David Klimeš David Klimeš | Názory
21. 7. 2020 13:36

Proti všem. V Bruselu jsme dnes prohráli. Naštěstí. Naše zájmy hájili jiní

Bylo v bytostném zájmu exportního Česka, aby se dnes Evropa dohodla, jak bude čelit ekonomické krizi. I když tomu Andrej Babiš v převleku za Josefa Švejka dlouho bránil.
Pokud nejsme schopni nic smysluplného navrhnout...
Pokud nejsme schopni nic smysluplného navrhnout... | Foto: Radek Bartoníček

Konec dobrý, všechno dobré. Fond o síle 750 miliard eur, který má pomoci unijní ekonomice z hluboké recese, se nad dnešním ránem podařilo ustavit. Kdo na něm vydělá především? Jižní země, kterým připluje největší díl pomoci. Dále Francie a Německo, které se dohodly na společném postupu a myšlenku celou dobu výrazně podporovaly. A tratit nakonec nebudou ani "šetřivé" státy, kterým se podařilo výrazně snížit původně obří objem peněz určených na nevratné dotace.

Česko se bohužel k vítězům neřadí. Paradoxně, protože výsledek mu ve skutečnosti hraje do karet. Náš problém se jmenuje Andrej Babiš. Protože to byl on, kdo do jednání vstoupil se zcela nereálnými požadavky, takže na ně později musel rezignovat. Zatím ještě nikdy nebylo Česko v Evropě tak osamoceno.

Dejte nám, seberte jim

Možná českou delegaci ovlivnila aktuální připomínka 600 let staré bitvy na Vítkově, v níž Jan Žižka Evropě ukázal, že husitské Čechy se mohou postavit celému kontinentu. Pravděpodobněji šlo ale o obyčejnou neudržitelnou umanutost, která už se v české unijní politice stala zavedenou tradicí.

Ač Babiš nejednou předchozí vládní establishment oprávněně kritizoval za nepromyšlené požadavky vůči Bruselu, sám se nyní vydal v podobných stopách: když už vůbec nějaký fond, pak co nejmenší, ale v něm co nejvíce nevratných dotací pro Česko. To je ovšem druh přijímání Evropy pod obojí, který nemá nejmenší naději na úspěch.

Jen si připomeňme, jak bitva u Bruselu byla rozehrána. Na jedné straně kompromis Francie a Německa, který chtěl půlbilionem eur dotovat koronavirem postižené země, čemuž tleskal celý jih Evropy. Na druhé straně narychlo zformovaný odpor vedený šetrnou čtyřkou Rakouska, Nizozemska, Švédska a Dánska, která chtěla co nejvíce peněz ze společného unijního ručení převést na půjčky, aby se jednou severským věřitelům vrátily.

A do toho přichází Andrej Babiš bezmála jako na venkovskou zábavu - školí Angelu Merkelovou, vykládá jí, že fond není potřeba, a když už, pak takový, který naopak odmění ty, kdo v boji s virem uspěli.

Ta strategie měla nulovou naději na úspěch. Vyjednávání se vedlo jen mezi smysluplně zformovaným jihem a severem, ze středoevropského prostoru bylo relevantní jen Polsko. I zkušený Viktor Orbán nakonec správně vyhodnotil situaci na bitevním poli a stáhl se.

Nakonec vyjednávání dopadlo pro Česko ještě o trochu lépe, než se původně předpokládalo. Ale jen díky tomu, že i jiné státy se zpěčovaly rozdělování peněz podle nesmyslného kritéria předkrizové nezaměstnanosti. Ve výsledku se tak můžeme těšit skoro na devět miliard eur dotací a patnáct miliard eur výhodných půjček. V porovnání s tím, za co bude muset země ručit ze společného dluhu, jsme stále v plusu.

Bez dluhu to nejde

Hokynářské počítání, do kterého se český premiér s takovou vervou pustil, je ale také základem problému celé české pozice. I kdybychom zůstali jen u selských počtů, je třeba k "má dáti - dal" z fondu obnovy připočíst stále štědré eurodotace z víceletého rozpočtu. A hlavně výhody jednotného trhu, na které exportní Česko až hříšně zapomíná. Není přitom obtížné pochopit, že Česko, které do zemí unie vyváží čtyři pětiny svého exportu, nutně potřebuje, aby recese na kontinentu odezněla co nejdříve. A tomu fond obnovy výrazně pomůže.

Česká unijní debata také vůbec nezohledňovala poučení z minulé velké finanční krize - totiž že unie může obdobné problémy překonávat, jen pokud bude schopna v ekonomickém útlumu společných fiskálních injekcí. Minule to politici nezvládli, což málem potopilo euro. Nynější společné ručení za dluh je nevyhnutelnou cestou, i pokud by integrace klubu již dále nepostupovala.

Kdo se nemůže srovnat s morálním hazardem společného dluhu, tomu raději neprozrazujme, že na cestě jsou ještě mnohem výraznější změny. Například společné unijní ručení za bankovní vklady.

V takto rozehrané situaci vsadit jen na ne, ne a ne - a do toho žádat co nejvíce dotací - je strategie hodná šílenců.

Tenkrát na Vítkově

Pro Česko se tak summit nestal přelomovým jen co do objemu prostředků, za které bude sedmadvacítka ručit. Ostatně nejspíš se nás to ani nijak zvlášť nedotkne, protože čerpat dotace jsme se nikdy pořádně nenaučili a vyčleněnými prostředky na zelené cíle ostentativně pohrdáme. Mnohem podstatnější je tak pro Česko politický vzkaz summitu - že jsme sami. Pohromadě už na posledních jednáních nedržela ani poslední parta, do níž jsme ještě patřili - Visegrád.

Polsko a Slovensko získaly hned na počátku z fondu příslib slušných peněz - a rychle proto své kverulantské kumpány opustily. Polsko a Maďarsko pak vyjednávaly zcela separátně o tom, do jaké míry budou nadále moci škrtit tamní soudce a nezávislá média, aniž by přišly o slibovaná eura, což se nás také nijak netýkalo.

Šikovný premiér by takovou situaci využil k vytvoření jiných partnerství, co více - měla by to být jeho povinnost, protože snad v žádném jiném evropském regionu než středoevropském není tak nebezpečné být osamocený. Česko navíc mělo jedinečnou šanci podpořit rakouské sousedy a jejich spořivé návrhy. Jenže to by znamenalo ohrožení vodopádu evropských dotací pro nejrůznější agrární i jiná impéria, takže Andrej Babiš zaujal raději za osamocenou vozovou hradbou pozici proti všem - proti Francii a Německu, proti jihu Evropy, proti severu Evropy a nakonec i proti Visegrádu.

Jako rekonstrukce bitvy na Vítkově to bylo jistě působivé, ale buďme rádi, že tentokrát jsme prohráli. České národní zájmy v bitvě u Bruselu hájily úplně jiné státy než ten český.

Telička: Babiš na summitu spěchal se svým PR, ostatní ho můžou natřít

Premiér se vmanévroval do nešťastné pozice, mohl být v lepší situaci, ale je jedno, jestli dostaneme jednu nebo dvě miliardy eur, říká Pavel Telička. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 43 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy