kurdové

Nebezpečný obrat v severním Iráku. Praha přihlíží, jak se Bagdád a Kurdové zabíjejí českými zbraněmi

Nejnovější konflikt na severu Iráku, kde na sebe v okolí města Kirkúk začaly střílet vládní jednotky a kurdské milice, má pro Česko velmi nepříjemný podtext. Obě strany totiž mají moderní české zbraně. Iráckým Kurdům, tzv. pešmergům, dodává Praha pěchotní zbraně a munici, vládním jednotkám zase bitevní letouny L-159 spolu se školením personálu. Čeští bezpečnostní experti označují situaci za velmi vážnou. Nemá přitom podle nich jednoduché východisko.

Kurdský vůdce Masúd Barzání hlasuje v referendu o nezávislosti.

Iráčtí Kurdové kvůli krizi po referendu odložili listopadové volby

Irácký autonomní Kurdistán odložil parlamentní a prezidentské volby, které se měly konat 1. listopadu. Oznámila to ve středu volební komise a zdůvodnila to krizí, která nastala po zářijovém referendu o nezávislosti. Irácká armáda a její spojenci začali vytlačovat kurdské oddíly z pozic, které Kurdové zaujali po porážce radikálů z Islámského státu i mimo své autonomní oblasti. Bagdádu šlo zejména o ovládnutí Kirkúku, kde se nacházejí bohatá ropná naleziště. Kurdové a jejich diplomaté v USA poukazují na to, že do operací proti Kurdům Bagdád nasadil také šíitské oddíly Hašd Šaabí, které cvičí a sponzorují íránské revoluční gardy. Mluvčí mezinárodní letecké koalice ale jejich zapojení popřel.

Obrazem: Konec hrůzovlády nad Rakkou. Kurdové "čistili" dům po domu, proti IS bojovaly i ženy

Obrazem: Konec hrůzovlády nad Rakkou. Kurdové "čistili" dům po domu, proti IS bojovaly i ženy

Hlavní město islamistů v Sýrii je dobyto. Syrské demokratické síly (SDF) bojovaly o baštu Islámského státu od června, město bránilo přes pět tisíc radikálů, poslední stovky z nich vydržely až do půlky října v komplexu budov městské nemocnice a na městském stadionu. Byli připraveni bojovat do posledního muže. Podívejte se, jak bitva o Rakku, která je po měsících střelby téměř kompletně zničená, probíhala.

USA nepodporují ani Iráčany, ani Kurdy. Kladný vztah jsme měli s oběma stranami, tvrdí Trump

Spojené státy nepodporují v čerstvém konfliktu mezi iráckou vládou v Bagdádu a menšinovými Kurdy na severu země žádnou ze stran. Podle agentur to prohlásil prezident Donald Trump. "Nemáme radost ze skutečnosti, že se střetávají. Nejsme na žádné straně," řekl Trump novinářům. "Mnoho let jsme měli s Kurdy velmi dobrý vztah, jak víte, a také jsme byli na straně Iráku, přestože jsme především tam nikdy neměli být," dodal. Irácké provládní síly v pondělí vypudily kurdské milice ze severoiráckého města Kirkúk, které leží na okraji rozsáhlých naftových polí. Jednotky věrné Bagdádu také obsadily kurdskou vojenskou základnu nedaleko města, letiště a hlavní úřad v centru města.

Irácká armáda obsadila Kirkúk, tvrdí Bagdád. Z města vyhnala kurdské milice

Irácké jednotky zahájily ofenzivu na město Kirkúk, které bylo v držení v kurdských milic. Podle Bagdádu, na jehož prohlášení se odvolává televize Al-džazíra, už iráčtí vojáci ovládají celou oblast Kirkúku. Bagdád vyzval kurdské milice, aby vrátily správu nad městem i celou provincií centrální irácké vládě. Kurdové v září uspořádali referendum o své nezávislosti. Podpořilo ji až 90 procent hlasujících. Bagdád ale výsledky referenda neuznává.

Iráčtí Kurdové: Výsledek referenda o nezávislosti nezrušíme, spor s Bagdádem chceme řešit dialogem

Představitelé iráckého Kurdistánu odmítli zrušit výsledek referenda, ve kterém se většina Kurdů rozhodla pro nezávislost. Kvůli němu hrozí ozbrojené střety kurdských a iráckých jednotek u Kirkúku. Bagdád chtěl, aby se Kurdové stáhli z pozic do sobotní půlnoci, ultimátum nakonec o den prodloužil. Představitelé Kurdů jsou v případě vojenského střetu připraveni se bránit. Krizi však chtějí řešit především mírovou cestou.

Pešmergové, kteří hlasovali v referendu o nezávislosti iráckého Kurdistánu.

