


Výdělky v obchodních řetězcích letos stoupnou o čtyři procenta
Řetězec Albert zaměstnancům přidá v průměru tři procenta, Billa čtyři procenta a Tesco až šest procent. Lidl bude zvyšovat nástupní mzdy o čtvrtinu.



Řetězec Albert zaměstnancům přidá v průměru tři procenta, Billa čtyři procenta a Tesco až šest procent. Lidl bude zvyšovat nástupní mzdy o čtvrtinu.



S nástupem Průmyslu 4.0 přijdou o práci hlavně lidé, kteří se věnují automatizované činnosti. Nejde jen o dělníky u pásové výroby, říká prezidentka Mezinárodní asociace agentur práce. Podle ní přesto nehrozí, že by kvůli "nové průmyslové revoluci" stoupla nezaměstnanost, jak varují čeští odboráři. Vznikne totiž řada nových pozic ve službách nebo v oborech, kde je potřeba vyrábět zboží "na míru".



Chybí nám nejméně 120 tisíc lidí a Češi na úřadech práce tento problém nevyřeší, stěžují si zástupci českých firem. Vládu kritizují za to, že jim nechce usnadnit přijímání cizinců, hlavně Ukrajinců. Varují, že pokud se proces, který nyní trvá měsíce, nezrychlí, přesunou výrobu do Číny, Vietnamu nebo alespoň na Slovensko.



Pokud bude ministerstvo práce a sociálních věcí pokračovat se zaváděním regulací pracovního trhu, hrozí, že západní Evropu nikdy nedoženeme. V rozhovoru pro Aktuálně.cz před tím varuje ekonom a prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Evropané podle něj ztrácí podnikatelskou dravost, mají stále menší ambice a ztrácejí čas vymýšlením věcí, s nimiž se nesetkal ani za socialismu. "Byla pro mne čest, když mi šéf zavolal večer," říká Dlouhý ke snaze ministerstva více regulovat práci z domova.



Na obavy, podle nichž by příliš striktní pravidla vedla k omezení oblíbeného benefitu, reaguje upravený návrh, který ministerstvo přináší na středeční jednání tripartity. I v „kompromisní“ podobě ale zůstává jiná novinka, s níž zástupci zaměstnavatelů nesouhlasí – povinnost předcházet stresu souvisejícímu s prací.



Součástí reformy zákoníku práce, který prosazuje francouzská vláda, je i právo "vypnout se". Zaměstnanci by tak nemuseli odpovídat na pracovní poštu pozdě večer nebo o víkendu. Politici tím chtějí zabránit pracovnímu stresu.



Česká ekonomika se bez problému vypořádá s příchodem 50 až 80 tisíc imigrantů. Musí ale přicházet postupně. Ekonomové společnosti Cyrrus spočítali, že hrubý domácí produkt může díky tomu růst o 0,5 procenta rychleji, dlouhodobě navíc může do státního rozpočtu přitéct o 90 milionů korun ročně více, což pomůže českému důchodovému systému. Ve většině případů nehrozí, že by cizinci připravili o práci Čechy.



Nejméně deset členských států Evropské unie, včetně České republiky, vystavilo takzvanou žlutou kartu březnovému návrhu Evropské komise na nová pravidla pro odměňování pracovníků vysílaných zaměstnavatelem do zahraničí. Parlamenty zemí EU mohou tímto způsobem přinutit Evropskou komisi, aby předložený návrh znovu přezkoumala a případně změnila. Základem plánu je, že by zaměstnanci vyslaní do zahraničí dostávali mzdu srovnatelnou s platy místních pracovníků. Země ze střední a východní Evropy se obávají, že nové znění směrnice by mohlo ohrozit konkurenceschopnost místních firem.



Zaměstnanci v soukromém sektoru by měli mít nárok na pět týdnů dovolené místo současných čtyř, plánují odboráři. Změnu chtějí prosadit do novely zákoníku práce, která má platit od příštího jara. Hlavním důvodem je snaha o "rovné podmínky" - pro státní zaměstnance totiž pětitýdenní volno platí. Zástupci firem ale varují, že zavést podobnou změnu "ze dne na den" bude pro mnohé podniky finančně náročné, přestože jde o oblíbený benefit.



