reklama
 
 

10 úkazů prezidentských voleb: Žádné ženy, Zemanova hybridní kampaň, zjeví se Drahošův Prchal?

7. 11. 2017
Uzávěrka přihlášek vypršela v úterý v 16:00. První kolo voleb je 12. a 13. ledna 2018.

Za prvé: Jako byla unikátní první přímá volba v roce 2013, bude jedinečná i ta druhá. Ještě nikdy se nestalo, aby úřadující hlava státu obhajovala mandát v přímé volbě. Navíc v době, kdy má prezident v rukou jmenování nové vlády. Bude to turbulentní.   

2. Čím dál absurdnější, respektive nepravdivý, se bude zdát závazek Miloše Zemana, že "nepovede žádnou osobní volební kampaň". Řečeno s bonmotem, který sám dobře zná: Pokud to vypadá jako kachna, chodí jako kachna, chutná jako kachna - pak to asi bude kachna. Ve středu vyráží na tradiční výjezd za občany, tentokrát do Olomouckého kraje. Kolem silnic se objevují první billboardy na jeho sebrané rozhovory pro internetové Parlamentní listy. Není úplně jasné, proč prezident republiky dělá z občanů hlupáky, protože kdyby připustil, že volební kampaň vede, neznamenalo by to pro něj žádný faktický problém. Ani v penězích.

3. Naopak stále pochopitelnější je Zemanův záměr neúčastnit se kandidátských debat. Prostor v médiích, zatím nesrovnatelný s protikandidáty, má beztak zaručen, včetně zdvořilých až submisivních rozhovorů na TV Barrandov a v Parlamentních listech. A přímá "optická" konfrontace se soupeři by připomněla jeho chatrné zdraví.

4. Na rozdíl od roku 2013 kandidují pouze a jedině muži. Je to špatná, ale výstižná zpráva o stavu české politiky, která v posledních letech zažívá místo emancipace návrat k maskulinní dominanci. Mezi předsedy hlavních politických stran ani nejvyššími ústavními činiteli není žádná žena, tristní bylo zastoupení žen v televizních debatách před parlamentními volbami.

Žena-kandidátka ani žena-prezidentka pochopitelně nejsou automaticky lepší než muži, ale volebnímu boji nebo prezidentskému úřadu by mohly dát nový a hlavně jiný impulz. Impulz empatie a dialogu, které má mužská politika tendenci vytlačovat na okraj coby známku "slabošství". Česká politika stojí a padá s konfliktem, hodnota spolupráce klesá. To je třeba změnit a s větším přispěním žen by to šlo lépe.

V roce 2013 kandidovalo šest mužů a tři ženy: Jana Bobošíková, Taťana Fischerová a Zuzana Roithová.

5. Unikátní je, že ani jedna parlamentní strana (a to jich je v Poslanecké sněmovně hned devět) nepostavila vlastního prezidentského kandidáta. Partaje vyhodnotily, že by byl bez šancí, a rozhodly se neutrácet za kampaň. Zaujaly poraženecký a pokrytecký přístup, jako by se jich volba netýkala, "hodily to na lidi".  

Trochu jinak je tomu jen v případě ANO: jeho člověk by určitě šanci na Hrad měl, ale neoficiálním kandidátem Babišova hnutí je Miloš Zeman. Už ani ne tichým kandidátem, protože někteří politici ANO, jako Karla Šlechtová nebo Jaroslav Faltýnek, ho podpořili naprosto otevřeně. Karla Šlechtová napsala předmluvu do zmíněné "billboardové" knížky.

6. Jak volby dopadnou? Předpovědi by měly být hodně opatrné. Vždyť kampaň ještě pořádně nezačala, do prvního kola chybí víc než dva měsíce - a kdo by počátkem srpna tipoval, že ČSSD v říjnu dostane ubohých 7 procent, a piráti a okamurovci přes 10? Spousta voličů se rozhoduje na poslední chvíli a prezidentské předvolební průzkumy jsou vzhledem k jejich krátké historii a časové řadě ještě o něco vachrlatější než ty parlamentní.

7. Když se píše, že Miloš Zeman je "favoritem voleb", bylo by přesnější opravit to na "favoritem prvního kola voleb". Které by ale teoreticky, když s rezervou zkoumáme prognózy a data, mohlo skončit i tak, že Zeman dostane přes 50 procent hlasů a bude zvolen napoprvé. Není to utopie - kdyby v lednu přišli všichni ti, kdo minulý měsíc volili ANO, SPD, KSČM a ČSSD, a tři čtvrtiny z nich hlasovaly pro Zemana, může z toho být nadpoloviční většina. To je naprosto hrubý odhad, i když volební účast se zatím čeká zhruba taková jako v říjnu.

8. Říct, kdo by byl favoritem druhého (a rozhodujícího) kola, je nemožné. Bude záležet na složení finálové dvojice a na tom, jak dopadne první kolo. Nedá se předem říct, že Zeman by byl favoritem v každém případě. Viz průzkum CVVM, podle kterého je celkově nejpřijatelnějším kandidátem podle známkování vadí/nevadí Jiří Drahoš. Kterého kromě toho (průzkum je z října) plných 27 procent lidí dosud nezná. V tom je samozřejmě skrytý potenciál jak zisku, tak ztráty.

Pod kandidaturu Drahoše se podepsalo 142 157 lidí, což je dosavadní rekord. (Některé podpisy jako obvykle vnitro vyřadí, ale nejspíš i tak.)

9. Kromě Miloše Zemana, Jiřího Drahoše, Mirka Topolánka a Michala Horáčka se ostatní kandidáti zatím jeví spíš jako outsideři. A není pravděpodobné, že by jejich doporučení mohla míchat kartami před druhým kolem tak jako před pěti lety výroky solitéra Vladimíra Franze. (Atraktivitou pro voliče, ne programem, jakéhosi předobrazu dnešních úspěšných pirátů.)  

10. Jakou bude mít kampaň a jak si povede v médiích, na tom z vážných kandidátů záleží nejvíc u Jiřího Drahoše. Dvě krajní možnosti: "udělá" a "prodá" ho nějaký imagemaker, jako Marek Prchal Andreje Babiše, anebo Drahoš zůstane u image ušlechtilého, málem plachého profesora, mírného tělem i duší. 

autor: Jan Lipold

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama