Rover Curiosity objevil na povrchu Rudé planety podivný útvar připomínající obří včelí plástev. Pravidelné mnohoúhelníky pokrývají krajinu jako dlažba a vědci zatím netuší, jak přesně vznikly. K záhadě navíc přibyla další – mezi útvary leží tmavé kameny, které mohou pocházet z vesmíru.
Nový objev roveru Perseverance posouvá pátrání po dávném životě na Marsu dál: v kráteru Jezero zachytil dosud nejrobustnější důkaz organických látek. Jenže jistotu, zda jde o stopu života, nebo o výsledek geologických procesů, přinesou teprve vzorky z Marsu dopravené na Zemi. Právě v tom je podle vědců klíč k celému nálezu.
Rover Perseverance zveřejnil další snímek z povrchu Marsu. Nové selfie, které NASA složila z 61 samostatných fotografií, zachycuje vozítko na západním okraji kráteru Jezero v oblasti nazývané Lac de Charmes. Vedle působivé scenérie ale přináší hlavně něco podstatnějšího: pohled do jedné z geologicky nejstarších částí planety, kterou se zatím podařilo prozkoumat.
Dvě vozítka NASA, Curiosity a Perseverance, ukazují Mars ze dvou zcela odlišných perspektiv. Nové 360° panoramatické snímky, které oba stroje pořídily, doplňují mozaiku toho, jak se planeta vyvíjela a jakou roli v její historii hrála voda.
Myšlenka, že život na Zemi mohl vzniknout jinde ve vesmíru, byla dlouho spíše doménou spekulací. Nový experiment amerických vědců jí však dodává reálnější obrysy. Extrémně odolné bakterie totiž v laboratoři přežily tlak srovnatelný s tím, jaký vzniká při dopadu asteroidu na Mars. Výsledek tak oživuje hypotézu, že dopady asteroidů mohly umožnit mikrobům „přeskakovat“ mezi planetami.
Čeští vědci přinášejí možné důkazy o tom, že na Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Vůbec poprvé popsali „hvizd“ blesku na Marsu – elektromagnetický signál vzniklý při elektrickém výboji, který sonda MAVEN zachytila nad rudou planetou.
Na první pohled to vypadá jako nenápadný softwarový upgrade. Ve skutečnosti jde ale o technologický skok, který může změnit způsob, jakým lidstvo zkoumá cizí světy. Vozítko Perseverance získalo schopnost určovat svou přesnou polohu na Marsu bez pomoci lidí na Zemi – něco jako vlastní „GPS“ na rudé planetě.
Mars dnes působí jako nehostinná planeta, ale před miliardami let mohl vypadat úplně jinak – a v mnohém připomínat Zemi. Vědci na jeho povrchu objevili struktury, které nápadně připomínají říční delty. Podle nich jde o důkaz oceánu, který se před zhruba třemi miliardami let rozprostíral přes severní polokouli planety. Objev také naznačuje, že tam kdysi mohly existovat podmínky příznivé pro život.
Americká NASA ztratila kontakt s orbitální sondou MAVEN, která jedenáct let kroužila kolem Marsu a patřila k nejdůležitějším zdrojům dat o jeho atmosféře. Záhadné ticho nastalo ve chvíli, kdy se sonda 6. prosince 2025 ocitla za planetou – a po opětovném vynoření se zpoza rudého disku už neodpověděla.
Raketa Starship od SpaceX, která má za sebou úspěšný 11. let, odstartovala v úterý z Texasu, otestovala nové technologie a přistála v Indickém oceánu. Poslední testovací mise před spuštěním vylepšené verze rakety otevírá znovu cestu na Měsíc i na Muskův vytoužený Mars. Závod o vesmírnou budoucnost mezi USA a Čínou se tak posouvá na další úroveň.
Lidé by mohli už do deseti let žít trvale mimo Zemi. Aspoň podle plánů americké vesmírné agentury NASA, která chce do roku 2035 na Měsíci vybudovat plnohodnotnou "vesnici". Ambiciózní projekt nastínil prozatímní šéf NASA Sean Duffy na Mezinárodním leteckém kongresu v australském Sydney.
Představte si, že na 378 dní opustíte rodinu, přátele i čerstvý vzduch a necháte se dobrovolně zavřít do prostoru o velikosti zhruba 158 metrů čtverečních. Přesně to už v říjnu čeká čtyři dobrovolníky NASA v rámci mise CHAPEA, která mí simulovat život na Marsu.
Vzorek, který získalo vozítko Perseverance (Vytrvalost) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na planetě Mars, obsahuje možné stopy dávného mikrobiálního života. Uvádí to studie zveřejněná v prestižním časopise Nature.
Raketa Starship od SpaceX zvládla svůj dosud nejúspěšnější let, poprvé vypustila makety satelitů Starlink a otestovala novou generaci tepelného štítu pro návrat z kosmu. Mise znamená obrat po sérii nezdarů a posunula Muskův projekt blíže k zásadnímu cíli, dopravit astronauty na Měsíc a v budoucnu i otevřít cestu k osídlení Marsu.
Váží 24,67 kilogramu a je největším kusem Marsu, který kdy lidé na Zemi našli. Kámen označovaný jako NWA 16788 bude už ve čtvrtek dražit aukční síť Sotheby’s v New Yorku. Odhadovaná cena se pohybuje mezi dvěma až čtyřmi miliony dolarů, tedy zhruba 42,3 milionu až 84,6 milionu korun.
Marsovské vozítko Perseverance si u příležitosti svého 1500. marsovského dne, tzv. solu vytvořilo na rudé planetě selfie. Vidět je na něm nejen rover samotný, ale i okolní terén. A také jeden nečekaný host, který se během focení do záběru vloudil.
Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se v úterý odpoutal modul Crew Dragon s dvojicí amerických astronautů, kteří se vracejí na Zemi po devíti měsících, ačkoli měli na ISS původně strávit jen několik dní.
Nové poznatky o tom, jak se na Marsu pohybuje bahno, přinesla nová studie mezinárodního týmu vědců, ve kterém byli i experti z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Důležitou roli hrají soli. Jejich typ a koncentrace mohou rozhodovat o tom, jak daleko bahenní proudy doputují a jaké tvary vytvoří.
Nový výzkum naznačuje, že barva Marsu není jen estetickou zajímavostí. Chemie tohoto odstínu totiž může odhalit klíčové informace o minulosti planety.
Robotické vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) našlo na Marsu kus horniny, který by mohl obsahovat zkamenělé mikroby. Jde o další významný krok v hledání dávného života na planetě, kde se kdysi vyskytovala voda.
