Názory

Prohlídky dětí a továrna na penicilín

Přesně před 80 lety se Lidové noviny zabývaly lékařskými prohlídkami pražských dětí: "Lékařské prohlídky pražských školních dětí začnou již v pondělí. Těmito prohlídkami se má získati hlavně materiál pro další léčení nemajetných dětí pražskou obcí, která zařídí pro tuberkulosní jídelny, pošle děti do svých ozdravoven, děti, stížené těžkou skrofulosou a tuberkulosou kostí do přímořského sanatoria, zřídí školy na volném vzduchu, zavede ortopedický tělocvik do všech škol pro děti se zkřivenou páteří a vysedlými lopatkami, zřídí nutná koupaliště, nová zubní dětská ambulatória, kde se dostane nemajetným dětem bezplatného ošetření apod. Děti, nově nastupujíc do škol, budou každým rokem vždy důkladně lékařsky prohlédnuty..." O dvacet let později, 14. března 1846, Mladá fronta oznámila, že "Penicilin bude vyráběn v Československu. Ve schůzi, kterou konala vláda v úterý, byl schválen návrh min. zdravotnictví dra A. Procházky na zřízení československé továrny na penicilin v rámci znárodněného farmaceutického průmyslu..." hlásala Mladá fronta přesně před 60 lety. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 14. března před 120, 100, 80 a 60 lety.

Hledá se babička. Zn. Židovka

Mladá fronta 13. března 1946 psala o sháňce po židovských babičkách mezi nacisty: "...v Berlíně se rozmohl černý trh s židovskými babičkami. Bohatí nacisté platí 7000 marek za falešné dokumenty, potvrzující, že jejich majitel není čistým arijcem. Někteří berlínští nacisté jdou prý tak daleko, že podstupují plastické operace, aby nabyli židovského vzhledu. Tyto falešné dokumenty opravňují totiž majitele, aby s ním bylo zacházeno jako s obětí nacistické persekuce...," hlásala Mladá fronta přesně před 60 lety. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 7. března před 120, 100, 80 a 60 lety.

Slavomír Goga: Miloševičovo dědictví

Ve své cele v Haagu byl nalezen mrtvý bývalý srbský a jugoslávský prezident Slobodan Miloševič. Médii proběhly spekulace, zda nespáchal sebevraždu, obdobně jako nedávno jeho bývalý spojenec z řad chorvatských Srbů, Milan Babič.

Nepotřebujete oheň, pane ministře?

Dánský ministr zahraničí si na schůzce se svými evropskými kolegy v Salcburku vyšel o přestávce vykouřit svou oblíbenou dýmku. Přirozená nabídka v takové situaci - "Nepotřebujete oheň, pane ministře?" - by ale v tomto případě mohla znít poněkud nepatřičně. Ke slovům jako "oheň" nebo "zapálit" je dánský ministr jistě ostražitý. Již několik týdnů hoří v muslimských zemí dánské vlajky jako výraz protestu pro karikaturám Mohameda otištěných právě v dánských novinách.

V Krumlově pronásledují české menšiny

Národní politika před sto lety psala o pronásledování českých menšin v Českém Krumlově a Kaplici: "Z Krumlova oznamuje se nám provokace, spáchaná tamní městskou správou vůči českému obyvatelstvu města. Na obecních návěštních tabulích umístěny byly v těchto dnech nápisy, jimiž se oznamuje, že české plakáty se na tyto tabule lepiti nedovoluje. Čechové v Č. Krumlově tvoří dobrých 27 proc. obyvatelstva, okolí pak jest převážně české, dlužno tedy v tomto jednání správy obecní spatřovati přímo provokaci a urážku českého obyvatelstva...," hlásala Národní politika 10. března 1906. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 7. března před 120, 100, 80 a 60 lety.

