


Kdo proti Zemanovi? Antizeman? Nesmysl. Hledáme někoho pro nás, pro Česko, pro svobodu
Schopných demokratů máme dost. Pokud chceme změnu. Pokud ji nechceme, budeme dál zemanováni, až se uzemanujeme.



Schopných demokratů máme dost. Pokud chceme změnu. Pokud ji nechceme, budeme dál zemanováni, až se uzemanujeme.



Před devíti lety padlo rozhodnutí o jeho výstavbě, ve čtvrtek z něj zřejmě vzlétne první loď. Řeč je o kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východu. Projekt provázely a dál provázejí mnohé potíže, první ostrý start byl na poslední chvíli znovu odložen. Ne všichni jsou z projektu šťastni. Mezi ty nespokojené patří obyvatelé Čagojanu. "Upřímně řečeno: doufali jsme, že nás všechny přestěhují. Rakety nelétají na ekologické palivo. Nikdo přece nechce žít na sudu s prachem," posteskla si jedna z jeho obyvatelek.



Ruský prezident Vladimir Putin při příležitosti 30. výročí katastrofy v Černobylu ocenil odvahu a obětavost sovětských záchranářů při likvidaci exploze v jaderné elektrárně. "Mnozí z nich obětovali vlastní životy pro záchranu ostatních," napsal prezident v prohlášení. Na množství obětí havárie z dubna 1986 se odborníci dodnes neshodují. Bezprostředně po explozi reaktoru zahynulo několik desítek lidí. Celkové počty obětí se pohybují od jednotek tisíc až po 125 000 mrtvých. Ukrajinská agentura Unian dokonce uvedla, že zahynulo 167 653 lidí, z nich 2929 osob se bezprostředně účastnilo likvidace následků.



Ruský prezident Vladimir Putin za více než patnáct let své vlády trpělivě budoval autoritativní režim. Klasická demokratická soutěž politických sil, které nabízejí voličům své vize a pravidelně se střídají u moci, v Rusku neexistuje. V Putinově světě fungují jiná pravidla. Nabízíme detailní pohled na současného vládce Kremlu - text nominovaný na letošní Česko-slovenskou cenu veřejnosti. Jeho autorem je Ondřej Soukup. Člen týmu, který tvoří zahraniční zprávy i pro Aktuálně.cz.



Aktivisté prosazující příklon k Rusku a varující před vstupem do Evropské unie se v Srbsku činí. Srbové jdou k volbám v době ekonomických problémů a vysoké nezaměstnanosti. Roste podpora radikálů bývalého válečníka Vojislava Šešelje.



Americký časopis Time zveřejnil svůj každoroční žebříček nejvlivnějších lidí světa. Letos jsou na seznamu třeba severokorejský diktátor Kim Čong-un, britská zpěvačka Adele či jamajský sprinter Usain Bolt. Vedle umělců nebo politiků se do žebříčku dostala i méně známá jména, například americký vědec Dan Carder, který stál za výpočty vedoucími k odhalení emisního skandálu automobilky Volkswagen, transsexuální sportovkyně Caitlyn Jennerová či astrofyzik Alan Stern, šéf týmu zkoumajícího trpasličí planetu Pluto.



"V jakékoliv budoucí krizi nepůjde o malou válku v Libanonu. Bude to rozhodující, totální válka,“ uvedl generál Jair Golan. Podle něj zároveň Izrael pomáhá zpravodajskými informaci Egyptu a Jordánsku proti Islámskému státu.



Ukrajinská pilotka Nadija Savčenková, odsouzená v Rusku ke 22 letům vězení, bude podle prezidenta Ukrajiny Petra Porošenka volná. Prohlásil, že o tom hovořil během pondělního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. "Doufám, že jsme se dohodli na jejím návratu na Ukrajinu," řekl Porošenko na tiskové konferenci. Pilotka následně - na prezidentovu žádost - přerušila hladovku. Spekuluje se o její možné výměně za dva ruské vojáky, odsouzené v pondělí v Kyjevě ke 14 letům vězení za podněcování terorismu a nelegální překročení ukrajinských hranic.



Jak zatím dopadá půlroční ruské angažmá v syrském konfliktu? Analytici se shodují, že Rusům se vojenský zásah podařil lépe než Západu. V hodině dvanácté zachránili před pádem jim nakloněný režim Bašára Asada. Spolu s likvidací protiasadovských povstalců se podařilo zastavit i postup islamistů a vytlačit je z velké části dobytého území. Z Moskvy se navíc stal hlavní aktér pro jednání o poválečném uspořádání Sýrie.



Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem o osudu vězněné ukrajinské letkyně Nadije Savčenkové, která si v Rusku odpykává trest 22 let vězení. Oznámil to Kreml. Ruská i ukrajinská média spekulují, že letkyně bude brzy vyměněna za agenty ruské rozvědky Alexandra Alexandrova a Jevgenije Jerofejeva, které v pondělí kyjevský soud poslal na 14 let do vězení za údajnou podporu terorismu. Oba byli zadrženi v bojové zóně na východě Ukrajiny. Kreml ve zprávě o telefonátu Putina s Porošenkem potvrdil, že oba prezidenti kromě osudu Savčenkové jednali i o Alexandrovovi a Jerofejevovi. Další podrobnosti ale neuvedl.



