Ve své cele v Haagu byl nalezen mrtvý bývalý srbský a jugoslávský prezident Slobodan Miloševič. Médii proběhly spekulace, zda nespáchal sebevraždu, obdobně jako nedávno jeho bývalý spojenec z řad chorvatských Srbů, Milan Babič.
Dánský ministr zahraničí si na schůzce se svými evropskými kolegy v Salcburku vyšel o přestávce vykouřit svou oblíbenou dýmku. Přirozená nabídka v takové situaci - "Nepotřebujete oheň, pane ministře?" - by ale v tomto případě mohla znít poněkud nepatřičně. Ke slovům jako "oheň" nebo "zapálit" je dánský ministr jistě ostražitý. Již několik týdnů hoří v muslimských zemí dánské vlajky jako výraz protestu pro karikaturám Mohameda otištěných právě v dánských novinách.
Národní politika před sto lety psala o pronásledování českých menšin v Českém Krumlově a Kaplici: "Z Krumlova oznamuje se nám provokace, spáchaná tamní městskou správou vůči českému obyvatelstvu města. Na obecních návěštních tabulích umístěny byly v těchto dnech nápisy, jimiž se oznamuje, že české plakáty se na tyto tabule lepiti nedovoluje. Čechové v Č. Krumlově tvoří dobrých 27 proc. obyvatelstva, okolí pak jest převážně české, dlužno tedy v tomto jednání správy obecní spatřovati přímo provokaci a urážku českého obyvatelstva...," hlásala Národní politika 10. března 1906. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 7. března před 120, 100, 80 a 60 lety.
"V poslední chvíli před svým pádem odeslal Hitler 20.dubna 1945 Keitelovi dva dopisy, kde se nelichotivě vyjadřuje o kvalitách německé armády, zvláště jejího vedení," informovala Mladá fronta 9. března 1946: "Dnešní generální štáb se rozhodně nemůže rovnat štábu z války minulé," pravil Hitler v jednom z těchto dopisů. Osoba, které byly dopisy svěřeny, je při procházení sovětskými liniemi zničila, takže Keitl se o názorech nikdy nedozvěděl. Hitler v dopisech chválí německé letectvo a námořnictvo, podle kterého smylo potupu z roku 1918. Hitlerův posel pravil, že od roku 1937 do roku 1945 často vídal Evu Braunovou a že je přesvědčen, že s ní Hitler nikdy neměl dítě," napsala poválečná Mladá fronta. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 7. března před 120, 100, 80 a 60 lety.
Je to už několik týdnů, co začaly kvůli karikaturám Mohameda hořet dánské vlajky. Slavnostně za tu dobu vzplál a byl už i uhašen olympijský oheň. Česko zažilo protesty zdravotníků, světoví filmaři si rozebrali Oscary. Řada událostí je zapomenuta, ale muslimové si na karikatury stále pamatují dobře. A dánské vlajky stále hoří...
Roztrhl se u nás pytel s názory Francise Fukuyamy. V několika novinách kritizoval neokonzervatismus, že opustil dogma "nedůvěřovat sociálnímu inženýrství".
Mezinárodní den žen dnes v České republice je, ať už se slaví, nebo ne. Nebudou-li oslavy, nahradí je debaty, proč nejsou. O ženách se bude mluvit. Zda se k nim chováme dobře, zda jim pomáháme. Zcela jistě se v řadě rozprav střetnou příznivci i odpůrci feminismu. A než padnou ty stovky a tisíce slov, bude žena v indickém lomu dál nosit náklad kamení. Bez ohledu na MDŽ.
"Dvacet tisíc Čechů ztraceno při úředním sčítání lidu v roce 1900 v několika jen okresích na českém jihu," oznamovala Národní politika přesně před sto lety, 8. března 1906. O čtyřicet let později, necelý rok po skončení války, informovala Mladá fronta o stávce, která zasáhla norimberský soud s nacistickými zločinci: "Ve čtvrtek ráno zahájily v Norimberku stenotypistky francouzských žalobců stávku, aby protestovaly proti nedostatečným platům, které jim schválilo francouzské ministerstvo spravedlnosti. Chápeme dobře francouzské stenotypistky, protože pracovat za málo peněz a dívat se denně do tváří největších válečných zločinců, jaké svět kdy poznal, na to je každý plat malý. Držíme jim proto palce..." Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 7. března před 120, 100, 80 a 60 lety.
