Jan Klesla | Názory
28. 8. 2019 11:45

Vy ještě čtete noviny? Proč to vůbec děláte?

Máloco si tak spojujeme s logickým a racionálním uvažováním jako sběr a třídění informací. A málokdy s námi přitom cloumají emoce tolik jako při výběru jejich hlavního zdroje - médií. Nebo si v trafice před nákupem nejdřív otevřete několikery noviny a prohlédnete jejich obsah? Zkoumáte snad každý den články na několika severech, než jeden z nich začnete číst?
Foto: Aktuálně.cz

Přijít na to, za co jsou čtenáři ochotni platit, je něco jako svatý grál moderních médií. Tím spíš v on-line světě, kde je od počátku zvykem, že se informace nabízejí "zdarma". Klíč k odpovědi se přitom může skrývat (jak to tak občas bývá) ve správně položené otázce. Jde opravdu o to, za co a jak jsme ochotni platit? Není spíš důležitější vědět, co vlastně lidé od zpravodajství chtějí? Pokud by tomu média dokázala vyjít vstříc, třeba by pak i čtenáři, diváci či posluchači byli na oplátku ochotní něco udělat - otevřít peněženku nebo alespoň klikat na reklamu.

Je to správná úvaha? Zatím nevíme, ale už rok ji testuje výzkum, na kterém autor tohoto textu spolupracuje s Lukášem Tóthem a který dodává společnost Behavio. Aby byl projekt nezávislý na jakémkoliv vydavatelství, je hrazen z grantu financovaného Googlem. Většinu peněz přitom dostávají přímo účastníci výzkumu - za své odpovědi. Jak se totiž ukázalo už v počátcích behaviorální ekonomie, abychom odpovídali vážně a pravdivě, musíme za to něco dostat.

Co tedy od médií jako čtenáři čekáme? Ukazuje se, že tři čtvrtiny z nás chtějí mít prostě přehled. 71 procent těch, kdo si nějaké médium předplácejí, přitom požaduje, aby byl zdroj jejich informací především spolehlivý. Přesně stejný počet z těch, kdo si předplácet přestali, to odůvodňuje tím, že kvalitní informace dnes může dostat i zdarma. Dost možná mají pravdu. Data dále ukazují, že dva z pěti lidí by rádi získávali přehled z více než jen jednoho informačního kanálu. To samo o sobě není moc dobrou zprávou pro takzvané paywally neboli předplatné jinak zamčeného obsahu. Nejspíš je tedy třeba dívat se i na jiné způsoby, jak za nabízený obsah něco inkasovat. Vycházet ale jen z těchto čísel by bylo samozřejmě zavádějící. Pořád představují pouhý začátek cesty k odpovědi na úvodní otázku a výzkum s nimi bude v dalších kolech ještě pracovat.

Co nabízejí dále už teď? Napovídají kupříkladu, že praktické rady hledá v médiích méně než polovina čtenářů. Pouze každý čtvrtý tam pak hledá zábavu či odpočinek a jen pětině slouží k prokrastinaci. Nebo to tedy alespoň účastníci výzkumu tvrdí. Úplně nejméně se ale u médií chceme odreagovat od denního stresu. Ani ne tři z deseti lidí pak vnímají noviny a zpravodajské portály jako způsob, jak se zapojit do společenského života. O čem si budeme povídat u večeře nebo piva, si tedy zjevně víme rady i bez sledování rádia, novin či televize.

Pozoruhodné je, že nad všechna ostatní témata se v oblibě vyhouplo zahraniční zpravodajství. Odráží to fakt, že nejsme příliš ochotni cokoli číst v cizím jazyce. Důležitý je ale v dnešní záplavě informací i samotný výběr toho opravdu důležitého: nikomu se moc nechce procházet desítky zahraničních médií.

O faktickém nákupu předplatného ve virtuálním stánku však nakonec rozhoduje něco jiného. Kombinace emocí, argumentů a vhodné nabídky v pravou chvíli. Harvardský profesor Gerald Zaltman dokonce tvrdí, že celých 95 procent rozhodnutí o nákupech vzniká v našem podvědomí. Téměř nikdo zkrátka nedokáže předem spolehlivě říct, za co by zaplatil. Poznáme to, až když to vidíme. Krom koupě nás emoce ale mohou přimět i k jinému typu úplaty: třeba k ochotě se zaregistrovat nebo vypnout blokování reklamy. Hle, způsoby, jak by mohla média vydělávat tam, kde přímá platba nefunguje.

