Jiří Leschtina Jiří Leschtina | Rozhovory
8. 12. 2014 14:00

Miloslava Pošvářová: Babiš chce ohromit kilometry dálnic

Co s Ředitelstvím silnic a dálnic? Prostě ho rozprášit. Rozhovor s kontrolorkou, která upozornila, jak při stavbách dálnic utíkají státu miliardy. "Zvrhlý systém," říká.
"Když mám cenu za statečnost, nemůžu utéct."
"Když mám cenu za statečnost, nemůžu utéct." | Foto: Pavel Bursik/Wikimedia Commons

Předtím, než Miloslava Pošvářová nastoupila na Ředitelství silnic a dálnic jako šéfka kontroly, nechala si přes celá záda vytetovat dva draky. Jako ochranu proti negativním energiím. „Když můj přítel tatér a akademický malíř dílo dokončil, podívala jsem se do zrcadla a řekla jsem si: Tak, a teď jsem celá. Bylo to pro mne dozrání,“ vypráví. „Jeden drak modrý a druhý červený. Jin a jang. Proudí mezi nimi energie, ale nikdy se nespojí.“ Ani draci ji ale neochránili před hodinovou výpovědí a zmarněním jejího dvouletého úsilí zavést na ŘSD kontrolní systém, který by skoncoval s monstrózním předražováním staveb.

Přezdívají vám „černá mamba“. Irituje vás přirovnání k nejjedovatějšímu hadu?

Takhle mi začali říkat na Ředitelství silnic a dálnic. A bylo na tom něco pravdy. Asi jsem na ně působila agresivně nebo nepřijatelně. Situace ale vyžadovala ostré chování. A třeba jsem to přehnala. Ale ve chvíli, kdy jsem nastoupila do organizace, která tak katastrofálně spravuje ohromné peníze, a dostala šanci měnit od základu systém zadávání prací a kontroly, tak moje chování bylo adekvátní.

Vycítila jste příležitost, kterou jste si nechtěla nechat ujít?

Počítala jsem každý den, než mne vyrazili. Každý den jsem v duchu děkovala, že můžu tu práci ještě dělat. Že mám možnost ovlivnit neblahé, zaběhlé procesy, které se tam děly.

Do ŘSD jste ale přišla poté, co vás vyhodili z firmy Mott MacDonald, kde jste pracovala osmnáct let. Proč?

Dokonce jsem byla největší akcionář firmy po řediteli Petrákovi. Za něj jsme pracovali především pro stát. Dělala jsem znalecké posudky mostů na D47, které si objednalo Ředitelství silnic a dálnic. A ty vyzněly významně v neprospěch zhotovitele - firmy Eurovia. Jenže pan Petrák odešel v únoru 2012 do důchodu a nové vedení rozhodlo, že firma se bude orientovat na projekty pro velké stavební společnosti. Bylo mi řečeno, že ohrožuji činnost firmy a práci pro sto padesát zaměstnanců. A že musím odejít.

Chcete říct, že Eurovia si dala podmínku, že Mott MacDonald od ní nedostane zakázky, pokud tam budete pracovat?

Takto mně to bylo sděleno.

Nové pojetí dálniční sítě - návrh ministerstva dopravy (klikněte pro zvětšení mapy).
Nové pojetí dálniční sítě - návrh ministerstva dopravy (klikněte pro zvětšení mapy). | Foto: Ministerstvo dopravy

Nebyl rychlý konec ve společnosti, v níž jste pracovala takovou dobu, pro vás šokem?

Osmnáct let je strašně dlouhá doba. Ale byla to výzva. Že musím na sobě pracovat dál a zdokonalovat se. Patnáct let jsem dělala vrcholově sportovní gymnastiku a atletiku. Tam musíte zvládnout různá nářadí, v atletice jsem dělala sprint, běh přes překážky, skoky do dálky… Takže od pěti let jsem trénovala různé skupiny svalů. To je dobrá průprava pro život, pro schopnost prověřovat jiné vlastnosti, posilovat ty, ve kterých jsem slabá.

Jak vás ale tahle výzva dovedla na Ředitelství silnic a dálnic?

Nastoupila jsem jako řadový zaměstnanec za šestnáct tisíc měsíčně. Protože jsem věděla, že dřív nebo později se rozjede konflikt kvůli zfušované dálnici D47 a budu jako expert potřebná. Chtěla jsem se na tom podílet. Pak nastoupil jako ředitel David Čermák a jmenoval mě šéfkou úseku kontroly kvality, který nově vytvořil.

