Česko už se 20 let nemusí spoléhat na svou obranu samo. Díky členství v NATO mohlo zmenšit a zmodernizovat svou armádu. Podle dohody států ze Severoatlantické aliance by měl každý člen paktu odvádět na obranu země alespoň dvě procenta HDP. V praxi toto pravidlo však dodržuje jen málokdo, včetně Česka. V přehledu Aktuálně.cz se podívejte, kolik platí ročně na vzájemnou obranu ostatní členové NATO.
Je to přesně dvacet let, co tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Kavan a náměstek ministra obrany Jaromír Novotný podepsali v Trumanově knihovně ve Spojených státech Washingtonskou dohodu. Česká republika se tak po pěti letech spolupráce stala 17. členem aliance společně s Polskem a Maďarskem coby prvními postkomunistickými zeměmi. Pro tehdejší politiky znamenal vstup do NATO jediného garanta udržení svobody a demokracie v zemi. Přidružení České republiky k severoatlantickému paktu také bývá považováno za největší úspěch české diplomacie po roce 1989.
Ministerstvo obrany vynaloží do roku 2021 nejméně 61 miliard korun na investice. Ještě letos chce uzavřít smlouvy na nákup pásových bojových vozidel pěchoty (BVP), víceúčelových vrtulníků nebo mobilních radiolokátorů. Vypsána také bude soutěž na obměnu stovek několik desetiletí starých terénních automobilů. Novinářům to ve čtvrtek na generálním štábu v Praze řekli ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a náčelník generálního štábu Aleš Opata.
Češi se ve své zemi cítí bezpečně a armádě věří. Náklady na ni nejsou podle nich zbytečné. "Česká armáda ví, co si nakoupit, ale schopni zbraně nakupovat nejsme, i když se to lepší," tvrdí bezpečnostní analytik Tomáš Pojar. Generál ve výslužbě Petr Pavel tvrdí, že pokud nebudeme schopni dodržet naše sliby v rámci kolektivní obrany NATO, důvěryhodnost Česka v Severoatlantické alianci klesne a v konečném důsledku to ohrozí i obranu země.
Americký prezident Donald Trump se v sobotu v Paříži setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Prezidenti spolu hovořili den po Trumpově kritice na adresu Macrona ve věci alianční obrany a nákladů na ni.
Premiér Andrej Babiš vystoupil na národní konferenci "Naše bezpečnost není samozřejmost", která se koná při příležitosti 100. výročí nezávislosti republiky. Zhodnotil na ní stav české armády a policie a vyjádřil se také k tomu, jaké další evropské země musí vstoupit do schnegenského prostoru. Tématem konference je zhodnocení vztah bezpečnostního prostředí a stavu svobody a demokracie v ČR. Ve 14:45 bude přímý přenos pokračovat. V diskusním panelu vyjádří čelní představitelé současné politické sféry svůj pohled na zajištění bezpečnosti ČR.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli odpoledne hovořil s americkým ministrem obrany Jamesem Mattisem o růstu českých výdajů na obranu či vzájemném obchodu. Česká armáda chce v blízké budoucnosti nakupovat za desítky miliard korun.
Tyhle skupiny je potřeba sledovat, velmi často inklinují k nepřijatelným politickým hodnotám i k rasismu, říká bezpečnostní analytik Libor Stejskal z FSV UK. Skutečně aktivních lidí je podle něj velmi málo a nejsou schopní se zorganizovat. Problém je ale způsobený i tím, že stát dlouhodobě neměl zájem tento potenciál ve společnosti využívat, domobrana se pak zcela chybně zaměňuje za extremistickou skupinu, říká Stejskal. V jiných zemích podle něj domobrany fungují například na principu policejních záloh.
Někdy fotografie řeknou o atmosféře zlomových historických událostí více než slova. A platí to i o všeobecné mobilizaci československé armády 23. září 1938, od níž uplyne 82 let. Následující fotogalerie vznikla díky pochopení historiků Martina Vaňourka a Eduarda Stehlíka, ale i laskavosti vydavatele knihy Mobilizace 1938 Extra Publishing s. r. o.
Ve čtvrtek se těžce zranil šestadvacetiletý desátník M. V. z vyškovské posádky. Voják byl se střelným poraněním hlavy převezen do nemocnice a případ prověřuje vojenská policie. Rodina byla informována a jsou jí k dispozici vojenský kaplan a vojenský psycholog. Problémům u vojáků se snaží předcházet psychologická, duchovní služba a humanitní služba, uvedl podplukovník Jindřich Plescher z generálního štábu.
