Teroristická organizace Islámský stát postupně přichází o svou baštu v Sýrii. Město Rakka už z poloviny dobyli bojovníci arabsko-kurdské aliance. Ty ze vzduchu podporuje mezinárodní koalice v čele s USA. Při náletech koalice ale zároveň ve středu zemřelo 29 civilistů, uvedla Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).
Konec války v Iráku a Sýrii se blíží. Zatímco islamisté ztrácejí další a další území, na dobytém teritoriu hrozí chaos a nové sektářské boje. Jednotlivá etnika a náboženské skupiny chtějí urvat každá pro sebe co nejvíce. Iráčtí Kurdové organizují v září referendum o nezávislosti. Jejich syrští soukmenovci usilují o vlastní autonomní území s názvem Rojava.
Irácký premiér Hajdar Abádí v pondělí oficiálně oznámil vítězství nad Islámským státem, už v neděli přijel do Mosulu, aby poblahopřál velitelům vládních jednotek. Kulisy jsou ale apokalyptické. Skoro milion obyvatel uprchlo, ve starém městě a na západním břehu nezůstala téměř žádná budova nedotčená boji. Stejně jako Fallúdža, Ramádí nebo Tikrít zaplatil i Mosul za vyhnání Islámského státu vysokou cenu.
Do občanskou válkou zmítané Sýrie odcházejí bojovat taky evropští džihádisté, kteří konvertovali k radikálnímu islámu. Jedním z nich byl dánský mladík Lukas Dam, kterého k odchodu do Sýrie přesvědčili jeho muslimští spolupracovníci z autodílny. Aktuálně.cz nabízí další ukázku z knihy Můj syn terorista redaktorů týdeníku Respekt Ondřeje Kundry a Tomáše Lindnera. Mapuje Damův životní příběh, který skončil během bojů v syrském Kobáni.
Teroristická organizace Islámský stát postupně ztrácí své území. Ve čtvrtek irácká armáda dokonce ovládla velkou mešitu an-Núrí v Mosulu na severu země. Tedy místo, kde v roce 2014 vůdce islamistů Abú Bakr Bagdádí vyhlásil chalífát na dobytých územích v Iráku a Sýrii. Krátce poté se nechal slyšet irácký premiér Hajdar Abádí, že "toto je konec Islámského státu". Není ale jasné, kdo islamisty na území nahradí – zda spojenci Američanů, anebo syrský prezident Bašár Asad a jeho spojenec Írán. Navíc teď hrozí, že se do EU začnou ve zvýšené míře vracet radikálové, kteří odešli bojovat do řad Islámského státu
Během květnové návštěvy tureckého prezidenta Recepa Erdogana v USA došlo k prudkému střetu prezidentových strážců s kurdskými demonstranty. Zásah Erdoganovy ochranky byl podle Američanů příliš brutální, a tak na 12 bodyguardů a šest dalších lidí vydali zatykač. Dva z nich už stihli zatknout. Spor by mohl mít mezinárodní důsledky. Nejde o první problém v turecko-amerických vztazích.
V Rakce se brání útokům Syrských demokratických sil přibližně 4 tisíce bojovníků Islámského státu. Očekává se tuhý odpor, nájezdy sebevražedných atentátníků a palba odstřelovačů v úzkých ulicích centra města. Rakka je ale menší než irácký Mosul, o který se bojuje už sedm měsíců.
Mezinárodní koalice, která v Sýrii a Iráku bojuje proti tzv. Islámskému státu, spustila útok na hlavní město této teroristické organizace: Rakku. Bojovníci už zahájili Operaci hněv, která má město vymanit z kontroly radikálních islamistů. Boje ale budou náročné a dlouhé. Islámský stát se v Rakce opevnil a k útokům používá malé bezpilotní drony. "Bude to podobné jako v Mosulu," říká mluvčí protiteroristické organizace Ryan Dillon.
Turecké bezpečnostní složky v neděli na východě země zabily osm ozbrojenců ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Jeden ozbrojenec z PKK z místa prý utekl a bezpečnostní složky po něm pátrají. Informovala o tom turecká státní agentura Anadolu. "Osm teroristů bylo zabito a po dalším teroristovi se pátrá," řekl guvernér provincie Kars Rahmi Dogan. Příměří mezi tureckou vládou a ozbrojenci z PKK se rozpadlo v červenci 2015. PKK vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán od roku 1984 a dosud si její střety s tureckými bezpečnostními složkami vyžádaly na 40 000 obětí, převážně Kurdů. Turecko, EU a Spojené státy považují PKK za teroristickou organizaci.
Spojené státy začaly rozdělovat zbraně mezi kurdské bojovníky v Sýrii, kteří pomáhají dobýt město Rakka ovládané teroristickou organizací Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele. Krok schválil prezident Donald Trump navzdory nesouhlasu amerického spojence Turecka, které Kurdy označuje za teroristy. Distribuce zbraní začala podle zdroje agentury v posledních 24 hodinách. Bílý dům oznámil záměr vyzbrojit syrské Kurdy v první polovině května, což Ankara vzápětí označila za nepřijatelné.
