Opakovaně a možná až příliš často na tomto místě zmiňujeme ostré politické a kulturní rozdělení americké společnosti. Nabídněme tedy tentokrát jiný, optimističtější pohled. A nejen proto, že se blíží svátky naděje a už se začínáme těšit na návrat světla po zimní šedi. Sami Američané totiž v poslední době nabídli několik důvodů, kterými lze o něco jasnější výhled do budoucnosti jejich země skutečně zaštítit.
Prezident Joe Biden tento týden podepsal federální zákon, který legalizuje manželství homosexuálů. Všímavější pozorovatelé mohou připomenout, že tyto svazky přece už byly potvrzeny výrokem amerického Nejvyššího soudu v roce 2015. Jenže jeho složení se od té doby radikálně změnilo, přispěním republikánského exprezidenta Donalda Trumpa v něm nyní mají pevnou většinu konzervativní soudci. A jsou odhodláni ji plně využít.
Jak se potvrdilo letos v červnu, kdy po bezmála padesáti letech zrušili ústavní právo na interrupce, i když většina Američanů to neschvalovala. A další revizí, jak signalizovalo konzervativní soudní křídlo a otevřeně říká jeho člen Clarence Thomas, by mohlo být právě přehodnocení zmíněného verdiktu z roku 2015.
Kongres se tak v minulých měsících rozhodl ke svého druhu preventivní akci, když schválil legislativu, která by případnou změnu ze strany vrcholné soudní stolice nahradila, negovala. Clarence Thomas a spol. si tak stále mohou prosadit svou, ale na federální přípustnosti homosexuálních manželství to v USA prakticky nic nezmění.
Prasklina v ledu cynismu
"Preventivní" legislativa přitom prošla Kongresem až na prezidentův stůl díky tomu, že pro ni jak v sněmovně, tak především v Senátu hlasovala část republikánů. Což zároveň - a to je vůbec nejpodstatnější - věrně odráží názor veřejnosti. Přes 70 procent Američanů, včetně lehké většiny republikánů (55 procent), je pro to, aby homosexuální svazky byly legální.
Amerika v tomto případě vykázala středový rozum. A nešlo o jediný letošní posun. Shodou okolností si Spojené státy minulou středu připomněly dvacet let od šíleného, tragického střílení na základní škole v Newtownu v Connecticutu, kde před Vánoci 2012 zemřelo 20 dětí a šest dospělých. Tehdejší prezident Barack Obama se slzami v očích vyhlásil, že se "veškerou vahou svého úřadu" zasadí o zpřísnění zbraňových zákonů.
Nestalo se však nic, stejně jako se nic nezměnilo ani po dalších a dalších stříleních. Autor tohoto textu pak k dokola opakovaným výrokům amerických politiků, jak vzpomínají a modlí se za oběti - a jak se něco musí změnit -, už naprosto otupěl. Bral to jako cynický politický folklor.
Ale letos v létě se v této zamrzlé nehybnosti objevila prasklina. Sice tomu musel předcházet další hrozný masakr ve škole v Uvalde v Texasu, ale Kongres se následně dokázal dohodnout na zpřísňující zbraňové legislativě.
Z evropského pohledu jde sice o zanedbatelná zlepšení, měla by se například důsledněji prověřovat bezúhonnost zájemců o zbraň mladších 21 let. Nebo by se měla rozšířit možnost odejmout zbraň těm, kdo na sebe upozorní nebezpečným, rizikovým chováním. V americkém kontextu je to ovšem poprvé po bezmála třiceti letech, kdy zákonodárci zprava i zleva v této "nesmiřitelné" agendě našli kompromis.
Doufejme, že další kroky od radikálních pozic směrem ke středu na sebe nenechají dlouho čekat. A že se podaří přehlušit extrémy, jejichž ozvěna je mnohem silnější, než odpovídá jejich skutečné společenské váze. Lepší kontrolu totožnosti zájemců o zbraň si v ještě mnohem přísnější podobě, než letos přinesla zmíněná legislativa, přeje drtivá většina (bezmála devět z deseti) Američanů.
