Není snadné v případu Čapí hnízdo a rolích Andreje Babiše seniora i juniora udržet chladný odstup. Informace (to, co nás má v životě upevnit, zorientovat) jsou zanášeny nánosem "psího vrtění", jež má naši pozornost odvrátit jinam, pryč od objevujících se faktů. Je rozumné se na případ dívat s jistým odstupem, bez apriorní jistoty typu "Babiš nechal syna unést" či "celé je to na premiéra narafičené, aby Rusové dostali atomové zakázky".
Začátek, Čapí hnízdo, převedení firmy mimo Agrofert, aby získala padesátimilionovou dotaci. Vzpomeňme, jak Babiš lhal (to je prokázaný fakt) o vlastnících Čapáku, jak jsme se postupně dozvídali pravdu až do trpkého konce, že ji převedl na své vlastní děti. Tady začal i velmi smutný příběh Babišova syna a dcery z prvního manželství (o dceři, to je skandální, nyní zveřejnil, že trpí bipolární poruchou).
Na začátku tedy stálo trapné lhaní o vlastnících, postupně pak zprávy o tom, že policie nemůže vyslechnout premiérovy děti, neboť nejsou způsobilé vypovídat. Pojďme se držet Andreje Babiše juniora, který získal od psychiatričky Protopopové (spojené s Agrofertem a ANO, spojené s Babišem) posudek, že na něj policie nemůže.
Byl junior unesen? Nevíme s jistotou, tvrdil a tvrdí to on, policii i novinářům. Lze brát jeho sdělení Sabině Slonkové a Jiřímu Kubíkovi vážně? Proč ne? Věděl, že jsou novináři, údajně souhlasil i se zveřejněním informací z tajně pořízeného videa, s reportáží. Navíc zde jasně převažuje veřejný zájem, občané mají právo vědět o roli Babišovy rodiny v kauze Čapí hnízdo.
Junior vyhodnotil situaci jako únos. My se můžeme držet při zemi, sám novinářům také řekl, že si vybral raději "prázdniny" než být zavřený v ústavu ("Manželka toho Protopopova mně řekla, vyber si, buďto tě zavřeme v NÚDZ, Národním ústavu duševního zdraví, buď tady budeš, nebo půjdeš na prázdniny."). Pokud to tak proběhlo (neumíme to dokázat), šlo jednoznačně o vyhrožování.
Premiér tvrdí, že jeho syn nebyl unesen. Zároveň je zde jasná Babišova snaha, aby syn nevypovídal. Ohání se u obou starších dětí duševní chorobou, jež však zřejmě vůbec nebrání tomu, aby vypovídaly. Ale budiž, dejme tomu, že junior nemůže vypovídat. Proč pak nezůstal pod dohledem lékařky Protopopové? Jak je možné, že byl svěřen do péče jejího muže Protopopova, který není psychiatr a juniora zřejmě jen hlídal?
Únos? Vydírání? Obojí možné
Pokud je junior vážně nemocný, proč ho Protopopov (podle slov Babiše mladšího) odvezl zrovna do Ruska a na Krym? Souhlasil s tím český premiér? Věděl o tom? Pokud ano, není hodně zvláštní poslat nemocného syna do Moskvy na Rusy anektovaný Krym? Podívejme se na to z pohledu Česka (jde o českého premiéra): jsme země EU, uvalili jsme na Rusko sankce kvůli okupaci Krymu a syn premiéra se tam jede léčit či rekreovat či chytat ryby? Tohle přece opravdu není normální.
Kdo je onen "bodyguard" či hlídač Babišova syna, Petr Protopopov, řidič Agrofertu? Má snad vazby na ruské tajné služby? Mohl by je mít? Nelze to vyloučit, nevíme, logické se zdá jen to, že premiér Babiš prostě chtěl svého syna "uklidit" či "ukrýt" před vyšetřováním. Okupovaný Krym je dobře zvolené místo.
Podle Babiše juniora Petr Protopopov "zneužil toho, že můj otec chtěl, abych zmizel". Proč by to otec měl chtít? Babiš přece v jedné své pozdní verzi tvrdil, že Čapák byl projekt jeho dětí (na jejichž zdraví přísahá), jenomže novinářům Babiš junior sdělil, že ani nevěděl, co při převodu Čapího hnízda na sebe vlastně podepsal. O to zřejmě jde. Syn premiéra tvoří slabé místo obhajoby.
Další fakt, ani po třinácti měsících policie nevyslechla Babiše mladšího. Máme tak neschopnou policii, nebo jen vedení brzdilo, aby premiérovi vyhovělo? (Na laika Babiš junior působí rozhodně tak, že vypovídat může.)
Jak to shrnout? Pokud nešlo o únos, pak dost možná o vydírání. My jsme však zaplavováni informacemi o "hyenismu" investigativních novinářů, kteří přitom dodržují pravidla hry. Je ovšem potřeba veřejnosti podstrčit jiný motiv a duševní choroba (detaily neznáme, což je dobře) je dokonalá, vzbuzuje lítost, soucit a hněv proti těm, kteří ji jako by pomíjejí.
Pokud informace o nemoci sedí, jak mohl Babiš dopustit (těžko si představit, že o tom se svými možnostmi, se svou "agrofertní tajnou službou", s policií a zpravodajskými službami pod palcem nevěděl), aby jeho syna odvezli do Ruska a na okupovaný Krym? Byl to on, kdo rodinu do byznysu Čapí hnízdo ("jak urvat padesát mega") zatáhl, ne novináři, ne opozice. Toto si opakujme, byl to on, kdo rodinu do byznysu Čapí hnízdo zatáhl, nikdo jiný.
Představte si, že je váš syn psychicky nemocný. Že byl psychiatrem shledán tak vážně limitován, že není s to vypovídat na policii ani o svém vysněném projektu, který od vás dostal. Svěříte ho v takové situaci de facto cizímu člověku? Necháte ho odvézt do země, která není demokratická a s níž pomocí sankcí válčíte? To byste museli být sami šílení (nebo zoufalí nebo hyeny).
Stále si připomínejme: nejde o Babiše juniora a jeho sestru s bipolární poruchou, nýbrž o českého premiéra s trestním stíháním na krku. Máme co do činění s politickým imagologem (obrazotvůrcem) číslo jedna, který dělá a udělá cokoliv, aby se udržel u moci. Stát je pro něj jako firma, nikoli jako rodina. (A rodina?)