Reformista Hasan Rúhání v pátek znovu vyhrál volby, a zůstane tedy v prezidentském křesle další čtyři roky. Svůj hlas mu odevzdalo 57 procent voličů oproti 38 procentům pro jeho hlavního rivala, kterým byl představitel konzervativního křídla Ebráhím Raísí. Jak to vypadá v íránské volební místnosti? A proč lidé napříč Íránem stále věří svému prezidentovi?
Markéta Všelichová a Miroslav Farkas stanou před soudem v Turecku znovu 12. června. Do té doby si dala turecká prokuratura čas na rozmyšlenou. Ankara dva Čechy, kteří byli zadrženi loni v listopadu na hranici s Irákem, viní z terorismu. Turecká média dvojici označují za členy kurdské skupiny YPG, která bojuje v Sýrii. Všelichová s Farkasem však tvrdí, že jsou pouze humanitárními aktivisty a v Iráku chtěli zřídit polní nemocnici.
Severoirácké město Bašika, jehož název se dá přeložit jako Dům milenců, je po dvou letech vlády Islámského státu zase zpět v kurdských rukou. Přesto je stále téměř bez života. Kdysi pulzující multietnické město opustila ve strachu před masakry džihádistů velká část obyvatel a jen zvolna se vracejí zpátky. Na vině jsou kromě zavřených obchodů a restaurací i stále zaminované budovy, okolí města i tunely islamistů v okolních horách i pod městem.
Terčem tureckého útoku byly pozice separatistické Strany kurdských pracujících (PKK), která působí na severu Iráku a Sýrie. Zasaženi byli také iráčtí pešmergové. Oddíly pešmergů pomáhají irácké armádě v boji proti islámským radikálům. Turecká armáda označila pozice PKK na severu Iráku a v Sýrii za "teroristická hnízda".
Už v neděli Turci v referendu rozhodnou o nové ústavě, která má výrazně posílit pravomoci prezidenta. Příznivci změn tvrdí, že to umožní turecké demokracii a státu lépe fungovat. Odpůrci naopak prohlašují, že výsledkem bude "diktatura" a že současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který je ve svých projevech stále agresivnější, už nebude moci nikdo kontrolovat. Jak na referendum nahlížejí obyvatelé, zjišťoval reportér Aktuálně.cz ve východotureckém Karsu.
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.
Nejméně čtyři zraněné, z toho jednoho těžce, si v úterý vyžádal výbuch ve městě Diyarbakir na jihovýchodě Turecka. To obývají hlavně menšinoví Kurdové. Podle tureckého ministra vnitra Süleymana Soylua se exploze ozvala v dílnách vedle policejního velitelství. Podle televize CNN Türk tam dělníci opravovali jedno obrněné vozidlo. Výbuch zřejmě způsobil plyn použitý při svařování. Exploze byla natolik silná, že byla slyšet po celém městě. Způsobila, že se zřítil strop dílny, poškozeny byly i fasády okolních domů. Neštěstí se stalo pouhých pět dnů před referendem o posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a vyvolalo obavy z možného teroristického útoku.
Napadený sedmnáctiletý Kurd kvůli krvácení do mozku bojuje v nemocnici o život. Mladý žadatel o azyl byl napaden v Londýně na ulici. Policie v neděli oznámila, že šestice zatčených je podezřelá z pokusu o vraždu a z výtržnictví. Útočníci násilí vůči íránskému mladíkovi ukončili, až když se ozvala policejní siréna a napadenému přišli na pomoc okolostojící lidé.
Lejlá Imretová se před pár lety rozhodla vrátit z Německa do svého rodného města Cizre v Turecku. V šestadvaceti letech se stala jeho starostkou. Poté co znovu vypukly boje mezi tureckou armádou a kurdskými povstalci, byla Imretová zbavena funkce starostky tohoto kurdského města a čelí obžalobě z podněcování nenávisti a podpory terorismu. V dokumentu Dil Lejlá líčí německá režisérka Asli Özarslanová Lejlin příběh na pozadí komplikovaného vztahu Kurdů a tureckého státu.
Koalice kurdských a arabských bojovníků se chystá na dobytí syrské Rakky, samozvaného hlavního města džihádistů z teroristické organizace Islámský stát. Ve městě, které má asi 200 000 obyvatel, je čeká tuhý odpor. Největší překážku ale nemusejí představovat barikády a tunely, které islamisté ve městě vybudovali. Syrské demokratické síly (SDF) spoléhají na americkou vzdušnou podporu. Proti dobytí Rakky Kurdy se ale staví Turecko, které celou akci blokuje. Bíly dům proto zatím údajně nedal akci s ohledem na svého tureckého spojence zelenou.