"Sedmdesáté šesté narozeniny presidenta Masaryka byly oslaveny po celé republice nehlučně, ale s láskou zcela rodinného rázu. Oslavoval-li se Osvoboditel v prvých letech po převratu výbuchy živelného nadšení a podivu, tyto jeho narozeniny byly prodchnuty teplem důvěrnosti a intimity. Víc radosti bylo cítit z toho, že je dosud mezi námi, že je náš a my ať už jsme jacíkoli že jsme jeho. Vlahé vzpomínání ze všech krajů republiky neslo se k Hradčanům, oživovalo se, kdy kde byl a kde ho kdo viděl a vypravovaly se znovu historie, pověsti i anekdoty vížící se k jeho životu a k jeho dílu. Dobře je tu ještě s námi táhlo zase českými mozky i srdci. Byl to pěkný svátek," psaly Lidové noviny 7. března 1926.Výročí narození T. G. Masaryka bylo významným tématem na stránkách Mladé fronty i o 20 let později, v roce 1946. Naproti tomu Rudé právo v roce 1976 nechalo den, kdy se narodil první československý prezident, zcela bez povšimnutí. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 7. března před 120, 100, 80 a 60 lety.
V neděli 19. března půjdou Bělorusové k volbám, aby si na dalších pět let zvolili svého prezidenta. Půjdou tam však pravděpodobně do značné míry zbytečně.
Tak Zelení by už podle posledního průzkumu měli dokonce sedm procent. Co to znamená? Hlavně konzervativnost české politické scény.
Děti už to nebaví, ale dědeček si to ještě užije. Pokud je ovšem japonský. Mládež v Japonsku už nějaký čas znuděně odkládá digitální hry Nintendo a výrobce usilovně přemýšlí, jak si udržet zisky. Logické hry a počítačové skládačky puzzle procvičují podle lékařů paměť a záchranou pro firmu Nintendo se tak mají stát senioři. Některé japonské nemocnice a domovy důchodců už tyto konzole umístily do svých čekáren a společenských místností, kde jsou k volnému použití.
Vítězové si zpravidla nelámou hlavu, proč volby vyhráli. Snad je mohli vyhrát s ještě větší převahou, ale v zásadě je všechno jasné: měli nejlepší program, nejlépe připravené a nejčestnější kandidáty.
Džungle a pralesy dokáží pohltit celá města. Stačí ponechat nepoužívané domy napospas vegetaci a do několika let je příroda spolkne a vymaže z povrchu zemského. Na zbraně je ale krátká, vojáka a jeho pušku šlahouny popínavých rostlin nespoutaly. Venezuelský snajpr pouze zvolil při víkendovém cvičení dokonalé maskování.
Psycholog Frank Keil ve svém výzkumu došel k překvapivému závěru, že dnešní člověk má přehnané mínění o porozumění světu. Lidé mají prostě pocit, že rozumí lecčemu.
"Náklad munice vybuchl. Celá ulice demolována. Padesát obětí. Mrtvoly vojáků vymrštěny do třetího patra," hlásaly titulky v Lidových novinách 6. března 1926. "Dnes v 11 hodin 10 minut vybuchl v Truhlářské ulici před firmou Kříž, obchod s chemickými látkami, transport munice, patrně dělových nábojů, který vezli vojáci do nedalekých kasáren Krále Jiřího z Poděbrad. V ohromném výbuchu, který vzbudil v celém okolí a záhy v celé Praze největší rozruch, byl podle předběžného odhadu roztrhán větší počet vojáků, kteří transport doprovázeli. Podle pověsti, kterou v poslední chvíli nelze přezkoušet, jde o 50 obětí. Ranění jsou obvazováni v kasárnách krále Jiřího z Poděbrad. Koně, kteří transport táhli, celí zkrvavení byli zachyceni strážníkem, když pádili ke Staroměstskému náměstí. Kusy mrtvol byly výbuchem vrhány do výšky druhého a třetího poschodí okolních domů..." Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny v první březnový den před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.
Přišlo mi to jako deja vu. Ležím doma, čtu Mlynářovo dílo "Mráz přichází z Kremlu" a najednou se dozvím tu rádoby překvapivou zprávu, že za atentátem na papeže Jana Pavla II. stojí sovětský boss Brežněv.
