Andrej Babiš po čtyřech letech odešel ze Strakovy akademie, po osmi letech z vlády. Když se ohlédne, měl by za sebou vidět zemi poznamenanou jeho bezhodnotovým populismem, který přebíjí i úspěchy, jichž dosáhl. Otázka je, zda to přes uspokojení z faktu, že se mu podařilo mimořádně silně přisát své dotační impérium na český stát, dokáže zahlédnout.
Jen si připomeňme jeho cestu politikou. Odstartovala už v roce 2010, kdy pochopil, že propojení se špičkami upadajícího duopolu ODS a ČSSD mu už nebude stačit. Ač tehdy investoval miliardu korun do závodu na zpracování řepky, doboví politici neodvedli práci, kterou po nich chtěl: reálně hrozilo, že nebude schválen zákon o biopalivech, který měl nové fabrice zajistit pohádkové zisky. Už v následujícím roce tedy Andrej Babiš založil hnutí ANO. A nyní si Agrofert čile užívá všemožných dotací. Jeho Uniles zvesela obchoduje se státními Lesy ČR, má rekordní zisky a ministerstvo zemědělství urputně - byť již v EU dosti osamoceně - bojuje za zájmy velkofarmářů.
Časy, kdy soukromý zájem stál na státním, jsou snad u konce. Bohužel to ale vypadá, jako by novopečený premiér Petr Fiala (ODS) místo společnosti viděl jen 10,7 milionu jednotlivců.
Žádná společnost, žádný covid
Současná vláda ještě z opozičních lavic nainvestovala spoustu energie do kritiky předchozího kabinetu za nekonečné prodlužování nouzového stavu a vynutila si vznik pandemického zákona. Problém je, že jeho stávající podoba neumožňuje efektivně krotit vir. Když se tedy nyní opozice chopila správy země, stojí před rozhodnutím, zda Babišem vyhlášený nouzový stav prodloužit (jeho platnost vyprší na Hod boží), či nikoliv.
Kéž by našla odvahu popřít sama sebe a udělat to. Přesně před rokem jsme se přesvědčili, jak epidemicky rizikové vánoční svátky jsou. Lidé se druží, popíjejí a výsledkem jsou o pár týdnů později krematoria plná seniorů. Nyní jsme sice již chráněni vakcínami, ale víme také, že očkovaný, který předtím neprodělal covid, je stále v nemalém ohrožení. Zároveň se po Evropě šíří mutace omikron a státy - i mnohem proočkovanější než Česko - buď opatření zpřísňují, nebo alespoň ta stávající hodlají držet.
Logické by proto samozřejmě bylo prodloužit i u nás nouzový stav, když žádnou lepší právní normu pro řízení pandemie k ruce nemáme. Zříci se nyní uzavírky hospod o desáté je naprostý nerozum. Pokud se nové vládě tato norma tak příčí, může jasně deklarovat, že hned po Novém roce ji zruší, šlo by jen o pár dnů navíc.
Jenže premiér Petr Fiala a jeho ministr zdravotnictví Válek (TOP 09) přicházejí s úplně bizarním vysvětlením, proč si chtějí za každou cenu pospíšit. Prý je třeba začít věřit lidem. Jako by se jim pod kůži vryla Klausova oblíbená zábava převádět libovolný problém v abstraktní spor o svobodu. Můžeme snést tisíc argumentů, že jipky jsou stále plné a není rozumné je ještě více tlakovat; že dosud omezovaní hospodští budou chtít mít podniky otevřené co nejdéle; a že na takový risk není společnost dostatečně chráněná vakcínami. Nic, přednost má "svoboda".
Ministr Válek dosud rád zdůrazňoval, jak bude na rozdíl od předchozí garnitury dbát na rady odborníků. Když mu i ti jím vybraní nyní rušení opatření rozmlouvají, najednou tvrdí, že se nemají motat do politických rozhodnutí.
Vzdělaný premiér Fiala zase nepochybně dokáže svůj důraz na osobní svobodu opentlit řadou citací od Burkeho přes Scrutona až po Reagana, nic to ale nemění na faktu, že zrušit během svátků všechna opatření a zároveň vyzývat lidi k osobní zodpovědnosti nelze nazvat jinak než čirým alibismem. Jednotlivec se zodpovědně zachovat může, ale celek nepochybně využije vládní pobídky k oslavám.
Před Vánocemi tak budeme spolu s Margaret Thatcherovou tvrdit, že "zde není nic jako společnost", abychom po svátcích s úžasem zjistili, že masa posilněná šampusem se tlačí na již zaplněná místa na jipkách - a zdravotníci vzteky zatínají pěsti nad vládní nezodpovědností.
Klausovská redukce opět v akci
Nelze než uvítat, nastoupí-li po populistické vládě Andreje Babiše liberálně-konzervativní kabinet s důvěrou ve schopnosti jednotlivého občana. Rozhodnutí uvolnit na svátky covidový papiňák a zároveň vyzývat lidi, aby z něj nevylézali, ale nelze nazvat jinak než pokrytectvím. Oprávněné obavy se ministr Válek pokouší tlumit ujišťováním, že zhorší-li se situace, bezodkladně zasáhne. Takže na Štěpána se bude do rána slavit po barech, ale už následující den vláda restauratérům řekne, že před Silvestrem mají zase zavřít nejpozději v deset? A jak se vlastně dozví, že to má udělat? Bude mít už před koncem roku lednové statistiky?
Populismus vzývané svobody nekorigované společenskou odpovědností je v myslích nové garnitury usazen už delší dobu, jak dokazuje třeba pohled na rozvrácený státní rozpočet. Do žalostného stavu jej neuvrhl jen covid, ale také společné rozhodnutí Petra Fialy a Andreje Babiše zrušit superhrubou mzdu způsobem, který každoročně do eráru zatne skoro stomiliardovou sekeru. Účet jednotlivce dostal přednost před společenským zájmem mít vyrovnané státní finance (jež nakonec stejně jednou bude muset sanovat jednotlivec).
Do bojů o hodnoty jistě patří i spor o míru individuální a státní odpovědnosti. Je-li ale zjevné, že hrozí nekontrolované šíření nebezpečného viru, neměla by vláda takovou situaci umožnit jen proto, že zrovna náhodou končí platnost neoblíbených nařízení. Spíše než vítězstvím svobody lze něco takového nazvat triumfem hlouposti.
Video: Tisková konference Vlastimila Válka po přijetí u Miloše Zemana