Hitler odsoudil německou armádu

"V poslední chvíli před svým pádem odeslal Hitler 20.dubna 1945 Keitelovi dva dopisy, kde se nelichotivě vyjadřuje o kvalitách německé armády, zvláště jejího vedení," informovala Mladá fronta 9. března 1946: "Dnešní generální štáb se rozhodně nemůže rovnat štábu z války minulé," pravil Hitler v jednom z těchto dopisů. Osoba, které byly dopisy svěřeny, je při procházení sovětskými liniemi zničila, takže Keitl se o názorech nikdy nedozvěděl. Hitler v dopisech chválí německé letectvo a námořnictvo, podle kterého smylo potupu z roku 1918. Hitlerův posel pravil, že od roku 1937 do roku 1945 často vídal Evu Braunovou a že je přesvědčen, že s ní Hitler nikdy neměl dítě," napsala poválečná Mladá fronta. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 7. března před 120, 100, 80 a 60 lety.

Pamatujete, kdy začaly hořet?

Je to už několik týdnů, co začaly kvůli karikaturám Mohameda hořet dánské vlajky. Slavnostně za tu dobu vzplál a byl už i uhašen olympijský oheň. Česko zažilo protesty zdravotníků, světoví filmaři si rozebrali Oscary. Řada událostí je zapomenuta, ale muslimové si na karikatury stále pamatují dobře. A dánské vlajky stále hoří...

O paradoxech neokonzervatismu

Roztrhl se u nás pytel s názory Francise Fukuyamy. V několika novinách kritizoval neokonzervatismus, že opustil dogma "nedůvěřovat sociálnímu inženýrství".

Mezinárodní den žen v kamenolomu

Mezinárodní den žen dnes v České republice je, ať už se slaví, nebo ne. Nebudou-li oslavy, nahradí je debaty, proč nejsou. O ženách se bude mluvit. Zda se k nim chováme dobře, zda jim pomáháme. Zcela jistě se v řadě rozprav střetnou příznivci i odpůrci feminismu. A než padnou ty stovky a tisíce slov, bude žena v indickém lomu dál nosit náklad kamení. Bez ohledu na MDŽ.

Kam se ztratilo 20 tisíc Čechů?

"Dvacet tisíc Čechů ztraceno při úředním sčítání lidu v roce 1900 v několika jen okresích na českém jihu," oznamovala Národní politika přesně před sto lety, 8. března 1906. O čtyřicet let později, necelý rok po skončení války, informovala Mladá fronta o stávce, která zasáhla norimberský soud s nacistickými zločinci: "Ve čtvrtek ráno zahájily v Norimberku stenotypistky francouzských žalobců stávku, aby protestovaly proti nedostatečným platům, které jim schválilo francouzské ministerstvo spravedlnosti. Chápeme dobře francouzské stenotypistky, protože pracovat za málo peněz a dívat se denně do tváří největších válečných zločinců, jaké svět kdy poznal, na to je každý plat malý. Držíme jim proto palce..." Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 7. března před 120, 100, 80 a 60 lety.

TGM: téma pro noviny,tabu pro Rudé právo

"Sedmdesáté šesté narozeniny presidenta Masaryka byly oslaveny po celé republice nehlučně, ale s láskou zcela rodinného rázu. Oslavoval-li se Osvoboditel v prvých letech po převratu výbuchy živelného nadšení a podivu, tyto jeho narozeniny byly prodchnuty teplem důvěrnosti a intimity. Víc radosti bylo cítit z toho, že je dosud mezi námi, že je náš a my ať už jsme jacíkoli že jsme jeho. Vlahé vzpomínání ze všech krajů republiky neslo se k Hradčanům, oživovalo se, kdy kde byl a kde ho kdo viděl a vypravovaly se znovu historie, pověsti i anekdoty vížící se k jeho životu a k jeho dílu. Dobře je tu ještě s námi táhlo zase českými mozky i srdci. Byl to pěkný svátek," psaly Lidové noviny 7. března 1926.Výročí narození T. G. Masaryka bylo významným tématem na stránkách Mladé fronty i o 20 let později, v roce 1946. Naproti tomu Rudé právo v roce 1976 nechalo den, kdy se narodil první československý prezident, zcela bez povšimnutí. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 7. března před 120, 100, 80 a 60 lety.

