„Konečně! Díky Bohu!” komentuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS) včerejší projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen na jaderném summitu. Německá politička, která sama hlasovala pro odchod od jádra, v něm prohlásila, že snížení podílu jaderné energie v Evropě bylo strategickou chybou. „Byly doby, kdy na mě zelení křičeli, že slovo jádro nesmím vůbec vyslovit,” vzpomíná Vondra.
Izraelsko-americká operace proti Íránu byla dobře a dlouze připravována. Možná i několik let, myslí si bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Poukazuje přitom na obrovský technologický náskok Američanů před zbytkem světa, ale zároveň varuje před podceněním Íránců. „Stát, který je schopen vyrábět balistické rakety, nikdy nepodceňujte!“
Jak souvisí ceny potravin s bombardováním Íránu? Docela dost. Ve válce s Íránem nejde totiž jen o ropu (jak vidíme nyní na čerpacích stanicích), ale i o hnojiva. A ta závisí na plynu v Perském zálivu. Bez dusíkatých hnojiv by přitom bylo možné uživit jen asi polovinu světové populace.
Volba nového ajatolláha Modžtaby Chameneího Donalda Trumpa zklamala. Prohlásil to na tiskové konferenci ve svém floridském sídle Mar-a-Lago. Odmítl sice odpovědět na přímou otázku, zda má na sobě nový ajatolláh pomyslný terč, ale už minulou středu řekl: „Nedělám tohle všechno proto, abych skončil s dalším Chameneím.“
„Ten, kdo válku plánoval, udělal dobře, že ji naplánoval na konec zimy, a ne začátek,“ hodnotí ekonom Petr Bartoň situaci na Blízkém východě. Z Perského zálivu na světové trhy proudí dvacet procent světové produkce zemního plynu. A jeho cena okamžitě po začátku konfliktu vystřelila nahoru. Spotřebitelé se tak teď přeplácejí, aby koupili tankery s ropou a plynem, které jsou momentálně na moři.
„Armáda je důležitá, ale řešíme také zdravotnictví, sociální otázky a každodenní život občanů,“ reagoval Andrej Babiš na výtky amerického velvyslance kvůli snížení výdajů na obranu. Spojenci v NATO to prý pochopí. Jaké dopady ale bude mít snížení o zhruba 21 miliard korun na armádu a naši obranyschopnost?
„Američané dokázali, že jsou schopní se zbavit jakékoliv hlavy státu, která jim stojí v cestě. Rusové se o to pokusili v případě Zelenského a neuspěli. Američané to dokázali ve Venezuele a v Íránu. A to si každý na světě uvědomuje,“ říká polský expert na mezinárodní vztahy Slawomir Debski, který byl v Praze na pozvání Pražského centra transatlantických studií CEVRO univerzity.
Pokrovsk stále ještě není kompletně v ruských rukou. Kosťantynivka nepadla. Rusové jsou vytlačení z Kupjansku i z Dnětropetrovské oblasti. Sumy jsou pevně v ukrajinských rukou. Záporoží není v dosahu ruských dronů. Zastavení ruského postupu umožnilo vybudovat řadu záložních obranných linií. A hlavně – Ukrajinci poprvé za několik let zatlačují Rusy zpět.
Írán od začátku americko-izraelského bombardování zaútočil v odvetě na Izrael, Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák, Omán a nejnověji také na Ázerbájdžán. Raketu, která mířila na Turecko, sestřelila protivzdušná obrana NATO. Kam se konflikt ještě může rozšířit?
Ceny plynu v Evropě vyskočily od začátku války zhruba o 60 procent, ceny ropy o čtrnáct. Důvod? Írán uzavřel Hormuzskou úžinu, kudy z Perského zálivu na světové trhy míří zhruba dvacet procent světové produkce zkapalněného zemního plynu. Jen Evropa odsud odebírá patnáct procent své spotřeby. A také odsud plyne nějakých třicet procent světové produkce ropy. Čína odsud dováží třetinu své spotřeby.
