V pondělí v Praze, Brně a Ostravě lidé znovu demonstrovali proti nové ministryni spravedlnosti Marii Benešové (za Hrad a ANO). Do vlády byla prezidentem Zemanem jmenována krátce poté, co policie žádá obžalovat premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo. Protesty svolává Milion chvilek pro demokracii a žádá, aby byl jmenován jiný ministr, neboť Benešová dva roky zpochybňuje Babišovo stíhání. Dále žádá, aby nemohl být odvolán nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, dokud se Babiš neočistí před soudem.
Podle aplikace Mapchecking na Staroměstském náměstí v Praze demonstrovalo asi 25 tisíc lidí, o deset tisíc více než před týdnem. Výzva předsedy spolku Milion chvilek Mikuláše Mináře, ať lidé na další akci přivedou tři další lidi, zčásti zabrala.
Má nějaký význam, že přijde 25 tisíc občanů vyjádřit veřejný nesouhlas s premiérem a prezidentem? Část lidí říká: "Stejně to nic nezmění, stejně to s nimi nehne, budou si dál dělat, co je napadne, Benešová nepadne." Loni v březnu lidé v českých městech protestovali proti zvolení komunistického poslance, "mlátičky" Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), a uspěli. A jistě, ministr je jiná liga, navíc Babiš zjevně plnil příkaz Zemana a těžko se mu vzepře.
Mají tedy pokojné protesty smysl? Ano, z několika důvodů. Nejdůležitější: jde o důstojnost naší společnosti, že si nenechá všecko líbit, že jí není lhostejné, co duo Babiš-Zeman tropí. Že jim lidé zemi neodevzdali. A taky že nahlas říkají: "Víme, co děláte. Vidíme vám na ruce a do hlav." Občanská společnost žije a dýchá.
Další moment protestů: u nás to díky Babišovu marketingu vypadá, že má takřka neomezenou podporu, že ne "muslimové", "migranti", ale on a jeho marketéři s červenými kšiltovkami zemi převálcovali. Babiš se v debatách chová nejen jako suverén, ale jako bůh se stoprocentní podporou. Omyl.
Když se podíváte na průzkumy (STEM) hodnocení premiéra a vlády, zjistíte, že si nemarketingový Bohuslav Sobotka v druhém roce premiérování vedl zhruba stejně (spíše lépe) než Babiš a jeho kabinet. I proto je důležité, že nečekaně velká síla lidí ve věku od 15 do cca 85 let říká: "My ti ten marketing nebaštíme, prokoukli jsme tě, čepičáři." (A ono to o moc víc než marketing skutečně není.)
25 tisíc českých, nekonzumních
Jiný prvek, o kterém jsme již psali, a trvá. Milion chvilek organizují studenti, nebo "poststudenti", mladí lidé. Moment, který může už být celkem lhostejný Zemanovi nebo Benešové, ale musí silně vadit premiérovi hrajícímu si v čepici na teenagera kříženého s Donaldem Trumpem.
Pozoruhodná je atmosféra "milionových" demonstrací: probíhají pokojně, bez nenávisti. Lidé skandují "demisi", případně "zloděj", ale neslyšíte sprostotu a vztek.
Jde o politické akce, akce politických oponentů, jak premiér opakuje? Ne. Jde o akce občanské. Kdo je přítomen, ten to potvrdí. Milion chvilek na poslední protest pozval politiky (Martina Kupku za ODS, Jakuba Michálka za Piráty, Petra Dolínka za ČSSD, Jana Čižinského za KDU-ČSL, Jiřího Pospíšila za TOP 09 a Víta Rakušana za STAN). Zjevně se snaží společnost spojovat, hledá společný zájem. Nezávislou, neohnutou justici Milion chvilek chápe jako zásadní, občanské téma.
Překvapivá byla přítomnost Dolínka z ČSSD, vládní strany. Demonstrující pískali, nechtěli ho poslouchat. I on se však připojil k nutnosti chránit justici před premiérem a prezidentem. (Babiš v malém zažívá, co dělal Sobotkovi, odpor ve vlastní vládě. Ani jeho kabinet se již netěší "jednotě".) Politici byli přizváni, Milion chvilek s nimi počítá a zároveň zdůrazňuje, že jejich sliby, onu odpřisáhnutou podporu, bude sledovat a kontrolovat.
Mají protesty smysl? Mají, lidé tam jdou chránit jeden z pilířů demokracie. Babiš dobře ví, že za ním nestojí celá země (kolik lidí by asi navezli na Staroměstské náměstí na jeho podporu? 25 tisíc ne), že občanstvo nezblbnul dostatečně. To, že se demonstrace opakují, že vyvolávají zájem v zahraničí, že se odehrávají v době kšiltovkové kampaně, že v Praze neumdlévají, ale naopak sílí, je pro něj velká potíž i varování.
Ale ono vlastně nejde o Babiše a Zemana. Jde o to, že lidé na sobě nenechají dříví štípat, nenechají se oblbnout, chovají se ne jako bašťouni, ne jako Babišova sekta, ne jako konzumenti, ne jako živočichové odkázaní jen na reflexy, ale jako svéprávní občané.
