Ombudsman Otakar Motejl poslal do Poslanecké sněmovny výroční zprávu, v níž píše, že vyšetřuje stížnosti vězňů na předražené vězeňské kantýny, které ověřila i ombudsmanská kontrola. Konkrétní ceníky v jednotlivých kriminálech sice Motejl neuvádí - ale i tak jde, vzhledem k cenám v parlamentní restauraci (cca polévka za 9, rizoto 40, řízek s bramborem 60, deci bílého 8 korun) o zjevnou provokaci.
Co tím chce ombudsman poslancům naznačit? Dráždí hada bosou nohou - copak neví, že mu parlamentní inspekce může zrekvírovat nadměrné metry, jako tomu bařtipánovi Dohnalovi?!
Čtěte také: Copak Dohnal. Život poslance, to je teprve luxus
Záchrana vršovické Bohemky Družstvem fanoušků Bohemians byla nejpozoruhodnějším úspěchem občanské společnosti za poslední léta. Myšleno vůbec, ne jen v kategorii fotbal.
Občanská společnost končí tam, kde začínají prachy. Fanoušci mají jen desetinu akcií a morální právo, a to je málo. Majitelé klubu je vystěhují a sešlý stadion chtějí místo rekonstrukce prodat. Dovolíme si odhadnout, že za pár let se v nabídce developerů objeví Ďolíček Apartments, Gallery Botič nebo něco takového. V shoppingcentru bude viset zarámovaná fotka Antonína Panenky. Sbohem, fotbale.
"Realisté" rádi připomínají příklad londýnského Arsenalu, který se před pár lety musel vystěhovat z tradičního hřiště na Highbury, kde nechali kluboví vlastníci postavit rezidenční čtvrť o 700 bytech. A supporters Arsenalu, a že jich je, to taky jakž takž skousli.
Pro pořádek je potřeba říct, že oba případy jsou úplně nesrovnatelné, a nejen proto, že jde o asi tak stokrát větší klub než Bohemka. Arsenal při bourání starého zároveň postavil nový stadion, na kterém teď hraje - kdežto dluhy a právními tahanicemi sužovaní Bohemians jdou do pronájmu na Slavii, respektive na stadion firmy E Side Property, kde je Slavie také jen nájemníkem. Komu ve skutečnosti E Side patří, se neví (!), respektive předloni se vědělo, že patří firmě Key Oak, jejíž akcionáři nejsou veřejně známí a která má kořeny v Novém Mexiku...
Se zahraničními investory válčívají i fandové v Manchesteru nebo Liverpoolu. Ale celé to má jaksi srozumitelnější a kultivovanější podobu, díky čemuž rostou i naděje na úspěch "občanské společnosti".
Bohemáci chtějí chodit na svůj párek a pivo, ne se stěhovat do Edenu za hamburgrem od McDonalda, protože jim to někdo poručí. Nevíme, komu fandí například Martha Issová a Jiří Mádl, ale klidně by mohli založit Družstvo fanoušků politiky. Program je v principu stejný: nenechat se zmáknout marketingem a imagologií, a vzít to na sebe. Čím je úroveň fotbalu a politiky horší, tím spíš to lidi baví; mají pocit, že taková "družstva" mají smysl a jsou na ně hrdí.
Čtěte také: Zprávy o páté, archiv vydání
Státní agentura CzechTourism dá 70 milionů na reklamu, která má Čechy přesvědčit, aby o dovolené nikam nejezdili. To připomíná neprávem zapomenutý projekt sociálnědemokratického poslance Svobody, který vloni na plakátech sliboval: "Prosadím příspěvek k Vašemu platu na dovolenou v Čechách". Škoda, i letos z toho mohl být hit volební kampaně, takhle slízl smetanu ČeskýTurismus. Respektive nějaká reklamní agentura.
Z pražských fasád mizí pamětní desky, které připomínají oběti povstání, napsala ČTK v předvečer 65. výročí epilogu světové války. Některé někdo ukradne, jiné zaniknou při rekonstrukci domů. Nás ve Zprávách o páté, kteří jsme si jako pionýři (1978-9) odstáli u pomníčků své, se taková zpráva hluboce dotkla. Na Google Street View jsme si proto rychle ověřili, jestli ty naše zůstaly na svých místech. Ano, zatím drží.