Jak vlastně funguje systém umožňující tak obrovské předražování v průběhu staveb?

Zní to neuvěřitelně. Ale v podniku, kterým protékají stovky miliard, neexistoval kontrolní mechanismus pro stavby dálnic. A když máte psa a dovolíte mu, aby někoho pokousal, tak ten pes pochopí, že je bez kontroly, a dělá si, co chce.

Ale jak je možné, že to funguje tak dlouho?

Protože je to dokonale vymyšlené. Ředitelství silnic a dálnic si jako investor objedná od projektanta zadávací dokumentaci stavby. Ten ji udělá nepříliš podrobnou. Pak nějaká firma vyhraje soutěž a objedná si u stejného projektanta už podrobný realizační projekt. Ten v něm podle požadavků firmy zaplní prostor, který si ponechal v zadávací dokumentaci, spoustou víceprací, které se náhle zjeví jako něco nevyhnutelného.

V podniku, kterým protékají stovky miliard, neexistoval kontrolní mechanismus pro stavby dálnic. A když máte psa a dovolíte mu, aby někoho pokousal, tak ten pes pochopí, že je bez kontroly, a dělá si, co chce.

Ale jak to, že to projde na Ředitelství silnic a dálnic?

Protože si ŘSD najme jako technický dozor znovu stejného projektanta. A když se zeptá – technický dozore, je navýšení prací nutné, tak ten to potvrdí, vždyť schvaluje vlastní návrh víceprací. Takže tady máme pořád jednu a tutéž firmu, která je placena investorem za zadávací projekt a technický dozor a pak zhotovitelskou firmou za realizační projekt. A v tom plují zaměstnanci ŘSD, kteří všechno odkývají a dají na to berana. Je to souručenství projektantů, velkých stavebních firem a ředitelů odborů na ŘSD, kteří jdou na ruku zhotovitelům, místo aby hájili zájmy státu.

Jak jste se pokoušela ten systém rozbít?

Navrhli jsme razantní změnu obchodních podmínek. Zadávací dokumentace by musela být zpracována do všech podrobností, na základě geodetických průzkumů, diagnostiky a podobně. Šlo by o konečný projekt, podle něhož by pak zhotovitel stavěl. Tím by se výrazně zúžil prostor pro uměle vytvářené vícepráce. Zároveň by autor projektu nesměl vykonávat technický dozor.

Kdo by na stavby dohlížel?

Kontroloři, kteří by byli zaměstnanci Ředitelství silnic a dálnic a které bychom náležitě vytrénovali. A dobře zaplatili. Vyfasovali by tablety a na základě programů v těch tabletech by vedli elektronický stavební deník. Na serveru by se tak ukládaly kontrolní zkoušky, odběry materiálů, kontrola betonů, veškerá fotodokumentace závad…

Odkdy vlastně funguje systém na předražování staveb, který popisujete?

První fáze byla na přelomu let 2003 a 2004, když se z ŘSD propustili úředníci, kteří by tomu mohli bránit. S tím, že jde o nutné zeštíhlování aparátu. Výsledkem byla paralýza struktury, která jakous takous kontrolu prováděla. Zůstali jenom lidé, kteří byli ochotni podřídit se korupčnímu systému.

Jaké jste měla zkušenosti s reklamováním staveb?

Buď se úmyslně prošvihly lhůty, nebo se závady vůbec neobjevily v zápisu o předání a převzetí stavby. Například při přebírání části Pražského okruhu jsme pořídili soupis závad, který měl několik desítek stran. A šlo o desítky milionů. Ten jsme předali provoznímu úseku. Pak jsem ke svému zděšení zjistila, že v protokolu o převzetí stavby není ze zdokumentovaných závad uvedena ani jedna. Na poradě vedení jsem dala do zápisu, že žádám vysvětlení, ale ten zápis se pak ztratil. Tehdy jsem pochopila, že rakovina je prorostlá do větší hloubky, než jsem myslela.

Kdy došlo ve vaší práci k zásadnímu zlomu k horšímu?

Když ministr v demisi Žák vyhodil ředitele Čermáka a na jeho místo nastoupil Pavel Kočica. Pan Čermák mi na odchodu řekl, že mě zlikvidují a celý náš kontrolní systém, eliminující vícepráce, půjde do háje. Vedení pak na mě začalo vyvíjet tvrdý psychický nátlak.