Lékařka Pavla Špinarová, která dlouhodobě žije v izraelské Netanji, se během rozhovoru nacházela přímo v protiraketovém krytu. Izrael v těchto dnech čelí odvetným útokům Íránu a sirény se v některých oblastech ozývají několikrát denně. Podle Špinarové je však většina obyvatel na podobné situace zvyklá a dlouho je očekávala, jak říká v pořadu Spotlight News Matyáše Zrna.
"Bude to bolet Evropu, která bude platit víc za ropu a plyn. Bude to bolet státy Perského zálivu, které jsou závislé na prodeji ropy a plynu. Bude to bolet Čínu a jihovýchodní Asii. Kdo se může zaradovat, je Ruská federace, protože zvýšené ceny energetických surovin hrají do karet Putinovi," prozrazuje Josef Kraus, odborník na Írán z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Ceny plynu skokově skočily o více než polovinu, ceny ropy o 8 procent. To je zatím výsledek války USA a Izraele proti Íránu pohledem světových trhů. Teherán v odplatě za americké nálety totiž zaútočil proti těžebním zařízením arabských států Perského zálivu. Prakticky na nulu také klesla námořní doprava v Hormuzském průlivu mezi Iránem a Ománem, kudy proudí na trhy třetina světové produkce ropy.
Fungují restaurace, lidé chodí na koncerty a přitom kousek dále padají izraelské bomby. Tak popisuje libanonské hlavní město Bejrút přímo z místa Jakub Jajcay, bývalý důstojník slovenské armády, který si nyní dělá doktorát na katedře Blízkého východu Univerzity Karlovy. Cizinci ve městě podle něj zatím většinou zůstávají.
V roce 2022 mělo 39 % Poláků pozitivní vztah k Ukrajincům, dnes je to 43 %. Negativní číslo ale stouplo z 22 % v roce 2022 na 35 % v roce 2025. A jen 31 % Poláků považuje Kyjev za spojence. Oba národy si nemohou odpustit krvavou minulost za druhé světové války, Poláci také vidí Ukrajince jako domýšlivé a vnímají je jako ekonomickou konkurenci.
Cíl 50 000 mrtvých ruských vojáků měsíčně je realistický, tvrdí velitel ukrajinské brigády bezpilotních prostředků K2 Kyrylo Veres. Expanzi armády podle něj brzdí nedostatek důstojníků, příliš často se veliteli stávají nezkušení důstojníci. Na jednoho vojáka v první linii připadá dvanáct vojáků týlového zabezpečení. Válku ve stále větší míře přebírají robotické systémy. Rusům jejich model vychází.
Pákistánské letectvo bombarduje cíle v Kábulu, bojovníci Tálibánu ostřelují pákistánské pozice na hranici. Co se to vlastně děje? Když jsem před patnácti lety v rámci mise NATO působil rok v Afghánistánu, bylo všechno jinak – byl to Pákistán, kdo podporoval tálibánce. Proti nám.
Z pěstitele avokáda se vypracoval na nejmocnějšího drogového bosse Mexika. Armáda ho dopadla díky schůzce s milenkou. Jeho smrt ale nic nezmění. „Je strašně uspokojující vidět, jak ty záporáky někdo chytá nebo zabíjí. Ale on je vždycky někdo nahradí, protože ten byznys je prostě strašně výhodný,“ popisuje dopadení „El Mencha“ Jaroslav Bílek z Fakulty sociálních věd UK.
Úhrnná plodnost v Česku klesla na 1,37 dítěte na ženu, tedy hluboko pod úroveň nezbytnou k reprodukci. Porodnost klesá v zemích demokratických i totalitních, v Evropě, v Íránu i v Japonsku, v Číně, stejně jako v USA. Je to trend, který se vyhýbá jen silně nábožensky založeným skupinám a zemím subsaharské Afriky. Existuje ale řešení. Jednoduché.
„Během pár týdnů jsme poslali nejen rakety do raketometů Grad, ale i tanky, děla a helikoptéry. V tom jsme byli úplně první. Až pak nás následovali Poláci. Mnoha zemím západní Evropy jsme ukázali, že je možné posílat pomoc a že ta pomoc může dorazit velice rychle. Tím jsme rozhýbali pomoc jiných zemí,“ vzpomíná na začátek války na Ukrajině bývalý poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
