„Skutečnost, že někdo bezohledně zastřelil člověka přímo před policejní stanicí, to je úroveň násilí, kterou už prostě nikdo nemůže přehlédnout,“ stěžuje si předák německého policejního odborového svazu (GdP) Stephan Weh. Šokovala ho nedávná přestřelka přímo před policejní stanicí č. 27 v centrální berlínské čtvrti Moabit. Střelbě předcházela bitka mezi tureckými gangy, při které došlo k pobodání.
Nedělní zemské volby v Berlíně vyhrála strana Die Linke, která získala zhruba čtvrtinu hlasů a odsunula do opozice dosud vládnoucí CDU kancléře Friedricha Merze. Pro něj to je druhá prohra za jeden víkend, tentokrát z opačné strany politického spektra. Pro německou metropoli jde o významný obrat a další varovný signál pro spolkovou vládu.
Berlínská Die Linke chce po zářijových volbách zahájit rozsáhlé vyvlastňování bytových koncernů. Převod zhruba 220 tisíc bytů do veřejného vlastnictví strana považuje za podmínku své účasti v příští zemské vládě. Proti návrhu se však staví potenciální koaliční partneři, ekonomové i spolková vláda.
Německá vláda čelí překvapivé krizi. Mladí lidé v zemi jsou nespokojení, že se za poslední dva roky zdvojnásobila cena döner kebabů, které patří mezi nejoblíbenější jídlo v zemi. Kancléř Olaf Scholz přiznal, že se ho studenti na zdražení populárního pokrmu neustále ptají a některé politické strany dokonce navrhují, aby se cena kebabů zastřešila. Berlín by to stálo několik miliard eur.
Současná koalice v německé metropoli sice ideově vyhovuje většině jejích obyvatel, ale v praktické rovině podává tak katastrofální výkon, že donutila desítky tisíc lidí ze zoufalství volit i proti jejich politickému přesvědčení.
Volby do Bundestagu ukázaly, že navzdory všem krizím u našich západních sousedů slábne extrém. Hlavním tématem se pro ně stala péče o klima.
Únava z nekonečné éry dosluhující kancléřky je znát a předvolební plakáty zemi slibují zcela nové vize. Podle průzkumů to ale vypadá, že Němci nakonec u lídrů hlavních stran poptávají především to, aby se co nejvíce podobali ženě, jež právě odchází.
Deník Die Zeit zveřejnil výsledky počítačové analýzy volebních programů německých stran. Jejich texty se podle studie stále prodlužují, oproti minulým volebním kampaním jsou ale optimističtější. Nejdelší slovo ze všech zkoumaných textů má 44 písmen a pyšní se jím liberální Svobodná demokratická strana (FDP).
Berlínská čtvrť Neukölln je místem, kde se odpůrcům imigrantů nebo muslimů vůbec nelíbí. Každý čtvrtý obyvatel se sem přistěhoval z jiné země a většinou vyznává islám. Je tady k vidění něco, co čím dál hlasitěji odmítají Alternativa pro Německo (AfD) i jí podobné ultrapravicové strany z jiných evropských států. Necelý týden před parlamentními volbami je přitom AfD třetí nejsilnější politickou stranou v Německu. V Bundestagu tak poprvé zasedne krajně pravicová strana, která má jedno velké téma. Zastavit islamizaci Německa.
Přezdívá se mu nejchudší a nejfrustrovanější region Německa. Jediná spolková země, kde obyvatel i přes příchod uprchlíků ubývá. V Meklenbursku-Severním Pomořansku získávají v parlamentních volbách velkou část hlasů extremistické strany. Krajně levicová Die Linke, protiislámská Alternativa pro Německo, v minulých letech taky nacionalistická Národní demokratická strana. Novinářka listu Der Spiegel Annett Meiritzová, která odsud pochází, nazývá Meklenbursko-Severní Pomořansko "zemí populistů a extremistů". Jejich kouzlo už ale i tady pomalu vyprchává. Na severovýchod Německa se vydal reportér Aktuálně.cz Martin Novák.
Špičky německé sociální demokracie horují pro velkou koalici. Odpor je ale silný.
Volební sonda. Komu dává hlasy nejvýchodnější okrsek Německa a proč .