Úřad ruského prezidenta byl v pátek nucen se omluvit za čtvrteční mylné tvrzení Vladimira Putina, že vlastníkem německého listu Süddeutsche Zeitung je americká finanční korporace Goldman Sachs. Šéf Kremlu chtěl tímto výrokem dokázat, že za takzvanými panamskými dokumenty stojí americká finanční oligarchie. Německý list byl jedním z prvních, který zveřejnil výňatky z dokumentů o finančních aktivitách různých osobností. S americkou korporací ale nemá nic společného.



Vladimir Putin nesnáší lidové vzpoury a revoluce. Nechce v Rusku dopustit to, co se stalo v Libyi nebo na Ukrajině. Národní garda, která má mít 400 tisíc příslušníků, je podle některých výkladů Putinovým krokem, jak předejít protestům, demonstracím a případně pokusům o svržení režimu.



Rusko-německé vztahy jsou momentálně horší než na počátku studené války. Že si Berlín s Moskvou momentálně moc nerozumí, dokládá zejména diametrálně odlišný pohled obou zemí na Evropskou unii a na to, co se děje na Blízkém východě. Střetávají se nejen u jednacího stolu, ale i v kyberprostoru a médiích. "Ruská propaganda je nebezpečím pro soudržnost naší společnosti," řekl agentuře Reuters náměstek německého ministra vnitra a člen vládní CDU Ole Schröder.



Ruské úřady ve čtvrtek prohledaly kanceláře ruského miliardáře Michaila Prochorova, jehož list zveřejňoval zjištění o osobách s vazbami na prezidenta Vladimira Putina. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom informovala agentura Reuters. Terčem razie se prý stala skupina Onexim Group, která spravuje Prochorovův majetek. Prohlídku vykonali pracovníci ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) a daňoví kontroloři. Padesátiletý Prochorov je označován za čtrnáctého nejbohatšího člověka v Rusku; časopis Forbes odhaduje jeho majetek na 7,6 miliardy dolarů. Prochorov vlastní podíly v producentu potaše Uralkali, ve výrobci hliníku Rusal a kontrolní podíl v holdingové společnosti RBC Media.



Kritizovat prezidenta Vladimira Putina se v Rusku nevyplácí. Úřady zahájily vyšetřování údajné „nenávistné kampaně“ ze strany poslankyně regionálního parlamentu v Kursku Olgy Liové. Ta na YouTube zveřejnila video, v němž Putina obvinila ze „zločinného spolčení“ proti ruskému lidu. Liová tvrdí, že o její život již několikrát usilovali neznámí útočníci.



V Sýrii byl propuštěn ze zajetí americký fotograf Kevin Patrick Dawes, který byl unesen po svém příjezdu do Sýrie v roce 2012. Radikálové z organizace Islámský stát (IS) začali propouštět zaměstnance cementárny, které zajali tento týden severně od Damašku. Podle místních úřadů IS přistoupil na to, že propustí 170 dělníků.



Soud v Saratovské oblasti přijal žalobu na prezidenta Ruské federace Vladimira Putina. Tu podal řádový občan. Požaduje, aby byla hlava státu odvolána. Jakmile ale okolo případu vznikl rozruch, soud další postup v případu ukončil. Už dříve na Putina podal žalobu opoziční vůdce Alexej Navalnyj kvůli porušení protikorupčního zákona. Moskevský soud ji ale odmítl přijmout. Chystaný proces u saratovské justice - soudě podle osudu Navalného žaloby - patrně skončí dříve, než začne.



Rusko intenzivně promlouvá do konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu. Tvrdí, že v úsilí o ukončení nedávných násilných střetů sehrálo ústřední roli. Svým protějškům z obou zemí volal sám prezident Vladimir Putin. Ministr zahraničí Ruské federace je v Ázerbájdžánu, ruský premiér se tam chystá. Aktivní ruská diplomacie posledních dnů je plně ve shodě se současnou politickou linií Kremlu: snaží se prosadit svůj vliv všude tam, kde se příliš neangažuje administrativa prezidenta USA Baracka Obamy, vysvětluje agentura Reuters.



Nizozemci v referendu odmítli asociační dohodu EU s Ukrajinou. Radost mají euroskeptici a Moskva. A což teprve, kdyby Britové řekli ne.



Nizozemci ve středu v referendu odmítli přidružení Ukrajiny k Evropské unii. To sice neznamená automaticky krach dohody, ale naznačuje, že země není v EU příliš vítaná. Což je dobrá zpráva pro ruského prezidenta Vladimira Putina. "Víme, kdo bude otevírat šampaňské, když zvítězí ne,“ řekl ještě před hlasováním šéf vládní Strany práce Diederik Samsom. "Výsledky nizozemského referenda o přidružení Ukrajiny k EU jsou ukazatelem vztahu Evropanů k ukrajinskému politickému systému," komentoval výsledky ruský premiér Dmitrij Medveděv.