Jakým způsobem?

Chtěli mě vyčerpat. Například jsem v posledních dnech roku dostala ke kontrole šest velkých projektů, které se měly soutěžit. A zároveň mi nařídili, že moji lidé musí mít dovolenou. Takže jsem přes loňské vánoce nedělala nic jiného, než psala připomínky k projektové dokumentaci. Po svátcích jsem přinesla desítky stran zásadních připomínek. To asi pro ně byla poslední kapka.

"Když jsem nastupovala do ŘSD, věděla, že dřív nebo později se rozjede konflikt kvůli zfušované dálnici D47." (Snímek ze stavby.)
"Když jsem nastupovala do ŘSD, věděla, že dřív nebo později se rozjede konflikt kvůli zfušované dálnici D47." (Snímek ze stavby.) | Foto: Petr Sznapka

Podle ředitele Kočici ale bylo důvodem k vašemu vyhazovu to, že jste mu odmítla předat zásadní zprávu, týkající se dálnice D47. Proč jste mu ji nedala?

Zpráva, kterou na základě našich vrtů sepsala Česká geologická služba, dokazuje, že štěrkový materiál v celém tělese dálnice byl nahrazený struskou, která mění své vlastnosti, bobtná a způsobuje zvlnění vozovky. Z toho vyplývá, že proces bobtnání a následného zvlnění dalších úseků dálnice neskončí nikdy. To stát opravňuje žádat při arbitráži na společnosti Eurovia dlouhou záruční lhůtu - například padesát let. Proto jsem chtěla, aby zpráva byla nejprve předána soudu jako důkaz a pak teprve se dostala ke zhotoviteli. Aby ji nějakým způsobem neovlivnil.

Vy jste podezírala šéfa ŘSD, že s ní poběží do Eurovie?

Došla jsem k přesvědčení, že vedení ŘSD nehájí zájmy státu, ale naopak je poškozuje.

Jak proběhlo vaše propuštění?

Kočica si k tomu pozval pět dalších ředitelů. Oznámil mi, že mě na hodinu propouští. Těch pět ředitelů pak šlo se mnou do mé kanceláře. Stáli nade mnou a kontrolovali každou osobní věc, kterou jsem si brala. Říkala jsem si: to snad není možný, že tohle dělají dospělí chlapi.

Když Zdeňka Žáka vystřídal na postu ministra dopravy Antonín Prachař, přijala jste nabídku stát se jeho poradkyní. Proč jste do toho šla, po těch zkušenostech?

Já neměla jinou možnost. Vždyť jsem pořád v médiích říkala, že chci pracovat pro stát. Kdybych teď odmítla, tak bych vypadala jako kontroverzní, neseriózní lhářka. Tak jsem Prachařovu nabídku přijala. Součástí naší dohody bylo, že stáhnu žalobu na ŘSD kvůli neplatnosti mé výpovědi. Což jsem samozřejmě udělala. Jenže ministr mi nezadával vůbec žádnou práci.

Jak si to zpětně vysvětlujete?

Že to byl z jeho strany promyšlený postup. Docílil toho, abych stáhla žalobu. A ještě zapůsobil na veřejnost jako zastánce někoho, kdo byl neprávem zlikvidován. Ale ve skutečnosti mě úplně odřízl. A protože jsem měla být placená za konkrétní práci, zůstala jsem bez finančních prostředků.

Když mě propouštěli z ŘSD, stálo nade mnou pět ředitelů a kontrolovali každou věc, kterou jsem si brala. To snad není možný, že tohle dělají dospělí chlapi.
Když mě propouštěli z ŘSD, stálo nade mnou pět ředitelů a kontrolovali každou věc, kterou jsem si brala. To snad není možný, že tohle dělají dospělí chlapi. | Foto: Vojtěch Marek

Mluvila jste o problémech na ŘSD s Andrejem Babišem?

Byli jsme spolu v úzkém kontaktu od října 2013. Diskutovali jsme o systému na potlačení víceprací, o nové účinné kontrole. Povzbuzoval mě, ať jdu do toho, že budu mít vždycky jeho podporu. Dokonce to řekl i v médiích. Zpočátku jsem mu i věřila. Když se pak dostal do vlády, žádná podpora z jeho strany se jaksi nedostavila.