Tak blízko, jako na dvou fotografiích položených vedle sebe, se tito muži k sobě těžko dostanou. Symbolizují dvě tváře jedné země - Běloruska. Vlevo je představitel běloruské opozice Ales Bialacki, který na pražském festivalu dokumentárního filmu Jeden svět dostal cenu společnosti Člověk v tísni Homo Homini. Vpravo je poslední evropský diktátorský prezident Alexander Lukašenko, který bude za několik dní zřejmě znovu zvolen do prezidentské funkce.
Leninovy ostatky zůstanou zachovány navždy, hlásal titulek Mladé fronty 3. března 1946: "Moskevský profesor, který balsamoval posmrtné pozůstatky Vladimíra Iljiče Lenina a který byl ustanoven jejich opatrovníkem, oznámil veřejnosti, že zdokonalil způsob balsamování, takže je pozůstatkům zaručena trvalá ochrana po staletí, ne-li navždy. Od 1. srpna 1924, kdy bylo poprvé zpřístupněno veřejnosti nádherné mramorové Leninovo mausoleum na Rudém náměstí, shlédlo ostatky otce ruské revoluce přes 20 000 000 lidí. Podle profesora Zbarského vyhlíží Leninovo tělo stále stejně, jako v den jeho smrti. Leninovy pozůstatky odpočívají v uzavřeném sarkofágu a mausoleum má zvláště upravené větrání. Za války v létě r. 1941 byly Leninovy pozůstatky odvezeny do bezpečí daleko na východ. Jejich převoz byl sledován s obavami, dobře balsamované pozůstatky však vydržely a nyní se vrátily opět na své místo do Moskvy neporušeny." Padesát let před Mladou frontou chválila Národní politika obec Smíchov za účelně zařízené povozy k převážení nemocných osob do nemocnic. " ...činí tak za nepatrný poplatek na poukaz lékařský, a lze se o ně přihlásiti buď u městského úřadu na Smíchově aneb v obecním dvoře v Sirkárně v Plzeňské ulici," informovala Národní politika přesně před sto lety. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 3. března před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.
Rudé právo před 30 lety psalo o rozruchu, který vyvolaly hračky představené na mezinárodním veletrhu modelů hraček v Norimberku: "...jsou věrnými kopiemi zbraní nacistické armády z druhé světové války. Nechybějí na nich ani hákové kříže. Modely těchto hraček byly vyrobeny jak v Německé spolkové republice, tak i v zahraničí. Z ciziny pocházejí zejména modely nacistických vojenských letounů, tanků a jiných zbraní. Na všech jsou výrazně vyznačeny nejvyšší symboly nacistické éry. Např. na vojenských cisternových vozech jsou i symboly zbraní SS v runovém písmu. Jeden americký podnikatel vystavuje na veletrhu 20 cm vysokou figurku nacistického vojáka v ocelové přilbě a s páskou na rukávu s názvem známé nacistické divize Gross-Deutschland. Správa veletrhu nehodlá podle prohlášení svého mluvčího podniknout žádný zákrok proti modelům těchto hraček s nacistickými symboly, neboť prý pro takové opatření není žádný platný zákonný podklad. Mluvčí se přitom odvolával na usnesení západoněmeckého parlamentu, který v obdobné záležitosti rozhodl, že modely zbraní z období nacistické éry nejsou v Německé spolkové republice zakázány, nepřípustné však je pouze jejich velebení a oslavování. Mezi modely vystavenými na norimberském mezinárodním veletrhu hraček chybí vlastně již jen Hitlerova postava s rukou vztyčenou k nacistickému pozdravu," uvedlo na svých stránkách Rudé právo 2. března 1976. Padesát let před Rudým právem se Lidové noviny zabývaly pádem letadla na trati Praha - Varšava. "Stalo se tak u Dobré u Frýdku. Letadlo patřilo Company Internacionale Navion a bylo řízené pilotem Rajmudnem Berrandem. Ten u Dobré zpozoroval, že motor vypověděl službu a snažil se proto nalézti příhodné místo k přistání. Bohužel se však již letadlo nedalo manévrovat a zřítilo se k zemi u statku Antonína Boháče. Pilot utrpěl těžké zranění na hlavě, jiných osob v letadle nebylo," napsaly Lidové noviny v roce 1926. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny v první březnový den před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.
