Ihned po vyhlášení výsledků prvního kola prezidentské volby se Andrej Babiš (ANO) chopil iniciativy. Okamžitě zaútočil na konkurenta Petra Pavla a obratem nechal po republice vylepit billboardy se zlou pomluvou, že vysloužilý voják by republiku zatáhl do války. Vypadalo to, jako by hnojometnou palbou povstal k závěrečnému souboji, zatímco jeho protivník si stele na vavřínu.
Nyní už situace vyhlíží o dost jinak. Pavlovi se bez větších problémů podařilo Babišův útok odrazit. Na náměstích jej - údajného válečného štváče - vítají tisíce lidí, před nimiž se může opřít i o podporu svých někdejších soupeřů Danuše Nerudové či Pavla Fischera.
Bývalý premiér tak ve srovnání s generálem ve výslužbě najednou působí dosti křečovitě. Na setkání s voliči přijíždí pozdě, čelí během nich protestům a na poslední chvíli mění strategii - jak ukázala třeba jeho nečekaná účast ve včerejší debatě České televize, kam nejdřív rezolutně odmítal přijít. A aby toho nebylo málo, nedočkal se Andrej Babiš nakonec ani podpory od svého opozičního souputníka Tomia Okamury (SPD), byť o ni dost stál.
Přesto nakonec může mít nejeden důvod k radosti.
Prorazit 1,5milionový strop
Dlouho se zdálo, že Čechů ochotných hodit do urny lístek ANO není více než 1,5 milionu. Ve sněmovních volbách 2017 se Babišovo hnutí dostalo těsně nad tuto metu, v roce 2021 naopak skončilo těsně pod ní.
Straničtí marketéři si roky marně lámali hlavu, jak tuto masu rozšířit. Kdyby se ANO více posunulo do extrému a začalo bojovat o voliče s SPD, ztratilo by ty umírněné. A naopak posun do středu by těžko snášeli lidé protestně naladění.
Babišovu hnutí se tak dlouho nedařilo dosáhnout ani na skoro milion hlasů těch, kdo naposledy podpořili komunisty, sociální demokraty a Přísahu - uskupení, jež zůstala trčet před branami sněmovny.
Ale pak přišla prezidentská volba. Bezprostředně po jejím prvním dějství Andrej Babiš mimoděk přiznal, že do ní nevstupoval s větší ambicí než oslovit 1,5 milionu svých příznivců. Při schopnosti silně polarizovat se přitom mohl důvodně obávat, že ani to mu tak úplně nemusí vyjít. Nakonec ale na jeho nabídku slyšely bezmála dva miliony lidí. Podle analýzy společnosti PAQ Research také díky tomu, že k sobě dokázal nově přilákat i čtvrt milionu těch, kdo volí SPD. A zaujal rovněž na 200 tisíc voličů menších opozičních stran.
Je sice pravda, že jedním dechem také znechutil 160 tisíc příznivců ANO, kteří proto nakonec raději hlasovali pro Petra Pavla. V součtu si ale citelně polepšil.
Hluboký ponor do nevoličů
Kampaň, kterou zvolil pro druhé kolo, naznačuje, co je hlavním cílem jeho prezidentského tažení. Je natolik dryáčnická, že za stávajících okolností nemůže k dosažení Pražského hradu vést snad ani za mimořádné souhry šťastných a nešťastných náhod. Zdá se tedy, že jejím úkolem je připoutat k Babišovi statisíce lidí, kteří v prvním kole zůstali doma nebo volili některého z jeho konkurentů - a rozšířit dlouho stagnující zástupy těch, kdo odevzdávají své hlasy hnutí ANO.
Důvod k nervozitě tak nyní má především Tomio Okamura. Když po prvním kole vypadl jeho špatně zvolený kandidát Jaroslav Bašta, dostal se do obtížné situace. Buď Babiše jako sobě bližšího finalistu podpoří - a pobídne ještě více svých příznivců k tomu, aby začali uvažovat o ANO. Nebo bývalému premiérovi nahrát odmítne - a bude působit zmateně, protože jeho vidění světa je mu zjevně podstatně vlastnější než to, které představuje někdejší vysoký reprezentant NATO.
Velký souboj probíhá také o nevoliče, neboť zatímco sněmovní volby příliš netáhnou, ty prezidentské ano. Už v jejich prvním kolem přišlo k urnám bezmála sedmdesát procent těch, kdo mají právo hlasovat. A lze předpokládat, že o nadcházejícím víkendu se účast přehoupne i přes tuto hranici.
Oba kandidáti si od toho slibují větší podporu. A právem. Petr Pavel doufá, že se mu podaří přesvědčit mladé voliče, kteří mají blíž k němu, aby tentokrát přišli ve větším měřítku aktivně spolurozhodnout o tom, kdo bude v Česku nejvyšší úřad zastávat.
Velké šance ulovit pořádnou porci nových hlasů má však i Andrej Babiš. Už projekt Česko společně ukázal, jak mimořádně protestně naladěni jsou ti, kdo se zde voleb neúčastní. A potvrdily to i výsledky z předminulého víkendu. Zatímco Pavel v řadách těch, kdo v minulých sněmovních volbách nepřišli k urnám, získal 90 tisíc hlasů, Babiš jich na svou stranu přitáhl 280 tisíc. Jeho záměr zaktivizovat silně negativní kampaní naštvané, ale obvykle zcela apatické občany trčí ze všeho, co nyní podniká, jako příslovečná sláma z bot.
2,5 milionu anoistů
I pokud se však Babišovi aktuální výlov protestního rybníku nadmíru povede, stále je velmi nepravděpodobné, že by tak dokázal ve finále porazit Pavla. Už proto, že čím dál brutálnější kampaní odrazuje i část svých umírněných příznivců. Jak je vidět na příkladech moravskoslezského hejtmana Ivo Vondráka a primátora Ostravy Tomáše Macury, kteří otevřeně podpořili konkurenta vlastního stranického předsedy.
Jeho tým ale dobře ví, co všemi těmi nechutnostmi nyní sleduje. Až se Babišovi odpůrci doveselí z pravděpodobného prezidentského vítězství Petra Pavla, republika zjistí, že zde mohutně přibylo těch, pro které je předseda ANO přijatelný a jsou mu ochotni odevzdávat své hlasy. Bylo by iluzí si myslet, že se to ve velkém neprojeví, až k urnám půjdeme příště.