Zasloužený bankrot konspirátora
A když už jsme se zde dotkli tragédie v Newtownu, rodičům dětí to v jejich ztrátě nijak neulehčí, ale je nesmírně dobře, že nechvalně známý konspirátor Alex Jones, který o události roky šířil naprosté lži, když tvrdil, že ten masakr se nikdy nestal, za to teď zaplatí. Před nedávnem byl odsouzen k náhradě škody, kterou svými nesmysly způsobil pozůstalým - a to ve výši 1,5 miliardy dolarů. Jones vyhlásil bankrot. A věřme, že s ním půjde ke dnu i celý jeho prolhaný, nestoudný projekt Infowars.
A rovněž věřme, že stejný osud - sestup, odchod, politický konec - čeká i Donalda Trumpa. Republikánský exprezident se stal největším "loserem" listopadových kongresových a guvernérských voleb v USA. Jím posvěcení kandidáti ve volbách propadli, protože středoví voliči odmítli jejich slepou poslušnost vůdci, zcela konkrétně lživé tvrzení o "ukradených" prezidentských volbách 2020.
Samotného Trumpa listopadový debakl, který stál republikány většinu v Senátu a několik guvernérských křesel, v jeho sebedůvěře nijak nezviklal, týden po tomto svém spektakulárním neúspěchu vyhlásil kandidaturu do prezidentských voleb 2024. Jenže teď to vypadá, že i jeho spolustraníkům už s ním dochází trpělivost.
Hned dva celonárodní průzkumy, pro deníky USA Today a Wall Street Journal, v minulém týdnu nezávisle na sobě ukázaly, že Trump už není pro republikány první volbou. V obou šetřeních už dali výraznou přednost floridskému guvernérovi Ronu DeSantisovi. Znamená to, že ten už není jen hvězdou Floridy, kde v listopadu suverénně obhájil guvernérský úřad, ale že už se dostal do federálního povědomí.
Amerika je zpět!
V souvislosti s DeSantisem přitom autor tohoto textu v poslední době dostal od čtenářů připomínky, že ve své politice by byl floridský guvernér jako prezident pro demokraty horší variantou než Trump. V prosazování pravicové agendy by byl efektivnější. To je možné, jenže to není věc, do které bychom odsud, z druhé strany Atlantiku, měli mluvit.
Co nás ale musí zajímat, je možné ohrožení samotných základů demokracie, popření výsledků svobodných a spravedlivých voleb, o což přesně se bývalý prezident snaží. Na své lži, že výběr hlavy státu byl v roce 2020 zfalšovaný, nejen trvá, ale jeho poslední výroky navíc ukázaly, že je skutečným nebezpečím pro americký ústavní systém.
Demokrat Tim Ryan, který v listopadových volbách do Senátu prohrál s republikánem J. D. Vancem, svému soupeři veřejně pogratuloval k vítězství a Američanům připomněl, proč je to tak důležité. "Protože takto naše země funguje, když prohrajete volby, uznáte to. Respektujete vůli lidí. Nemůžeme mít systém, kde když vyhrajete, tak jsou to legitimní volby, ale když prohrajete, tak vám volby někdo ukradl."
Je to tak základní věc, že by se zdálo zbytečné ji zdůrazňovat. Ale v Trumpově éře je to bohužel potřeba. Nebo lze snad říct, že už naštěstí zase není? To by byla ta vůbec nejlepší, nejnadějnější zpráva, kterou bychom zpoza Atlantiku s koncem letošního roku dostali. Amerika is back!
Amerika, která se vrátila ke svým základním, zdravým smyslům. Demokraté, republikáni, nezávislí. Vítězní i zklamaní voliči. Ale všichni občané, kteří se sice přou o podobu a obsah své demokracie, ale její základní principy nezpochybňují. Pro svobodný svět by to byl skvělý dárek k Vánocům. Hou, hou, hou, Santa veze naději!