Myslíte, že Babiš má zájem změnit korupční poměry ve stavění dálnic?

Ze začátku se mi fakt zdálo, že ano. Teď jsem ale dospěla k názoru, že se tady hledá způsob, jak utratit peníze, které jsou nachystané. A je jim úplně jedno jak a za jakou cenu. Hlavně ohromit veřejnost množstvím nových kilometrů dálnic.

Myslíte si, že je Ředitelství silnic a dálnic reformovatelné?

Myslím, že ne. ŘSD a jeho zaměstnanci jsou natolik prorostlí s velkými stavebními firmami a jednají v jejich zájmu, že to nezmění ani sebeosvícenější ředitel. Nejlepší by to bylo rozprášit a postavit úplně novou organizaci.

To je trochu fikce, ne?

Ale šlo by to postavit velmi rychle. Vždyť nyní většinu činností pro ŘSD dělají najaté projekční firmy. Tak by stát mohl koupit nějakou velkou projekční firmu, která by to všechno zvládla.

A postupně by ji zachvátila stejná korupční rakovina jako ŘSD.

To právě ne. Firma by fungovala pod zákonem o státní službě. Zaměstnanci by měli zajištěný kariérní růst, byli by pod stejnou kontrolou a režimem jako ministerstvo. Nedovedu si představit, že by měli takový prostor akceptovat vícepráce, nereklamovat vady a brát úplatky.

Jaké šance dáváte novému ministru dopravy Danu Ťokovi?

Zásadní bude, koho dosadí do pozice ředitele ŘSD. Jakmile se to jméno objeví, bude jasné, kam Ťok směřuje. Pokud to bude někdo ze současných nebo bývalých ředitelů oblastních organizací, kteří jsou nebo byli součástí toho zvrhlého systému, pak se jen potvrdí, že z kozla nikdy nebude zahradník. Vždycky jenom kozel. (Pozn. red.: V pondělí ministr Ťok oznámil, že novým šéfem ŘSD jmenuje bývalého šéfa pražské správy ŘSD Jana Kroupu.)

Na druhou stranu Ťok jako ředitel Skansky ten „zvrhlý systém“ často kritizoval.

Tím spíš mě zděsil jeho plán urychlit výstavbu zavedením principu „naprojektuj a stav.“ Stavby chce soutěžit jako celek a vítěz má zodpovídat za projekt i samotnou výstavbu.

Co je na tom tak děsivého?

Vlastně tím dáváte volnou ruku velkým stavebním firmám, které už dnes staví kilometr dálnice někdy až za miliardu, zatímco všude ve světě běžně stojí od dvou set milionů do půl miliardy. Navíc si tak stát proti sobě zaplatí projektanta, který bude již úplně na straně zhotovitele. Předtím se ten projektant alespoň zdánlivě choval jako přítel. Ale i diagnostické firmy, znalecké ústavy, vysoké školy budou na straně zhotovitele, protože je bude platit. Stát ztratí všechny spojence.

Poté, co jste byla propuštěna z ŘSD, jste se chystala odejít pracovat do Anglie. Co vás od toho odradilo?

Charta 77, která mi udělila cenu za občanskou statečnost. Mě to hrozně překvapilo. A říkala jsem si: Když mám cenu za statečnost, přece nemůžu utéct. Bylo to pro mne povzbuzení i proto, že po mém vyhazovu se nade mnou zavřela voda. Mnoho přátel se mi začalo vyhýbat. Dost dlouho jsem byla z takové morální slabosti rozhozená. Až jsem se po udělení ceny poprvé ocitla na koncertě starého undergroundu. A najednou jsem cítila, že jsem konečně mezi svými. Tihle lidé se chovali svobodně za totality a zůstali vnitřně svobodní dodnes.

Takže po práci pro stát odcházíte do podzemí?

Ne, jen o patro níž. Při letošní kandidatuře do Senátu jsem poznala spoustu starostů, kteří mají problémy se zateplováním školek a škol, se zničenými místními komunikacemi ještě v záruce. Vidím, jak jsou podváděni protřelými firmami, všude se zatepluje a staví v rozporu s normami. Chci si otevřít znaleckou kancelář a pomáhat obecním úřadům. Otevřel se mi nový obzor. A s ním naděje, že v městečkách a vesnicích bude o moje dlouholeté zkušenosti zájem.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy