


Česko zadrželo na tureckou žádost vůdce Kurdů. Ve hře je i výměna za Farkase a Všelichovou
Sálih Muslim je jedním z vůdců syrských Kurdů, kteří jsou spojenci Západu v boji proti Islámskému státu.



Sálih Muslim je jedním z vůdců syrských Kurdů, kteří jsou spojenci Západu v boji proti Islámskému státu.



Turecká armáda bombardovala spojence syrského režimu, jejichž síly v úterý vstoupily do města Afrín na severu země, uvedla syrská média. Město měli přitom v úmyslu obsadit Turci, kteří o tuto severosyrskou enklávu již řadu dní bojují se syrskými Kurdy. Syrská státní televize odvysílala záběry s auty s ozbrojenci vybavenými syrskými vlajkami, jak vjíždějí do města. Brzy poté Turci začali město ostřelovat a přinutili tak novináře, kteří kryli událost, aby se dali na útěk, upozornila televize. Místní Kurdové nedávno požádali syrskou armádu o pomoc. Kromě města chtějí, aby prorežimní síly chránily také syrské hraniční pásmo před Turky.



Na severu Sýrie měli údajně spolupracovat Kurdové s vojáky syrské armády. Cílem mělo být vyhnání turecká vojska z pohraničí, informoval v pondělí server BBC.



Několik civilistů trpí útoku turecké armády příznaky otravy plynem. Po zásahu Turecká armáda v sobotu vydala prohlášení, v němž užití mezinárodně "zakázané munice" během operace v Afrínu popřela.



Při americkém náletu na východě Sýrie umírali ruští žoldáci. Moskva oficiálně tvrdí, že obětí je pět. Podle zjištění agentury Reuters jich ale může být až sto.



Čtveřice mužů vyrůstala v západním Londýně. Postupně se ale všichni zradikalizovali a odešli bojovat do Sýrie jako stoupenci tzv. Islámského státu.



Turecko před více než dvěma týdny zahájilo na severu Sýrie operaci, která cílí na tamní Kurdy. Ankara je totiž považuje za teroristy.



Čtvrteční exploze v daňovém úřadu v turecké metropoli způsobila bomba a domnělého atentátníka zabila při zásahu policie, oznámil dnes v prohlášení úřad ankarského guvernéra. V souvislosti s explozí bylo zatčeno osm lidí podezřelých z napojení na atentátníka.



Turecká armáda vyslala do bojů s Kurdy v Sýrii tanky německé výroby Leopard.



Turecká vojenská ofenziva proti syrským Kurdům otřásá vztahy mezi Ankarou a Washingtonem. "Turci ukazují, že jsou při obraně svých zájmů schopni jednat i samostatně," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz bývalý český generální konzul v Turecku a exšéf vojenské rozvědky František Štěpánek.



Turecko začalo ostřelovat Afrín ze svého území v pátek, v sobotu zahájilo bombardování regionu s kódovým označením Olivová ratolest. Turecký ministr zahraničí řekl, že všichni, kdo se proti turecké operaci v Afrínu postaví, jsou na straně teroristů a Ankara s nimi podle toho naloží.



Turecký ministr řekl, že Ankara vojenskou operaci konzultuje s Moskvou. Turecko prý musí ze severu Sýrie "odstranit" teroristy.



Vůdce Islámského státu Abú Bakr Bagdádí se skrývá pravděpodobně na severozápadě Iráku. "Je na konci sil a možností. Letos ho dostaneme," řekl reportérovi listu Guardian jeden z Iráčanů.



Markéta Všelichová a Miroslav Farkas mají jít na šest let a tři měsíce do tureckého vězení. Rozsudek potvrdil turecký odvolací soud. Dvojice Čechů byla odsouzena za spolupráci s milicemi syrských Kurdů. Ty Ankara považuje za teroristy.



Irácký nejvyšší soud v pondělí označil zářijové referendum o nezávislosti iráckého Kurdistánu za protiústavní. Zrušil také jeho výsledek, informují zahraniční tiskové agentury.



Britská stanice BBC odhalila utajenou dohodu mezi dvěma znepřátelenými stranami v Sýrii. Díky ní se z obléhané Rakky dostalo na svobodu mnoho příslušníků teroristické organizace Islámský stát. Radikálové se po dobytí města rozptýlili po Sýrii. Podle svědků mezi nimi byli i občané Francie, Turecka nebo Tuniska.



Kvůli konfliktu mezi iráckou centrální vládou a autonomním Kurdistánem odešlo z domovů na 180 000 civilistů. Podle humanitárních organizací jsou to většinou Kurdové. Konflikt vyvolalo zářijové referendum, které vypsala kurdská vláda a v němž se většina hlasujících vyslovila pro nezávislý Kurdistán. Bagdád pak poslal na sporná území armádu. V polovině října armáda vytlačila oddíly kurských pešmergů z ropných oblastí u Kirkúku, postupně obsazuje pohraniční posty na severu Iráku. Je mezi nimi 79 000 osob z města Kirkúk," oznámil ve svém prohlášení úřad koordinátora OSN pro Irák. Další velký exodus byl koncem října z města Túz Chúrmátú, obývaného Kurdy, Araby i Turkmeny.



Bagdád v úterý převzal kontrolu nad hlavním hraničním přechodem mezi Irákem a Tureckem u Fajšchábúru. V jeho blízkosti se nachází ropovod, kterým proudí kurdská a irácká ropa do Turecka. Přechod leží v provincii Dahúk, která je součástí iráckého Kurdistánu. Dosud ho spravovala Kurdistánská regionální vláda (KRG). Sdělila to agentura Reuters. Jejím novinářům členové irácké vlády ukázali fotografie, na kterých vojáci na přechodu vyvěšují irácké a turecké vlajky. Kurdové ale zprávy popírají. Napětí mezi centrální vládou v Bagdádu a Kurdistánem se vyostřilo po 25. září, kdy se Kurdové v autonomii a několika sporných oblastech vyslovili pro nezávislost. Bagdád označil referendum za neústavní.



Kurdistán je připraven jednat s Bagdádem o zmírnění krize a zastavení vojenských operací. Kurdská vláda oznámila, že je povinna jednat odpovědně, aby zabránila dalšímu násilí a střetům. OSN v úterý obnovila svůj návrh na zprostředkování rozhovorů mezi Bagdádem a Kurdy. Zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN pro Irák Jan Kubiš vydal prohlášení, v němž napsal, že "přes napětí vytvořené v nedávné době věří, že Irák tuto krizi překoná".



Irácká federální armáda v pátek po bojích s kurdskými silami získala kontrolu nad městečkem Altun Kupri na administrativním pomezí mezi autonomním Kurdistánem a provincií Kirkúk.