Benzín je drahý jako nikdy - ano, je v tom to magické slovo „rekord" - a od rána do večera slyšíme, proč. Ceny ropy rostou a koruna slábne, tuhle analytickou nalejvárnu už si pamatují i Zprávy o páté, a to je co říct.
Protože se nám na tom něco nezdálo, proguglovali jsme se o čvtrt roku zpátky, a naše děravá paměť zajásala: je to tak, v dubnu stála ropa Brent cirka ještě o pět dolarů víc než teď, a koruna byla k dolaru ještě o něco slabší. A to je záhada: cifry na totemech u čerpacích stanic byly přitom nižší!
Je úplně jasné, že profesionální vykladači komoditních a jiných tržišť by nám vysvětlili, že je to úplně přirozené, správné a jinak to ani být nemůže, jako když je v noci tma. Jsou tu totiž od toho.
My jsme jen obyčejní šoféři, co když chtějí natankovat, vidí, že na jedné a té samé silnici stojí benzín u všech pump vždycky stejně. Kdybychom měli dětem ve škole vysvětlovat, co to je kartel, vážně neznáme lepší příklad.
O to víc nás všechny ty analytické pohádky štvou. Co naděláme.
S výkřikem no pasarán! se český prezident odmítl podrobit bezpečnostnímu rámu v australském parlamentu, otočil se na kramfleku a odešel. Hrdost majestátu zůstala neponížena. Jde bezpochyby o mezinárodní aktualitu číslo 1.
Od protinožců se to jeví tak: Klaus zase vyvádí. Australská ochranka je na prezidenty trochu cimprlich. A to je vše.
Aniž se ho někdo ptal, místopředseda Senátu a liberecký lékař Přemysl Sobotka prohlásil, že šumavským odpůrcům kácení „nejde primárně o přírodu, ale o vlastní zviditelnění."
Boj s kůrovcem se senátoři chystají také odhlasovat. Lýkožrout je ztracen, zdá se.
V novém žebříčku profesní prestiže se pozornost stočila na poslední místo poslanců. Je to k nim ale nespravedlivé, protože do výzkumu veřejného mínění nebyli zařazeni senátoři.
Kromě toho by nemělo zapadnout, že za posledních pět let klesl ministr ze 14. na 24. místo a novinář z 13. na 20. (děkujeme za zbylé hlasy). Zatímco kněz si polepšil, ovšem ze 24. na 22. místo.
Všichni daleko za projektantem, manažerem a truhlářem. Zpráva o stavu prestiže na českých tocích.
Ministerstvo zemědělství napsalo vyhlášku o tom, že "čerstvé" se smí říkat jen pečivu, které bylo právě upečené, a ne jen čerstvě rozmrazené. Tím vstoupilo na tenký led jazykového marketingu. Upřímnou soustrast, vyhláško.
Po "čerstvém" přijde na řadu "pravé", "domácí" a "lahodné". Takže za chvíli nebude v regálech ani tvrdý rohlík.
Tenhle boj je předem ztracený. Dobré zboží se chválí samo, není potřeba nazývat jogurt "babiččino pohlazení" nebo probůh jak. Někdo to ví, a pak jsou zákazníci, kterým není pomoci, vyhláškou ani jinak.
