Na anglických a irských farmách, v továrnách, na stavbách nebo v kuchyních restaurací člověk málokdy zaslechne angličtinu. Zato se tu může dobře naučit polsky, nebo i česky.
Do italských domácností zase dochází desítky tisíc rumunských a moldavských pečovatelek a druhým pracovním jazykem českých stavenišť je ukrajinština.
Všude v Evropě se opakuje stejná situace. Jsou zaměstnání, která místní obyvatelé už dělat nechtějí, i když jsou nezaměstnaní. Důvodem je fyzická náročnost těchto profesí a jejich nízká společenská prestiž v kombinaci se štědrým systémem sociálních dávek.
Jedinou možností, jak neohrozit ekonomický růst země a fungování služeb, je zaměstnat cizince a cizinky, kteří jsou ochotni za nabízených podmínek práci vykonávat. Jsou motivovaní lepším finančním ohodnocením než ve své mateřské zemi či nemožností tam sehnat práci.
Místní obyvatelé ale často jejich přínos nevidí a dívají se na příliv cizinců s nevolí. Podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění z května 2007 si 68 % české veřejnosti myslí, že zahraniční pracovní síla Čechy ohrožuje. Podle tří čtvrtin Čechů by cizinci neměli pracovat v místech s vysokou nezaměstnaností.
Myslíte si i vy, že cizinci a cizinky ohrožují český pracovní trh?
- První díl - o obstrukcích na cizinecké policii - naleznete zde.
- Druhý díl - o údělu Ukrajinců - naleznete zde.
- Třetí díl - o problémech s těhotenstvím - naleznete zde.
- Pátý díl naleznete na Aktuálně.cz v pondělí 12. listopadu.
