vymíraní živočišných a rostliných druhů.

Čtěte také:

Zalesňování Česku nesvědčí. Lesů je moc a zabíjí motýly
Pozor, vybetonujeme si republiku, varoval Miko i Havel

"Pravdou je, že cíl jako celek dosažen nebyl," potvrdil Aktuálně.cz někdejší ministr životního prostředí Ladislav Miko, který v Bruselu vede ředitelství ochrany přírodních zdrojů.

Motýli v ohrožení. A kdo další?

Právě denní motýli patří v celé Evropě včetně Česka k nejohroženějším druhům. "Vyhynulo už 19 druhů našich motýlů a více než polovina zbytku je ohrožená (88 druhů)," uvádí se ve Zprávě o stavu přírody a krajiny.

Ostatní druhy na tom ovšem o nic lépe. Například z původních 267 druhů kriticky ohrožených rostlin v roce 1979 se jejich počet na začátku 21. století zvýšil takřka dvojnásobně na 476 druhů. Některé druhy orchidejí už vyhynuly.

Stejný osud hrozí i více než polovině českých druhů obojživelníků a plazů. V Červeném seznamu je v kategorii ohrožených druhů zapsáno celkem 52 procent ptačích druhů.

V některých případech jde o dramatický úbytek - koroptev polí o 82 procent, čejka chocholatá dokonce o 91 procent. Kolihu velkou nebo mendelíka hajního v české přírodě už nenajdete vůbec.

"Dosaženo bylo i několik dílčích úspěchů," konstatuje exministr Miko a jako příklad uvádí například rysa.

Ničíme přirozené prostředí

Mezi hlavní důvody vymírání živočišných a rostlinných druhů jmenoval Miko na prvním místě takzvaný antropický tlak.

"Je to destrukce jejich přirozených stanovišť nebo jejich pozměnění," vysvětlil Miko, podle něhož ohrožuje rozmanitost fauny a flóry také změna vodního režimu, orba zemědělské půdy, hnojení nebo kyselé deště.

"Téměř vždy je za nevratnými změnami člověk," poznamenal exministr Miko, podle něhož stále větší vliv má rozdrobování krajiny do menších ploch, například širokými silnicemi.

"Významnou roli hrají invazivní druhy, které vytlačující původní druhy, a stále více také změna klimatu, vytěsňující méně početné a specializované druhy z jejich dosavadních areálů, přičemž mnohdy nemají kam ustoupit a tudíž vymírají. Dobrým příkladem jsou například relikty z ledových dob, které přežívaly v nejvyšších polohách hor díky chladnému a vlhkému klimatu," připomíná Miko.

Na globálním oteplování naopak "vydělávají" druhy, které se snadno přizpůsobují novým podmínkám, například straky.

Co čeká toto desetiletí?

Ačkoli se Evropské unii nepodařilo zastavit vymírání živočišných a rostlinných druhů, Miko je mírným optimistou.

"Jsme na správné cestě a v zásadě víme, co je potřeba udělat," tvrdí Miko, podle něhož je jedním z nedostatků to, že na ochranu biodiverzity není dostatek peněz.

První díl seriálu

Slova

Mýtné, nebo hejtman? Zvolte s námi slova desetiletí
Fakt "hustý tunel" aneb Jak vidíte uplynulých deset let

"Rovněž zůstávají některé významné otázky nedořešeny. Jde především o ochrana půdy a půdní biodiverzity, adaptace na dopady klimatické změny a boj s invazními druhy. Ve všech těchto oblastech je tedy nutno přidat, aby mohl být cíl naplněn," dodal Miko.

Dvacet let ve dvou sms/2000-2010-2020

Zkuste s námi zmapovat dvě desetiletí - to uplynulé, 2000-2010, i to, co máme před sebou, 2010-2020. Jak jsme mluvili a budeme mluvit za deset let? Čím jsme platili a budeme platit v budoucnu? Jak se proměňuje příroda, technologie, jak lidé? Připojte se k autorům unikátní projektu Aktuálně.cz, který tvoříte spolu s námi. Stačí poslat SMS a my z vašich tipů sestavíme obraz desetiletí.

Napište, s čím jste se ještě před deseti lety setkávali v přírodě a na co dnes již nenarazíte. Odhadněte, jací živočichové a rostliny zmizí z vašeho okolí během příští dekády.

autor: Pavel Baroch | 1. 2. 2010 20:12

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama