Jeden lifestylový časopis teď pořádá akci, která se jmenuje Nákupy s maminkou. Ne, nejde o to, že byste měli vzít svou matku a jít s ní obhlížet výlohy. Tady nakupuje maminka sama, respektive se svým stejnojmenným časopisem. Srozumitelnou reklamu na to viz zde.
Maminka na obrázku vypadá jako Barbie, které úchylný designér strčil pod halenku soudek piva.
Pochopitelně, musí být jasné, že to není jen nějaká normální bytost na cestě z butiku, ale MAMINKA. Status maminky by sice mohlo naznačit i něco jiného, například kočárek nebo jedno, dvě děti. Ale to by nebylo tak šik, například by maminka musela někam odložit tu nakoupenou módu. Nekažte prenatální shopping tím, že budete naznačovat nějaké povinnosti.
Brambory jsou již na padrť!
Ta kamna! Často říkávala,
že budou jednou její smrt.
A zatím kamna mile hřála.
Nemyslete, to nebyl hněv,
maminka měla strach, že zmešká.
Když skláněla se pro konev,
byla ta konev pro ni těžká.
To bylo. Z maminky se stal další segment lajfstajlu, který je potřeba vytěžit. Správná maminka nejen šťastně nakupuje, ale v sedmém měsíci u toho vypadá jako Claudia Schiffer a po porodu jako Monica Bellucci.
Já slovíčkář se můžu utěšovat, že nejvíc sexy těhotnou celebritou nejsem a nebudu. Mě ovšem zas vytěžujou jinde.
Každopádně stojí za pozornost, jak se dá slovo maminka sebrat a obalit komerčním slizem.
Chudák ten Seifert. (Ukázky z jeho sbírky Maminka, vydané v roce 1954.)
V rodinném albu ze sametu,
jež nevešlo se na můj klín,
na stránce plné amoretů
je starý portrét maminčin.
Je v závoji, má dlouhou vlečku
a tatínkovi v čamaře,
který je nad ní u stolečku,
upřeně hledí do tváře.
A vůbec: Ať žijí nákupy - s tchyní!
Na jiné reklamě, takové té hodně žluté, nějaké miminko vzkazuje, že ujíždí na stavebku a diví se, že někdo taky ne. Co vy na to, maminko? Tak si to stavebko, cestou z fitka do solárka, koukejte pořídit. Hergot už!
Potravinářská komora (krátce česky Špajz) pracuje na „metodách určování čerstvosti, které by pak byly promítnuty v legislativě". Jde o to, aby se nějakou nálepkou mohly odlišovat potraviny čerstvé od potravin čerstvě rozmražených, které se zatím úspěšně za čerstvé vydávají.
Boj o čerstvé úplně chápeme, protože je to jeden z mála přívlastků, které jsou nutně dobré. Tak jako originální, původní, tradiční, domácí, svěží, královský a prémiový. Pozor, už ne nutně dobré je nový, moderní a univerzální (to dokonce přímo smrdí teleshoppingem). Časy se mění a naši kreativci to vědí první.
1017 let po založení Břevnovského kláštera se tu pod názvem SpeedChain 2010 uskuteční mezinárodní logistická konference, určená především „vrcholovým manažerům českých a nadnárodních providerů logistických služeb, konzultantům, představitelům státní správy, zástupcům akademických institucí a široké logistické veřejnosti".
Motto konference zní Logistika - realita s perspektivou, což je vlastně obdoba starého dobrého benediktinského Ora et labora, modli se a pracuj. Provideři vstoupili do kláštera.
Každopádně je správné vtisknout logistice, všem těm ošklivým terminálům a velkoskladištím, duchovní rozměr. Vždyť jsou dnes pro českou krajinu tím, čím byly dřív barokní kostely.
Na konferenci naváže společenský večer „V.I.P. Logistic Rendezvous" s bohatým společenským programem, na kterém se bude předávat cena „logistické osobnosti roku 2010". K tomu budou vyzvánět zvony k večerní modlitbě, předpokládáme.
Když už tam budou, mohli by ti logistici podle vzoru benediktinů složit čtyři řádové sliby: slib chudoby, čistoty, poslušnosti a slib stability (doživotní stálosti v některém klášteře nebo komunitě). Ať na ně, neznabohy, převor Siostrzonek dohlédne.
Znovu se divíme, že tisk používá jako rovnocenná synonyma slovesa obvinit a nařknout. To není správně. Nařknout má v podtextu obvinit zpravidla neprávem, není to neutrální, bezbarvé slovo. Tím je obvinit. Proto se například používá v justiční terminologii, dočtete se tam jedině o obvinění z toho a toho zločinu, nikdy o „nařčení z loupeže".
Proto třeba není dobré psát, že Kalousek nařkl Ratha ze lži a že velvyslanec Cabaniss nařkl ministra Bartáka, že po něm chtěl miliony. Navozuje to dojem, že si dotyčný vymýšlí a pravda je na straně toho „neprávem nařčeného". A my slovíčkáři jsme na fair-play hákliví.
Z minulých Slovíčkaření:
Všechno hrozí! Stav ohrožení? tak hrozné to ještě není
Královská disciplína češtiny: patetické plkání
Z City Tower na Slunný vrch. Čeština ve spárech realit