Kurdové tlačí na nezávislost, lidé se bojí války, říká kurdský novinář. Irácká armáda už hrozí silou

Situace v iráckém Kurdistánu se vyostřuje. Irácká armáda se přiblížila ke sporné provincii Kirkúk, která je bohatá na ropná naleziště. Iráčtí Kurdové ji totiž zahrnuli do svého referenda o nezávislosti, které se konalo 25. září. Irácká vláda i sousední země jeho výsledky neuznávají. Kurdové proto hlasování načasovali na dobu, kdy jsou jejich vojenské jednotky silné a naopak irácká armáda po těžkých bojích s Islámským státem oslabená, míní kurdský novinář Aras Manam.

Írán a Turecko znovu odmítly nezávislý Kurdistán, pohrozily Kurdům "tvrdšími opatřeními"

Turecko a Írán ve středu znovu odmítly legitimitu referenda, v němž se Kurdové v iráckém autonomním Kurdistánu a několika dalších oblastech vyslovili pro nezávislost. Prezidenti obou zemí - Erdogan i Rúhání - prohlásili, že zajistí neměnnost stávajících hranic. Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Chameneí, který Erdogana při jeho návštěvě Íránu také přijal, v souvislosti s kurdským referendem obvinil USA, že chtějí na Blízkém východě vytvořit "nový Izrael".

Turkish Airlines od pátku přestávají létat na letiště v Irbílu.

Začíná pozemní a letecká blokáda iráckého Kurdistánu. Bez vývozu ropy budete hladovět, hrozí Erdogan

Letecké společnosti vyslyšely výzvu irácké vlády a ruší lety do iráckého Kurdistánu. Okolní země také zavírají hranice. Samostatný Kurdistán nikdo ze sousedů nechce. Referendum, ve kterém se Kurdové vyslovili pro nezávislý stát, tvrdě narazilo. "Kurdská vláda udělala pořádáním referenda velkou chybu a nyní je nutné jí zabránit v ještě větších chybách," nechal se například slyšet turecký prezident Recep Erdogan.

Iráčtí Kurdové hlasovali pro nezávislost. Referendum ale není závazné

Více než 90 procent voličů se v pondělním referendu vyslovilo pro nezávislost iráckého Kurdistánu. Informovala o tom volební komise v kurdské autonomii v Iráku. Agentura Reuters nicméně podotýká, že referendum je nezávazné, a tak k oficiálnímu získání nezávislosti zřejmě nepovede. Proti konání referenda se ostře vymezil Bagdád, který dnes dokonce vyzval úřady v autonomním Kurdistánu, aby výsledky referenda zrušily. S krokem Kurdů rovněž nesouhlasí některé státy, včetně Turecka a Íránu. Podle oficiálních výsledků zveřejněných volební komisí se pro nezávislost vyslovilo 92,73 procent voličů. Volební účast překročila 72 procent.

Kurdové odmítají předat letiště irácké vládě, Bagdád pozastaví lety

Irácká vláda v úterý nařídila vedení kurdské oblasti, aby opustilo letiště v Irbílu. Kurdové to však odmítli, podle svých slov letiště potřebují pro boj s teroristy z Islámského státu. Bagdád tak oznámil zahraničním leteckým společnostem, že v pátek bude v Irbílu pozastaveno letecké spojení. Irácká vláda tím reaguje na pondělní referendum, ve kterém Kurdové hlasovali o nezávislosti. Irácký premiér Hajdar Abádí vyzval úřady v Kurdistánu, aby výsledky hlasování zrušily.

Až 90 procent Kurdů chce nezávislý stát, ukazují první odhady výsledků referenda

Pro nezávislý Kurdistán se v referendu vyslovilo až 90 procent hlasujících. Uvedla to televize Rudaw. Referendum se týkalo autonomních kurdských oblastí na severu Iráku a také několika míst, na která si dělají nárok jak Kurdové, tak irácká vláda. Oficiální výsledek referenda by měl být znám zhruba ve středu. K urnám podle odhadů přišlo 72 procent oprávněných voličů.

V referendu o nezávislosti hlasovalo 78 procent iráckých Kurdů, Turecko hrozí intervencí

Referendum, v němž iráčtí Kurdové rozhodovali o své nezávislosti je u konce, nyní už zbývá jen spočítat hlasy. Předpokládá se, že většina obyvatel s osamostatněním souhlasila, konečné výsledky budou známy do 72 hodin. nebudou sice závazné, ale poskytne současnému vedení iráckých Kurdů mandát k vyjednávání o odtržení iráckých kurdských oblastí s Bagdádem a okolními státy. Vláda referendum označila za protiústavní a v jedné z provincií dokonce nařídila zákaz vycházení.