Jak moc iracionální přístup k médiím máme, odhalil krom jiného i fakt, že skoro polovina lidí si nějaké noviny a časopisy podle svých slov předplácí kvůli kvalitním autorům. Jenže následné otázky odhalily, že drtivá většina z nás vůbec žádné novináře nezná, natož aby si pamatovala jejich jména. Na čtení pak prý máme času tak akorát, a dokonce si ve velké většině případů myslíme, že jsme články, které nás zaujaly, přečetli celé. Bylo by to hezké. Kdyby tedy statistiky serverů netvrdily opak…

A odpověď na titulní otázku? Čtvrtina z nás sáhne po novinách či časopisu, protože nás zaujala obálka, třetina kvůli dobrému titulku a jen dvě pětiny zaujme nějaké konkrétní téma.

Autor je ředitelem Institutu pro digitální ekonomiku.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Britská policie řešila tanker v Lamanšském průlivu. Na palubě byli černí pasažéři

Britská policie spolu s pobřežní a pohraniční stráží v neděli zasahovaly kvůli incidentu na ropném tankeru v Lamanšském průlivu jižně od ostrova Wight. Důvodem bylo několik černých pasažérů, kteří podle sdělení policie slovně vyhrožovali posádce. Informovala o tom agentura Reuters. Rozhlas ostrova Wight večer oznámil, že operace skončila zatčením sedmi podezřelých.

"Na palubě tankeru bylo několik černých pasažérů, kteří slovně vyhrožovali posádce. Nikdo nebyl zraněn," uvedla policie v prohlášení. BBC citovala právníky řeckého majitele lodi, podle nichž "stoprocentně nejde o únos", jak se předtím také spekulovalo.

K lodi, která se plaví pod liberijskou vlajkou, vyrazila v neděli plavidla pobřežní stráže i vrtulníky. Tanker Nave Andromeda, dlouhý 228 metrů, podle AP vyplul 6. října z Lagosu v Nigérii a do jihoanglického přístavu Southampton měl dorazit dnes dopoledne.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Gebre Selassie přihrál na gól při remíze Brém s Hoffenheimem

Fotbalisté Brém v sestavě s českými reprezentanty Jiřím Pavlenkou a Theodorem Gebre Selassiem, který přihrál na gól, remizovali v utkání 5. kola německé ligy s Hoffenheimem 1:1. Wolfsburg poprvé vyhrál, po předchozích čtyřech remízách porazil nováčka z Bielefeldu 2:1.

V dresu Hoffenheimu podobně jako ve čtvrtečním zápase "liberecké" skupiny Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad (2:0) absentoval kvůli nákaze koronavirem Pavel Kadeřábek. Brémy se ujaly vedení v páté minutě, poté co Gebre Selassieho přízemní centr z pravého křídla zakončil Maximilian Eggestein. Pavlenka kapituloval ve 22. minutě po střele Dennise Geigera do horního rohu branky.

Wolfsburg posunulo k prvnímu tříbodovému zisku povedených 80 sekund v 19. a 20. minutě. "Vlci" nejprve skórovali z nacvičeného signálu po přímém volném kopu, poté co Maximilian Arnold našel za zdí postaveného Wouta Weghorsta.

Druhá branka padla po chybě hostů v následné rozehrávce. Vybojovaný míč se po sérii doteků dostal až k Arnoldovi, jenž se po gólové asistenci zapsal i mezi střelce. Bielefeld snížil až deset minut před koncem ranou Svena Schipplocka uvnitř šestnáctky.

Německá fotbalová liga - 5. kolo:

Wolfsburg - Bielefeld 2:1 (19. Weghorst, 20. Arnold - 80. Schipplock), Brémy - Hoffenheim 1:1 (5. Eggestein - 22. Geiger).

Tabulka:

1. Lipsko 5 4 1 0 12:3 13
2. Bayern Mnichov 5 4 0 1 22:8 12
3. Dortmund 5 4 0 1 11:2 12
4. Stuttgart 5 2 2 1 10:6 8
5. Mönchengladbach 5 2 2 1 8:8 8
6. Brémy 5 2 2 1 7:7 8
7. Eintracht Frankfurt 5 2 2 1 7:9 8
8. Hoffenheim 5 2 1 2 9:7 7
9. Augsburg 4 2 1 1 5:3 7
10. Wolfsburg 5 1 4 0 4:3 7
11. Union Berlín 5 1 3 1 8:6 6
12. Leverkusen 4 1 3 0 3:2 6
13. Freiburg 5 1 3 1 6:9 6
14. Bielefeld 5 1 1 3 4:8 4
15. Hertha Berlín 5 1 0 4 9:12 3
16. Kolín nad Rýnem 5 0 2 3 5:9 2
17. Schalke 5 0 1 4 2:19 1
18. Mohuč 5 0 0 5 4:15 0
Další zprávy