Kdybychom k německému pásu místo Němce postavili Čecha, udělal by toho stejně, věří ekonomové. Přesto Češi berou jen zhruba čtvrtinu německé či rakouské mzdy. Důvodem je nižší cena vyrobeného zboží - ve většině případů jde o součástky, které tuzemské podniky vyvážejí do zahraničí, kde z nich teprve vznikají finální výrobky. V menší míře mohou za nízkou produktivitu třeba i přílišná regulace nebo vyřizování osobních záležitostí v pracovní době.



Češi jsou sedmým "nejpracovitějším" národem v Evropské unii. Týdně věnují práci více času než Němci i Slováci. Vyplývá to z průzkumu Eurostatu za rok 2015. Ze statistik je ale patrné, že Češi tráví v zaměstnání čím dál méně času, byť je pokles pozvolný.



Přísnější pravidla se mají týkat například bolesti zad, nanočástic nebo stresu v práci. Zaměstnavatelé by podle odborářů měli dohlížet na ještě více věcí než dosud a "vytvářet podmínky pro to, aby se lidé těmto problémům vyhnuli". Podle zástupců firem půjde ale o další zbytečnou regulaci. Bezpečnosti práce se už teď věnuje dostatek předpisů a řada úrazů či nemocí vzniká kvůli tomu, že se sami zaměstnanci chovají nezodpovědně.



Vláda nepodpořila návrh senátorů ČSSD na opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci. Firmy jsou totiž proti - a právě shodu v tripartitě požadují hnutí ANO i lidovci. Schůdnější může být kompromis, který by kombinoval několik změn: Zavedení několika dnů zdravotního volna, vyšší dávky při dlouhodobé pracovní neschopnosti a kompenzace pro firmy.



Ministerstvo chce více regulovat práci z domova. Firmy by ale místo nadbytečných úprav uvítaly speciální ustanovení ohledně pracovních úrazů, které přitom návrh neobsahuje. Pro bezpečnost práce při home office dosud platí obecná pravidla, což v praxi přináší komplikace. Firmy totiž nemohou byty kontrolovat stejně jako svá pracoviště.



Největší hrozbou pro české vývozce teď nejsou ruské sankce ani deflace v eurozóně, ale nedostatek zaměstnanců s technickým vzděláním. Kvůli tomu letos poroste export pomaleji, což může vést i ke zpomalení české ekonomiky, varuje místopředseda Asociace exportérů. Nedostatek lidí může podle oslovených ekonomů odrazovat zahraniční podniky od toho, aby v Česku investovaly.



Podle Hospodářské komory přinese novela zákoníku práce, tak jak ji navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí, namísto slibované flexibility jen větší administrativní a finanční zátěž firmám. Komoře vadí hlavně přísnější pravidla pro práci z domova nebo pro dohody o práci mimo pracovní poměr.



Nejméně peněz dostávají číšníci, servírky, vrátní, pomocní kuchaři a uklízečky. Jejich měsíční hrubá mzda se často pohybuje pod 12 tisíci korunami hrubého. Naopak nejlépe jsou placeni zaměstnanci v řízení letového provozu. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných statistik za rok 2015.



Zaměstnavatelé se obávají, že větší regulace práce z domova povede k jejímu omezení. Podle šéfa odborů je to dokonce žádoucí. Ministerstvo práce přitom říká, že chce tyto moderní formy podpořit. V řadě bodů chce jen výslovné doplnění nebo upřesnění už fungujících pravidel, některé povinnosti - jako právě zajištění kontaktu s kolegy - ale působí nadbytečně.



Až k Ústavnímu soudu se dostaly vulgární urážky na adresu nadřízeného, kvůli nimž dostal zaměstnanec okamžitou výpověď. V podobných situacích je nutné posuzovat konkrétní znění výroků, jejich kontext, pohnutky zaměstnance, stejně jako závažnost možné újmy, uvedl soud. Konkrétní případ podle něj nebyl důvodem k okamžité výpovědi.



Anketa mezi většími firmami a odborovými svazy ukazuje, že alespoň mírně letos přidala zaměstnancům většina podniků. Celoplošně se zvyšují mzdy hlavně v průmyslu. Ve státním sektoru stouply platy o tři procenta už loni v listopadu.