Nebude myslím daleko od pravdy, když řeknu, že za vrcholné éry družby sociálních demokratů s čínskými soudruhy, s Tvrdíkem na koni a Zemanem na hradě, a dodejme s Chovancem na ministerstvu vnitra, házeli vládnoucí politici zprávy BIS rovnou do koše. Proč by do nich taky nahlíželi - stejně by se tam dočetli tak či onak leda o sobě. Nejraději by se těch papírů zbavili ještě dřív, než se k nim dostane někdo zvenčí. Podle toho, co jsem pochytil z oborových kuloárů i z veřejně přístupných zdrojů, o moc lepší příklad vlastizrádného jednání by se v našich nejnovějších dějinách asi nenašel. A pokud jde o působení vrchního velitele ozbrojených sil v pyžámku a zakouřeném akváriu, byl jsem vždy skálopevně přesvědčen o tom, že splňuje definici velezrádce měrou vrchovatou.

Soudím, že kdokoli z dnešních českých politiků jakkoli útočí na bezpečností služby a zpochybňuje jejich činnost, znamená to, že působí anebo by chtěl působit proti našim bezpečnostním zájmům, a tudíž proti nám všem. Není to legrace, není to jednotlivost, dotyčný se snaží oslabit samotné základy naší státnosti a poškodit naše zájmy tím nejzávažnějším možným způsobem.

Bezpečností služby, jak víme, plní apolitické zadání. Anebo spíš relativně apolitické: z podstaty věci samozřejmě působí proti politickým silám, které usilují o zničení současného ústavního pořádku a bezpečnostní architektury státu, včetně jeho vevázání do mezinárodních struktur naši bezpečnost zajišťujících či posilujících. Kterékoli systémové garnituře jsou klíčovými informacemi nápomocny při řešení bezpečnostních otázek, pokud o to ovšem stojí. Jestliže o to nestojí, o něčem důležitém a nadmíru znepokojujícím to vypovídá.

Tentýž princip se vztahuje na každou opozici: jedná-li se o systémovou, demokratickou opozici, nemá jediného důvodu být k bezpečnostním službám kritická, leda že by neodváděly dobře svou práci a o bezpečnostních rizicích neměly zjištěno dost anebo by tyto informace zatajovaly. Jestliže opozičnímu politikovi naopak vadí, že své úkoly plní pro něho až moc dobře, je to známka toho, do které části politického spektra patří. Svědomitá práce BIS může vadit jen politikovu antisystémovému a v důsledku vlastizrádnému.

Jako lakmusový papírek ostatně může tato otázka posloužit i mimo politické kruhy. Obzvlášť jsem si oblíbil slovo "sekuritizace", se kterým přišel jeden z bývalých kolegů, sledující drulákovskou trajektorii od nenápadného akademika k antisystémovým hlasatelům nahnědlých teorií. Nazýval tak - a možná stále nazývá, nevím, antisystémové weby nečtu - varování bezpečnostních složek našeho státu před bezpečnostními riziky spojenými s pronikáním čínského vlivu do ČR a do Evropy. Hlavně tak ovšem označoval snahy sinologů, kteří poukazovali na toto nebezpečí ještě dávno předtím, než se ČLR stala velkým bratrem za zády nové "osy zla" RF-Írán-KLDR, pokud ne přímo jejím zakládajícím členem.