Iráčtí Kurdové hlasují o vzniku Kurdistánu i přes zákaz. Írán uzavřel hranice

I přes mezinárodní kritiku v pondělí ráno začali iráčtí Kurdové hlasovat v referendu o nezávislosti svých čtyř oblastí na severu Iráku a následném vzniku Kurdistánu. Očekává se, že se lidé vyjádří pro nezávislost. Referendum již dříve odmítla centrální irácká vláda, sousední země i USA s obavami o destabilizaci regionu. Tyto argumenty však současný prezident autonomních kurdských oblastí Masúd Barzání odmítl se slovy, že Kurdistán bude respektovat veškeré mezinárodní zákony. Oficiálně zatím jako jediná země podpořil konání referenda Izrael. Írán oproti tomu uzavřel svou pozemní i vzdušnou hranici s iráckými kurdskými provinciemi.

Protest za referendum o nezávislosti Kurdistánu.

Kurdové usilují o vlastní stát. Přečtěte si otázky a odpovědi k chystanému referendu o nezávislosti

Kurdové chtějí ustavit svůj nezávislý stát na autonomním území, které ovládají na severu Iráku. Na pondělí 25. září proto vyhlásili všelidové referendum. Jeho konání se snaží zabránit centrální irácká vláda a proti vyhlášení kurdského státu je i Turecko, kde část Kurdů žije také. S referendem nesouhlasí ani Spojené státy, přestože Kurdové jsou významnými spojenci USA v regionu a významně se podílejí i na boji proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Podporu pro myšlenku nezávislosti zato Kurdové získali v Izraeli či Francii. Přečtěte si přehledné otázky a odpovědi k tématu.

Kurdové v Iráku usilují o nezávislost. Za referendum demonstrovalo 40 tisíc lidí

Kurdové v Iráku plánují uspořádat referendum o nezávislosti. V pátek za uspořádání referenda demonstrovaly desetitisíce Kurdů a vyslechly si projev prezidenta kurdské autonomní oblasti Masúda Barzáního. Ten uvedl, že jeho krajané jsou připraveni za svobodu zaplatit jakoukoliv cenu. Kvůli snaze o uspořádání referenda, které zablokoval také Irácký nejvyšší soud, dlouhodobě čelí mezinárodní kritice.

"Hlavní město" islamistů v Sýrii se hroutí. Kurdům zbývá dobýt už jen několik čtvrtí Rakky

Pád bašty Islámského státu v Sýrii je na dohled. Syrské demokratické síly (SDF) dobyly v posledních dnech značnou část Rakky a dál postupují. Podle některých zdrojů nyní islamisté kontrolují už jen pět procent města. Zbývající čtvrti hájí podle odhadů pouhých 700 až 1000 bojovníků Islámského státu. Džihádisté navíc ztrácejí i jiná území v Sýrii. A také v sousedním Iráku, kde tamní armáda zahájila útok na město Havídža.

Erdogan v OSN odsoudil chystané kurdské referendum v Iráku

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v projevu před Valným shromážděním OSN poukázal na hrozbu terorismu, která se "jako rakovina šíří z prostředí syrského konfliktu". Řekl, že Turecko se spolu s Ruskem a Íránem na konferenci v kazašské Astaně snaží zajistit pro Sýrii bezpečí, prosperitu a mír. Erdogan obvinil kurdské bojovníky v Sýrii a Iráku, že zneužívají boj proti Islámskému státu "ke změně demografické situace v regionu". Jejich úsilí o nezávislost destabilizuje poměry na Blízkém východě a je třeba ho zastavit, řekl turecký prezident. Vyzval kurdskou regionální vládu v Iráku, aby ustoupila od chystaného hlasování o nezávislosti.

Češi zatčení v Turecku dostali šest let za spolupráci s Kurdy. Velké zklamání, reaguje Zaorálek

Dvojice Čechů obžalovaných z členství v teroristické skupině dostala v Turecku trest 6 let a 3 měsíce vězení. Podle České televize obhájce prohlásil, že se odvolá. Markéta Všelichová a Miroslav Farkas byli zadrženi loni v listopadu na turecké hranici. Turci je následně obvinili ze spolupráce s kurdskými milicemi YPG. Ty Ankara řadí k teroristickým organizacím. Češi ale tvrdí, že jsou humanitární aktivisté a že mířili do Iráku, kde chtěli zřídit polní nemocnici.

Kurdové drtí Islámský stát. Pomocí ruských zbraní dodávaných masivně Trumpovou administrativou

Americký prezident Trump do Sýrie své jednotky nepošle. Spokojuje se s tím, že proti Islámskému státu bojují syrské vládní jednotky a Kurdové. Ti mají k dispozici zbraně od Američanů. Turecký deník Sabah nyní přišel s konkrétními čísly, jaký druh výzbroje a v jakém množství Kurdové od USA dostali.