Vít Střítecký:S diktátorem na věčné časy

V neděli 19. března půjdou Bělorusové k volbám, aby si na dalších pět let zvolili svého prezidenta. Půjdou tam však pravděpodobně do značné míry zbytečně.

O nepřekvapivém nástupu Zelených

Tak Zelení by už podle posledního průzkumu měli dokonce sedm procent. Co to znamená? Hlavně konzervativnost české politické scény.

Megahry pro dědečka

Děti už to nebaví, ale dědeček si to ještě užije. Pokud je ovšem japonský. Mládež v Japonsku už nějaký čas znuděně odkládá digitální hry Nintendo a výrobce usilovně přemýšlí, jak si udržet zisky. Logické hry a počítačové skládačky puzzle procvičují podle lékařů paměť a záchranou pro firmu Nintendo se tak mají stát senioři. Některé japonské nemocnice a domovy důchodců už tyto konzole umístily do svých čekáren a společenských místností, kde jsou k volnému použití.

Polsko: Doprava, ale se štědrým státem

Vítězové si zpravidla nelámou hlavu, proč volby vyhráli. Snad je mohli vyhrát s ještě větší převahou, ale v zásadě je všechno jasné: měli nejlepší program, nejlépe připravené a nejčestnější kandidáty.

Zbraně jen tak nezarostou

Džungle a pralesy dokáží pohltit celá města. Stačí ponechat nepoužívané domy napospas vegetaci a do několika let je příroda spolkne a vymaže z povrchu zemského. Na zbraně je ale krátká, vojáka a jeho pušku šlahouny popínavých rostlin nespoutaly. Venezuelský snajpr pouze zvolil při víkendovém cvičení dokonalé maskování.

O moderní lidské domýšlivosti

Psycholog Frank Keil ve svém výzkumu došel k překvapivému závěru, že dnešní člověk má přehnané mínění o porozumění světu. Lidé mají prostě pocit, že rozumí lecčemu.

Strašlivý výbuch střeliva v Praze

"Náklad munice vybuchl. Celá ulice demolována. Padesát obětí. Mrtvoly vojáků vymrštěny do třetího patra," hlásaly titulky v Lidových novinách 6. března 1926. "Dnes v 11 hodin 10 minut vybuchl v Truhlářské ulici před firmou Kříž, obchod s chemickými látkami, transport munice, patrně dělových nábojů, který vezli vojáci do nedalekých kasáren Krále Jiřího z Poděbrad. V ohromném výbuchu, který vzbudil v celém okolí a záhy v celé Praze největší rozruch, byl podle předběžného odhadu roztrhán větší počet vojáků, kteří transport doprovázeli. Podle pověsti, kterou v poslední chvíli nelze přezkoušet, jde o 50 obětí. Ranění jsou obvazováni v kasárnách krále Jiřího z Poděbrad. Koně, kteří transport táhli, celí zkrvavení byli zachyceni strážníkem, když pádili ke Staroměstskému náměstí. Kusy mrtvol byly výbuchem vrhány do výšky druhého a třetího poschodí okolních domů..." Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny v první březnový den před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.

Brežněv a atentát na papeže

Přišlo mi to jako deja vu. Ležím doma, čtu Mlynářovo dílo "Mráz přichází z Kremlu" a najednou se dozvím tu rádoby překvapivou zprávu, že za atentátem na papeže Jana Pavla II. stojí sovětský boss Brežněv.

Dvě tváře Běloruska

Tak blízko, jako na dvou fotografiích položených vedle sebe, se tito muži k sobě těžko dostanou. Symbolizují dvě tváře jedné země - Běloruska. Vlevo je představitel běloruské opozice Ales Bialacki, který na pražském festivalu dokumentárního filmu Jeden svět dostal cenu společnosti Člověk v tísni Homo Homini. Vpravo je poslední evropský diktátorský prezident Alexander Lukašenko, který bude za několik dní zřejmě znovu zvolen do prezidentské funkce.