Německý ministr financí Olaf Scholz se po sporu s ministryní obrany Ursulou von der Leyenovou o financování armády rozhodl v rozpočtu pro nadcházející rok uvolnit více, než se dosud plánovalo. V pondělí o tom informoval list Handelsblatt s tím, že v nadcházejícím roce by měla armáda hospodařit s 42,9 miliardy eur (1,1 bilionu korun), což je o čtyři miliardy eur více, než má vojsko k dispozici letos. Do roku 2024 chce Berlín výdaje navýšit až na 1,5 procenta výkonu ekonomiky. Von der Leyenová požadavek zdůvodňuje nutností dodržet mezinárodní závazky, jejichž financování je bez dodatečných peněz ohrožené. Experti nicméně stávající investiční plán kritizují jako podhodnocený.
Jak by v branné výchově vypadaly hodiny věnované dezinformacím jako zbrani hybridních válek? Co by se v nich učilo, byly-li by nějaké?
Obranu České republiky mají nově řídit ženy. Na ministryni obrany Karlu Šlechtovou (ANO) bude dohlížet šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Jako ženy jsme pragmatičtější, říká poslankyně Černochová.
Armáda ČR investuje do roku 2025 miliardu korun do výstavby a rekonstrukcí výcvikových středisek.
Ministři zahraničí 25 členských zemí Evropské unie v pondělí potvrdili vznik své stálé spolupráce v obranné oblasti (PESCO). Zároveň bylo zveřejněno prvních 17 společných projektů. Česká republika se podle diplomatů zapojí do tří z nich, které se týkají vojenské mobility, společného evropského lékařství a střediska pro unijní výcvikové mise. S možností stálé spolupráce několika států unie v oblasti obrany počítá už Lisabonská smlouva. Stálý rámec umožňuje zemím, které to chtějí a mohou udělat, aby společně rozvíjely obranné schopnosti, investovaly do společných projektů nebo posílily operační připravenost a příspěvky svých ozbrojených sil. Reálně ale země EU nic konkrétního nepodnikaly.
Nákup dvanácti nových armádních vrtulníků od Američanů se může zkomplikovat, tvrdí bývalý člen sněmovního bezpečnostního výboru Ivan Gabal. Podle něj schválení Kongresu USA, které je k vývozu třeba, vyprší do konce roku.
Stál u vzniku prestižního protipartyzánského kurzu ve Francouzské Guyaně, o kterém čeští vojáci mluví jako o "pekle na zemi". Absolventi říkají, že na kurzu poznali sami sebe, protože byli v džungli odkázáni jen na sebe a pomoc kamarádů. Veterán francouzské armády Daniel Kopecky je nyní vojenským a leteckým přidělencem Francie v Česku. "V obraně Evropy se v poslední době změnilo hodně věcí," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, proč se v Praze obnovuje francouzská vojenská mise. "Význam obrany Evropy zkrátka roste."
Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej raketového systému Patriot polské armádě. Hodnota kontraktu s americkou zbrojovkou Raytheon by podle ministerstva mohla činit až 10,5 miliardy dolarů (zhruba 228 miliard Kč), píše agentura Reuters. Kontrakt ještě potřebuje souhlas amerického Kongresu. Polský ministr obrany Antoni Macierewicz v březnu oznámil, že jeho země chce dohodu o koupi raketového systému Patriot s Raytheonem podepsat do konce letošního roku. Uvedl tehdy, že Varšava by ráda za americký obranný systém zaplatila nejvýše 30 miliard zlotých (181 miliard korun). Podle Polska se o podobě kontraktu stále jedná.
Česko není Balkán. Opravdu. Zatímco česká vláda loni vydala na armádu 0,97 procenta HDP, a Česko je tak v NATO čtvrtou nejhorší zemí, Rumunsko se letos připojí k pěti stávajícím státům, které plní alianční závazek vydávat na obranu nejméně 2 procenta HDP. V čem je rozdíl? V Česku není politická vůle výdaje zvyšovat. Protože zde není ani společenská poptávka. Protože nejsme Rumuni, kteří nemají o mocenských ambicích Ruska žádné iluze.
V tváří tvář skutečnému ohrožení není účinnou obranou servis nějaké specializované skupiny ale solidarita všech, kteří do společného úsilí nevkládají pouze své finanční prostředky, ale především sebe sama, říká plzeňský biskup Tomáš Holub. Více v dalším díle DVTV Apel.
