Fico si momentálně vybral "mír s Ukrajinou", ale otázka zní, zda ukrajinskou kartu, tolik zabírající na slovenské voliče, vytáhne už před červnovými volbami do Evropského parlamentu, anebo si ji ponechá do příštích parlamentních voleb. Odpověď podle deníku závisí i na tom, zda se Fico bude chtít vyvarovat krize ve vztazích s Bruselem.
Slova o tom, že daná vláda "má srdce, rozumí situaci a chce maximálně pomoci", už Ukrajina slyšela od mnoha zahraničních vůdců, ale tentokrát zazněla od slovenského premiéra, "známého svými protiukrajinskými a proruskými výroky", píše list o jednání v Michalovcích. Ty byly druhou schůzkou šéfů vlád po loňské mocenské změně na Slovensku, ale i schůzka v Užhorodu, které předcházela řada Ficových "upřímně protiukrajinských výroků", dopadla vcelku dobře.
Podle zdrojů z ukrajinské delegace Fico za zavřenými dveřmi přiznal, že protiukrajinské výroky byly určeny domácímu publiku, ale sám je připraven na konstruktivní vztahy. "Pokud Slovensko, stejně jako Maďarsko, nebude blokovat pro Ukrajinu důležitá témata, pak budou muset být tato prohlášení ignorována," uvedl později jeden z členů vlády.
Ale mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb sehrálo ukrajinské téma klíčovou roli v kampani provládního kandidáta Petera Pellegriniho. Ten vsadil na obavy, že vítězství jeho soupeře Ivana Korčoka povede k vyslání slovenských vojáků na Ukrajinu, a slíbil, že to nedovolí, jakkoli se s ničím takovým ani nepočítalo. Strach z války zmobilizoval voliče slovenských vesnic a malých měst, což vedlo k Pellegriniho vítězství.
Konec volebního cyklu na Slovensku dal naději na pokrok a samo jednání, konané jen pět dní po volbách, tato očekávání do jisté míry naplnilo, usoudil deník na základě Šmyhalových výroků o dosažených dohodách. Stejně důležitý byl podle listu i tón Ficových výroků. Slovensko chce podle premiéra projevit sousední zemi solidaritu "v neštěstí, s kterým se potýká", aniž by však příčinu "neštěstí" pojmenoval. Slovensko se také zúčastní mírového summitu ve Švýcarsku, ani nebude klást překážky na cestě Ukrajiny do Evropské unie, přislíbil. Důležité podle listu bylo i to, co oficiálně nezaznělo: jednání se zúčastnil ministr obrany Robert Kaliňák, neoficiálně označovaný za hlavního obchodníka se zbraněmi. Přestože ne všechna Ficova prohlášení byla přátelská, zejména pokud jde o zákaz dovozu ukrajinského zemědělského zboží, "celkový dojem byl vcelku pozitivní".
Takovou změnu postoje podle listu způsobila předně skutečnost, že na rozdíl maďarského premiéra Viktora Orbána není pro současnou slovenskou vládu ukrajinské téma nástrojem zahraniční, ale domácí politiky. Uměle vytvořený strach ze zapojení do války pomohl mobilizovat voliče, nyní se však zdá toto téma irelevantní.
Slovenského premiéra navíc čekají složitá jednání s Evropskou komisí kvůli plánům prosadit velice kontroverzní změny zákonů o veřejnoprávní televizi a nevládních organizacích. V sázce je zmrazení pomoci EU ve výši 20 miliard eur, a tak Fico bude usilovat o kompromis, usoudil expert Alexander Duleba.
Vzhledem k tomu, jak účinné se strašení Ukrajinou ukázalo, bylo by podivné, aby se k tomu Fico zase neuchýlil, píše list. Otázka zní, zda si to ponechá do příštích parlamentních voleb, anebo to použije už při červnových volbách do EP? Odpověď prý nejspíše závisí na tom, co bude pro Fica prioritou: tyto volby, anebo vyhnutí se krizi ve vztazích s Bruselem. To určí dobu trvání "konstruktivních vztahů" s Kyjevem, usoudila Ukrajinska pravda na závěr.