Tuzemským průmyslovým firmám chybí 140 000 zaměstnanců kvalifikovaných především v technicky zaměřených oborech. Lidé registrovaní na úřadech práce už podle šéfa Svazu průmyslu buď pracovat nechtějí, nebo nemohou. Získávání pracovníků ze zemí, které jsou Česku kulturně blízké, schvaluje i premiér Bohuslav Sobotka.
Čistky v Turecku si vyžádaly dalších 87 propuštěných zaměstnanců, tentokrát jde o pracovníky tajné služby MIT. Turecké úřady je podezírají z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který stál podle Ankary za červencovým pokusem o puč. Úřady také vydaly zatykač na 121 pracovníků humanitární organizace, která údajně posílala ze svých účtů peníze Gülenovu hnutí.
Poptávka po zaměstnancích v Česku stoupá, přes 60 procent nabídky ale tvoří nekvalifikovaná pracovní síla, říká studie Global Skills Index 2016. Mzdy v Česku rostou, ale stále podle studie nejsou konkurenční s většinou evropských ekonomik.
Hospodářská komora je optimistická ohledně růstu mezd v příštím roce. Podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého se odboráři svými mzdovými požadavky vlamují do otevřených dveří. Česká spořitelna naopak očekává zpomalení růstu mezd kvůli obavám podnikatelů z konce intervencí České národní banky.
Celkem 86 procent firem však v posledním čtvrtletí letošního roku nepředpokládá změny v počtu zaměstnanců.
KDU-ČSL by chtěla podle svého předsedy Pavla Bělobrádka uzákonit nárok zaměstnanců na zdravotní volno, tedy takzvané sick days. Oproti klasické nemocenské má určité výhody, ale i určitá omezení. Zaměstnanec nemusí jít pro potvrzení k lékaři, lze ho nicméně obvykle čerpat jen tři až pět dní v roce.
Zaměstnanci dál nebudou dostávat náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Novelu zákoníku práce, kterou předložili poslanci opoziční KSČM, dnes sněmovna zamítla na návrh poslanců vládního hnutí ANO a opoziční ODS těsnou většinou hlasů. Kritici předlohy mluvili o dopadech na zaměstnavatele a na ekonomiku a poukazovali na možné zneužívání neschopenek. Zastánci zase argumentovali hlavně prospěchem pro zaměstnance. Obnovení náhrady mzdy v prvních třech dnech zanesla vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL do koaliční smlouvy. Podmínkou je ale shoda v tripartitě, která není. Pro zrušení karenční doby jsou dlouhodobě odbory.
Po odečtení inflace stoupla průměrná mzda o 3,7 procenta na 27 297 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců si nyní vydělají částku mezi 11 238 a 43 752 korunami.
Tuzemské firmy stále častěji hledají pracovní sílu v zahraničí, nyní jsou v kurzu zejména Bulhaři a Rumuni. Shodly se na tom personální agentury. Důvodem nejsou nižší mzdové náklady, ale hlavně nedostatek vhodných domácích zaměstnanců.
Strojírenské firmě ze Sezimova Ústí, která patří k největším zaměstnavatelům v Jihočeském kraji, poskytla peněžní pomoc společnost Nordic Investors. Další úvěr má pak pomoci k obnovení provozu a zajištění srpnových výplat.
Odvody jsou u průměrné mzdy srovnatelné s dalšími státy, ale u lépe placených lidí patří k nejvyšším na světě. Každý druhý Čech přitom nezná částku, kterou na sociální pojištění odvádí, uvádí daňová společnost TaxVision.
V červenci nahlásili hromadné propouštění čtyři zaměstnavatelé, propuštěno bude 106 jejich zaměstnanců. Počet firem, které nahlásily hromadné propouštění, klesl meziročně i meziměsíčně o jednu. Počet propouštěných zaměstnanců klesl proti stejnému měsíci loni o 160, proti červnu o devět. ČTK to dnes oznámil Úřad práce ČR. Nejvyšší počet zaměstnanců, kterých se toto opatření v následujících měsících dotkne, pracuje na Karlovarsku (40), Olomoucku (24) a v jižních Čechách (22). "Jako hlavní důvod k přijetí tohoto opatření uváděli zaměstnavatelé organizační změny, restrukturalizaci podniku nebo výrazný pokles objemu zakázek a prodeje," uvedla generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.
Podle průzkumu v Česku pravidelně obědvá pouze 61 procent zaměstnanců, třetina jí občas a pět procent neobědvá vůbec. V rámci srovnávaných zemí se jedná o nejhorší výsledek v Evropě. Oproti tomu stále více lidí obědvá v restauracích. Je to dáno příznivými cenami i pestrou nabídkou.
Strojírenská firma Kovosvit MAS ze Sezimova Ústí, která patří k největším zaměstnavatelům v Jihočeském kraji, nevyplatila svým 770 zaměstnancům mzdy za červenec. Vedení firmy se prý z neznámých důvodů nepodařilo získat provozní úvěr a tím došlo ke zmrazení veškerých účtů společnosti. Tyto problémy přiměly firmu ke změně vedení.
Zbývá vám ještě pár dnů dovolené, rádi byste si je převedli do příštího roku, ale bojíte se, že vám „propadnou“? Nebo vám firma zatím neumožnila vybrat si více dnů a teď hrozí, že je nařídí v sychravém předvánočním počasí? Online deník Aktuálně.cz pro vás připravil praktický přehled pravidel, jimiž se čerpání zbytku dovolené řídí.
Odborářská centrála po roce opět svolává zástupce zaměstnanců do jedné z pražských sportovních hal. Ekonomika roste, firmy by proto měly lidem přidat výrazněji, tvrdí. Mezi další aktuální témata patří také růst minimální mzdy a změny v zákoníku práce.
Asi osmi stovkám zaměstnanců OKD s vyššími příjmy společnost poslala jen zálohu 20 tisíc korun. Druhou část mzdy jim chce firma vyplatit nejpozději 19. srpna. Vedení si mzdy vyplatí až poté, co budou mít všichni zaměstnanci na účtech celé výplaty. Firma se potýká s nedostatkem hotovosti a na výplatu celých mezd potřebuje měsíčně zhruba 400 milionů korun.
Polovina restaurací, které v současnosti přijímají stravenky, by byla pro jejich plošné zrušení a nahrazení jinou formou zaměstnaneckého benefitu. Kromě zneužívání stravenek restauratérům vadí vysoké provize, které si strhávají jejich vydavatelé.
Nejrozšířenějším benefitem zůstávají stravenky, stále více firem ale zaměstnancům nabízí také flexibilní pracovní dobu či možnost zkráceného úvazku. Ukazuje to průzkum agentury Ipsos pro společnost Sodexo Benefity.
Firma může na poslední chvíli zrušit, nebo dokonce odvolat zaměstnance z už probíhající dovolené. Přestože zákoník práce neuvádí konkrétní podmínky, kdy lze tuto možnost využít, šéfové toho podle dostupných informací nezneužívají. Pokud už se tak stane, měl by zaměstnanec požadovat proplacení všech nákladů.
