Uprchlická vlna (která se nám vyhýbá), teroristické hrozby (i teror se nám vyhýbá), sílící extremismus, kyberkriminalita, drogy atd. To jsou důvody, pro které chce policie další a další lidi. Masivní nárůst. Žádá vládu o 4000 nových policistů do roku 2020. Policejní prezident Tomáš Tuhý by radši 5000 mužů a žen, ale aspoň čtyři bere taky. Letos by mělo přibýt 850 policistů.
Policejní prezidium to sepsalo v dokumentu Rozvoj Policie ČR v letech 2016 až 2020. Ve středu ho začala projednávat vláda. Debatu přerušila. Vrátí se k ní v dubnu. Zdá se však, že si "bezpečnostní situace žádá" posílení této ozbrojené složky, takže kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) materiál nakonec schválí. Rozmnožení policajtů bude stát 8,3 miliardy korun. To se zdá poněkud moc ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO). Celkem by mělo sloužit více než 44 tisíc policistů, což prý ministři nezpochybnili.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) připouští, že nebude jen tak sehnat čtyři tisícovky kvalitních lidí; policie má s náborem potíže, projde sotva každý desátý uchazeč. Ale zároveň si stojí na svém: "Pokud stát chce mít bezpečnost, musí si ji zaplatit. V minulosti tu byla tendence oslabovat policii, armádu, tajné služby, tato vláda od samého začátku svého mandátu tyto služby a složky posiluje."
Když ten policejní dokument čtete, všimnete si tří zásadních faktů. První: jako by ho nikdo neoponoval. Vypadá to, že si policie diktuje. Druhý: probleskuje jím chuť využít světově zhoršené bezpečnostní situace a bobtnat. Třetí: nesebekritičnost. (Když už policii neoponuje vnitro, měla by si oponovat sama, ale to se tam nepěstuje.)
Příklad. V materiálu jsou zmiňovány "nové, dosud nezaznamenané události vnitrostátní". Jako příklad slouží "nepředvídatelný útok tzv. aktivního střelce motivovaný jeho špatným psychickým stavem". Rozuměj tragický případ, kdy Zdeněk K. (63) loni v Uherském Brodu zastřelil osm lidí. Tehdy se prý ukázalo "nedostatečné personální zajištění zúčastněných součástí policie".
Málo výkonní, neprofesionální
Jenomže v Uherském Brodu podle více expertů nešlo o to, že by policie měla málo lidí, ale ukázalo se, že jsou mizerně vycvičeni a v tak vypjaté situaci neumějí ani bleskově shromáždit informace (třeba od lidí, kteří z restaurace utekli), ani rychle jednat. I kdyby se tam sjelo sto, dvě stě policajtů, kteří neumějí zasáhnout, ničemu by to nepomohlo.
Materiál nelze pitvat kousek po kousku, i když by to stálo za to. Policie v zásadě tvrdí, že má málo lidí a málo peněz. To říkala vždycky. Oponenti namítají, že máme na obyvatele policistů až až, jen jsou málo výkonní a často neprofesionální. Existuje o tom řada poznatků. A přece nelze s jistotou tvrdit, že nové policajty nepotřebujeme.
Nepomáhá srovnání s okolními státy, třeba se spolkovými zeměmi Německa. Bavorsko má 12,5 milionu obyvatel a 38 tisíc policistů. Jenomže tam pracují další asi čtyři tisíce spolkových policistů a vyšetřování spadá pod justici. Odpovědné srovnání stavů u nás a jinde by byla práce na dlouhou dobu. Smysl má srovnávat výkonnost pořádkových policajtů nebo kriminalistů. Ale to vyžaduje velké znalosti a nedělá se to.
U nás musíme připočíst ještě obecní či městskou policii. V roce 2014 v Česku sloužilo 8444 strážníků v zhruba 350 obecních policiích. Masa, o jejíž smysluplnosti lze pochybovat, ale politicky je zřejmě nezrušitelná. Takže nelze ty kvalitnější strážníky vzít a převést pod pořádkovou či dopravní policii. (Chyba.)
Poslední roky ukázaly, že policie přitvrdila, její příslušníci se často urvou ze řetězu. Takové jednání bývá tutláno a kryto. Funguje silná, česky pojatá, sborová loajalita. Přibývá policejní brutality. Psali jsme mnohokrát o případu zkopaného motorkáře i o dalších kauzách. Mnohé zůstanou skryty, brutalita není nahlášena.
Kontrola jak čaj z mateřídoušky
Nejen to. Znovu strmě roste počet odposlechů, občané jsou více šmírováni. K tomu vznikají silné smíšené "útvary" (Kobra), kde se spojují kriminalisté s finančníky, aniž by vznikla aspoň nějaká speciální kontrola. Dohled nad policií mají především státní zástupci, ale i tam mnohdy panují pochybnosti o jejich kompetenci.
Kontrola je u nás obecně nesmírně chabá. Málo důvěry skýtá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která navíc nedohlíží jen na policii. Ukázalo se to v loňské olomoucké kauze (aktéry byli hejtman Jiří Rozbořil za ČSSD, náměstek krajského policejního ředitele Karel Kadlec a další). GIBS byla dozorujícími státními zástupci raději obejita, zřejmě z obav, aby se akce předem neprovalila.
Mimopolicejní kontrolu vykonávají poslanci, jejichž pravomoci jsou komické. To se týká nejen kontroly nasazování odposlechů, ale také kontroly tajných služeb. Některé šmírovací útvary (kupříkladu Finanční analytický útvar ministerstva financí) nejsou hlídány vůbec, nikým. Z pohledu občana neudržitelný stav.
Policie po větší, hlubší kontrole nevolá. (Zatímco tajná služba BIS by se jí nebránila.) Ale vnitro by to policii nemělo dovolit, mělo by mít zájem na tom, aby byl plněn program vlády, kde se o silnější, aktivnější kontrole mluvilo. Nikdo v tom ovšem nehnul ani prstem.
Takže máme novou koncepci policie, která požaduje tisíce lidí navíc, chce posilovat, ale nebere v potaz, že se sbor zároveň brutalizuje a občany nejednou nebere jako ty, kterým má sloužit. Kontrola je slabá jak čaj z mateřídoušky.
Dejme tomu, že Česko má opravdu málo policistů, těžko to posoudit. Ale zároveň víme, že jsou až na výjimky (URNA, jednotlivci) mnohdy špatně vycvičení. Váha v nové policejní koncepci by měla ležet na dobré připravenosti stávajících policistů a policistek a na jejich tvrdé kontrole. Teprve potom má smysl přijímat další. A při přijímání pečlivě vybírat. Když mají přijít tisíce nových, výběr se spíš ještě zhorší a s ním kvalita sboru znovu, hlouběji klesne.
Bez výcviku a bez silné kontroly sílící policie se Česko nezadržitelně šine k policejnímu státu. Policie si diktuje, protože mezi lidem i politiky panuje strach. Chyba. Policejní režim už jsme zažili.
