Nejen Německo, ani němčinu nedoženeme nikdy. Myslím ve složeninách. Kdo jednou zažil, jak stanice Hvězda hlásí Wasserstandsbericht auf der Elbe, pochopil navždy. Ta nedostupná krása, plavecká romantika! "Der Gipfel des Berges funkelt im Abendsonnenschein."
Se složeninami je to jako se vším. Máme jich míň, ale našich a hezčích. Nepotřebujeme hned Bahnhof, německá kompozitní inflace je nám cizí. Čeština jde po kvalitě. Když složeninu, tak procítěnou jak Heineho verše. Což ještě neznamená, že je odsouzena k pobytu v lyrice.
Vždyť s němčinou nás pevně poutá parádní praktický gumicuk.
Štamgast, hochštapler, hastrman a špílmachr se dokonce dostavili osobně! Přes kopečky český jazyk pokukuje po fahrplanu a kinderstube.
Nic moc jsme nepředvedli se samoobsluhou (Selbstbedienung) ani strojvůdcem (mašinfírou). Běžná německá účelovka. Okamžik (Augenblick), horolezec (Bergsteiger) nebo zemětřesení (Erdbeben) a hlavně ohňostroj (Feuerwerk) jsou interesantnější. Jazyk se zachvívá, slyšíme, jak se slova barví, něco to s námi dělá. Co tam máme dál, myslím hlavně echt našeho?
Za povšimnutí stojí už obyčejný zloděj, jakoby vypravěč zla (staročesky ovšem ten, kdo zlo dělá). Ve vlastizradě a nactiutrhání se tetelí strašlivá hloubka zločinu. Kdežto kazisvět, jakkoliv zní jako exemplární rozsudek, operuje mimo trestní zákoník. Bohudík.
Nejvyšší parametry obrazotvornosti splňují zmrtvýchvstání, nanebevstoupení, svatokrádež a křivopřísežník, ale také světské zadostiučinění. To je 10/10, složeninová extraliga (pardon, to sem nepatří). Wow!
Když to sneseme z výšky trochu na zem, narazíme na dechberoucí kousky jako jsou zkurvysyn, vořežprut a nepravá dvojice kadibudka-hajzlbába. Ne Babovřesky.
Dobrodruh sice doslovným významem stojí trochu šejdrem, zato budižkničemy, rozumbrady, hnidopichy, darmožrouty a všehoschopné rychlokvašky popisuje čeština jediným a rozhodujícím úderem na solar plexus.
Mezi vytoužená povolání jazykovědců patří veršotepec, dřevorubec, břichomluvec, sebevědomý všeuměl, podržtaška a především mnoho generací stále fascinující lapiduch. Pravdoláskař je dobrovolník.
Za přírodopis nemůžeme nevzpomenout dřevomorku, husokachnu, kočkopsa, žabomyší spory, tlustokožce, sudokopytníky, lichoběžníky, stužkonosku a octomilku (bacha na mucholapky, samopaly, kulomety a dělobuchy).
Tímhle tělocvikem duchaplnosti jsem chtěl říct: Mám složeniny rád, chválím je a držím jim palce. Myslím tím české, ty cizí si poradí samy, hybridy jako videozáznam taky. O makarónských experimentech typu Dřevotrading nebo Agroles raději nemluvě. Respektivě: sláva květomluvě!
Cimprlich je jazyková hlídka Aktuálně.cz. Její první díl najdete zde, další vyšel v pondělí 23. července.
