Až pět tisíc ukrajinských dělníků ročně by mohlo posílit český trh práce. Počítá s tím rozhodnutí vlády, která chce urychlit vízové řízení pro méně a středně kvalifikované pracovníky z této východoevropské země. Z opatření mají radost hlavně zástupci strojírenského průmyslu, kterým se dlouhodobě nedaří najít kvalifikované techniky na českém trhu práce. Naopak proti se staví odbory.
K podobným krokům přistoupily i další obchodní řetězce jako Albert, Billa, Tesco či Lidl. V poslední době se totiž potýkají s nezájmem lidí o práci v obchodech.
Oproti minulému roku dvojnásobně více firem umožňuje svým zaměstnancům využívat v práci soukromé chytré telefony nebo notebooky. Podle zástupce společnosti Microsoft jde o oboustranně výhodné řešení pro zaměstnance i zaměstnavatele. Lidé mají často doma modernější IT vybavení než v práci.
Průměrný Čech za hodinu "vyrobí" zboží za 15 dolarů, zatímco jeho německý kolega za dvojnásobnou hodnotu. Podle ekonomů za to může charakter české ekonomiky, která je hodně závislá a subdodavatelská. Na vině je i přílišná státní regulace, částečně i postoj samotných zaměstnanců. Jedním z řešení je důraz na inovace.
Česká republika se v rámci Evropské unie řadí ke státům, v nichž je minimální mzda nejnižší. Poměr mezi minimální a průměrnou mzdou je v porovnání evropských států rovněž nižší. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat.
O návrhu má jednat tripartita 25. července. Premiér Bohuslav Sobotka již dříve oznámil, že ministerstvo práce připravuje návrh zvýšení minimální mzdy ze současných 9900 na 11 000 korun. Podle zaměstnavatelů je reálné zvýšení o 600 nebo 700 korun.
Nejvíce volných pracovních míst nabízejí úřady práce na pozici pomocných pracovníků ve výrobě. Dalším nejhledanějším zaměstnáním jsou "skuteční" montážní dělníci. Třetí místo obsadili řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají.
Pouze čtvrtina Evropanů hodnotí prostředí, v němž pracují, jako přívětivé. Nejhorší situace je podle průzkumu v Řecku, relativně nejlepší ve Finsku. Česká republika se nachází na devátém místě z jednadvaceti, vyplývá z porovnání OECD.
Nejvíce výpovědí letos rozdala společnost ZKL Hanušovice, která přišla o hlavního zákazníka. Dalším důvodem propouštění mohou být levné suroviny, ruské embargo nebo stěhování výroby. Podle ekonomů jde o přirozený jev - firmy, které nezvládnou držet tempo, se najdou i v době ekonomického rozkvětu. Najít nové místo je nyní mnohem jednodušší než ještě před pár lety, v době krizového útlumu.
Více než polovina lidí v průzkumu uvedla, že termín dovolené může vybrat zcela podle své potřeby. Další třetina může část dovolené čerpat podle sebe, část po dohodě se zaměstnavatelem. Pětina Čechů pak musí přizpůsobit volno takzvané celozávodní dovolené.
Podle analýzy ministerstva se český trh práce pohybuje na hranici přirozené míry nezaměstnanosti. Zaplnění volných pozic a uplatnění nezaměstnaných brání nevhodná kvalifikace, nízké odměny a pracovní podmínky i neochota práci vzít.
Český podvodník - na rozdíl od kolegů z ostatních zemí - ospravedlňuje podvodné jednání nejčastěji celkovou "kulturou" ve firmě. Stále zde přetrvává pocit, že podvádět je její běžnou součástí. Nejčastějším typem podvodu je zpronevěra majetku a peněz.
Letošní analýza mezinárodní odborové konfederace ITUC porovnala celkem 141 zemí. Česká republika skončila ve skupině zemí zařazených do druhé nejlepší ze šesti skupin, dochází zde ovšem k "opakovanému porušování práv".
Přispívat na internet, telefon nebo elektřinu budou muset firmy jen těm lidem, kteří pracují z domova trvale. Kromě zaměstnavatelů vyhovuje toto pravidlo i odborářům. Podrobnější pravidla jsou součástí návrhu novely zákoníku práce, kterým se nyní bude zabývat vláda.
Peníze k udržení zaměstnanců nestačí. Lidé oceňují možnosti rozvoje a prostor pro inovace. Preferují motivující firemní kulturu a charismatické lídry.
"Kdo si nebude s kolegy tykat, izoluje se. A to nedělají lidé, které potřebujeme," říká šéf skupiny Schwarz, která provozuje obchody Kaufland a Lidl i v Česku. "Doporučení" se týká zhruba 375 tisíc zaměstnanců po celém světe. V českém Lidlu si prý zaměstnanci změnu chválí.
Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců se shodli, že nebudou prosazovat své návrhy na úkor ostatních. Ministerstvo tedy do vlády pošle původní návrh bez výraznějších úprav.
Agenturní pracovníci představují 0,9 procenta zaměstnanců v ČR. Podobné je to i v Itálii a Polsku, zatímco ve Velké Británii tvoří téměř dvě pětiny zaměstnanců. České ministerstvo práce chtělo pravidla zpřísnit, od záměru ale nakonec upustilo.
Po odečtení inflace stoupla průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí o 3,9 procenta oproti stejnému období předchozího roku. Ještě výrazněji rostl medián - na 22 533 korun.
Striktní pravidla práce, která přinesla před sto lety druhá průmyslová revoluce, postupně skončí. Podle prezidentky Mezinárodní asociace agentur práce C. A. Muntzové přestává platit "jednota času i místa" a zaměstnanci mají stále flexibilnější podmínky. Nevýhodou volnosti je, že práce a volný čas se budou prolínat více než dosud a zaměstnanci se nebudou moci příliš spoléhat na pomoc odborů.
