Komentář: Emocionální terorismus? Recept na porodnost, o kterém jste dosud neslyšeli

Úhrnná plodnost v Česku klesla na 1,37 dítěte na ženu, tedy hluboko pod úroveň nezbytnou k reprodukci. Porodnost klesá v zemích demokratických i totalitních, v Evropě, v Íránu i v Japonsku, v Číně, stejně jako v USA. Je to trend, který se vyhýbá jen silně nábožensky založeným skupinám a zemím subsaharské Afriky. Existuje ale řešení. Jednoduché.

V roce 2005 považovalo děti za nutnost pro naplnění života 73 procent lidí, v roce 2022 jenom čtyřicet jedna. U mladých žen (18–29 let) kleslo toto číslo ze 65 na 22 procent. Finanční pobídky to nezachrání, jak dokazuje třeba příklad Polska a Maďarska.

Více školek a jeslí také ne – Česká republika má snad nejhustší síť školek v Evropě a nepomáhá to. Na návrat k religiozitě to ve vyspělém světě také nevypadá. Příklad Izraele, kde mají více dětí i sekulární občané, je – obávám se – nepřenosný.

Deník New York Times ale přichází s řešením. Jednoduchým. Stačí prý rozšířit práci na částečný úvazek. Podle studie Stanfordské univerzity se v USA narodilo ročně přibližně 290 000 dětí navíc, od té doby, kdy pandemie covidu způsobila rozšíření práce z domova. Pokud oba rodiče přejdou z plného úvazku v kanceláři na práci z domova alespoň jeden den v týdnu, budou mít v průměru o 0,5 dítěte více, což se blíží vysněné úrovni 2,1 dítěte na ženu, uvedl ekonom ze Stanfordu.

Je to jak díky tomu, že spolu partneři tráví fyzicky více času („e-mailem otěhotnět nemůžete,“ řekl deníku Nicholas Bloom, autor studie), tak díky dostupnosti (méně času stráveného dojížděním znamená více času na rodičovství). Bloom označil práci z domova za „nejúčinnější politiku na podporu plodnosti, jaká existuje“.

S nápadem, o něco jednodušším, na zvýšení porodnosti přišli uživatelé sociální sítě X pod jedním z nejúspěšnějších postů minulých týdnů. Kanaďanka Laura Hudson, matka pěti dětí, má na Twitteru účet s necelými osmi tisíci sledujících. Osmého února ale zveřejnila video z TikToku Australanky (zjevně jihoslovanského původu) Daniely Brkić, které ukazuje zhruba třicetiletou blondýnu, jak drží v náručí nemluvně a pláče dojetím.

Doprovází to text: „Kamarádka, co nikdy nechtěla děti, drží poprvé v životě dítě.“ Když si to pustíte, slyšíte neznámou blondýnu, jak přes slzy přerývavě říká: „Bože, musím mít dítě, já musím mít dítě. Chci si sundat tričko a cítit ho na sobě.“

Video se stalo virálním a během dvou dnů ho zhlédlo dvacet milionů lidí. A mnozí diskutující připomínali vlastní zážitky. Ženy psaly o tom, jak kvůli tomu, že nikdo v okolí neměl děti, neměly žádný kontakt s malými dětmi a netušily tak, jaké to vlastně může být.

A ostatní přidávali další zážitky. „Totéž se stalo naší bezdětné kamarádce, když jsme jí dali pochovat našeho novorozence. Okamžitě se rozplakala štěstím.“ A jaký recept z toho plyne? Nabízí ho jeden z diskutujících: „Kdykoliv jsem někde s naším miminem, vrazím ho každému do náruče. I když se nejdřív zdráhá. Provádím emocionální terorismus!“

Takže pokud máte malé roztomilé dítě a chcete zachránit porodnost, vyrazte do ulic a podělte se o něj. Není to tak absurdní, jak to může na první pohled vypadat. Když si můžou náhodní kolemjdoucí podrbat vašeho pejska, proč by si nemohli pochovat vaše miminko?