Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
25. 6. 2021 11:11

Rozpustit policii je hloupý nápad. Kdekdo to ví, i Joe Biden. Ale levice tomu nevěří

Hnutí "defund police" je pro demokraty politickým dynamitem, který může vyhodit do povětří jejich šance na vítězství v příštích volbách. A Donaldu Trumpovi nebo někomu jeho střihu naopak umést cestu do Bílého domu.
Táhněte, bude líp! Tam, kde poslechli, se ale život nezlepšil. (Protesty proti policii, Brooklyn Center, Minnesota, 11. dubna 2021.)
Táhněte, bude líp! Tam, kde poslechli, se ale život nezlepšil. (Protesty proti policii, Brooklyn Center, Minnesota, 11. dubna 2021.) | Foto: ČTK

Před necelými dvěma týdny bylo v New Yorku dost horko, ale to už k tamnímu létu patří. Jinak tam bylo hezky jako obvykle, jako vždy.

Autor tohoto textu se už mezitím vrátil do české kotliny, ale nervní, newyorský rytmus (byť stále zbrzděný předchozí pandemií) v něm ještě doznívá: v pražském metru zdraví spolucestující kývnutím hlavy. Zvykl si to dělat v newyorské podzemce, kde je to i gesto na znamení, že jste O. K. a že předpokládáte, že O. K. jsou i ostatní kolem. Protože v New Yorku může být občas dost živo, i když z pohledu turisty je stále v zásadě bezpečným místem.

Foto: Aktuálně.cz

Jenže sami Newyorčané - a především ti z chudších čtvrtí, kteří se nemohli sebrat a prchnout před virem na venkov - evidentně žijí v trochu jiné realitě než krátkodobí návštěvníci. Stejně jako v řadě dalších velkých amerických měst se v uplynulých měsících i v New York City výrazně zvýšila násilná kriminalita. Konkrétně vražd je v meziročním srovnání o třetinu více.

Podle demokratů je pro to řada důvodů, přičemž jmenují například pandemii jako zdroj nového životního stresu, jehož projevem je pak i násilí. Na prvním místě, a pak dlouho nic, však opakovaně zdůrazňují současný prudký nárůst prodeje zbraní, a tedy jejich stále hustší a hustší přítomnost mezi Američany.

Základní logiku tohoto argumentu nelze popřít. Kde je více zbraní, tam se více střílí a tam je více mrtvých. Na jednu důležitou otázku ale demokraté odmítají odpovědět: Co je příčinou aktuálního skokového, rekordního růstu zájmu o zbraně?

Na Divokém severu

Volání po zpřísnění zákonů má své opodstatnění. Špatná, nedostatečná kontrola prodejů a oběhu zbraní v Americe je zdrojem mnoha problémů, od pouliční drogové kriminality až k masovým střílečkám. Ale zopakujme: odpověď na výše položenou otázku, proč právě v uplynulém roce prodeje tak vyskočily, to není.

A přitom je to zřejmé: protože Američané se necítí bezpečně v komunitách, kde policie vyklízí pozice. Je pod tlakem progresivního hnutí, které po loňské vraždě George Floyda přišlo s agresivní kampaní a pod heslem "defund police" chce výrazné krácení policejních sborů, jejich rozpočtů, převod dosavadních policejních aktivit a zodpovědností jinam. Například do protidrogových zdravotních a sociálních programů, což by ještě dávalo smysl, protože policie je skutečně nadměrně vytížena touto agendou.

Není také pochyb, že policejní praktiky a postupy vyžadují důslednou průběžnou kontrolu. A tam, kde jsou spíše zdrojem problémů než řešení, musí přijít revize a změna. Mizerní policisté, kteří sami překročili zákon, nesmějí být "stavovsky" chráněni.

Ale ústřední představou a vírou progresivistů opravdu je, že policejní práce jako taková je překonanou etapou historie. Že policie je v zásadě zbytečná neboť sami občané, jejich komunity, si dokážou zjednat a ohlídat pořádek. Dlouhodobě to ovšem nefungovalo nikdy a nefunguje to ani nyní. Jak mohou dosvědčit tam, kde si to už zkusili - a rychle řadí zpátečku.

Známý americký komentátor a publicista Thomas Friedman je liberál, píše do New York Times. Většinou o americké zahraniční politice a mezinárodním dění. Ale že je rodák z Minneapolisu, popsal ve svém posledním textu i tamní situaci. Po květnové vraždě George Floyda se městská rada usnesla, že policejní sbor bude rozpuštěn a nahradí ho takzvaný Odbor komunitní bezpečnosti a prevence násilí.

V praxi k tomu sice nakonec nedošlo, ale ani nemuselo. Demoralizovaní policisté začali sami odcházet, v současnosti jich je v Minneapolisu o třetinu méně než před rokem. Kriminalita mezitím vylétla vzhůru, počet incidentů se střelnou zbraní v meziročním srovnání vzrostl o 90 procent.

Nejvíce to dopadá na komunity, kterým chtěla městská rada oslabením policie pomoci. Černošské obyvatelstvo tvoří přibližně pětinu místní populace, ale přes 60 procent obětí střeleckého násilí. Starosta, demokrat Jacob Frey, se hned od počátku snažil radní brzdit. Ale věci zašly tak daleko, že minulý týden guvernér Minnesoty na Freyovu žádost nařídil tamní Národní gardě, aby se "začala připravovat" na možné nasazení v největším městě státu, kdyby místní policie situaci už sama nezvládala.

Friedman varuje před tím, co už bylo v amerických médiích - a to právě ze strany liberálních "opinion makerů" - vícekráte řečeno. A co už bylo ostatně naznačeno i na tomto místě v jednom z předchozích textů. Hnutí "defund police" je pro demokraty "politickým dynamitem", který může rozmetat jejich šance. Jak v kongresových volbách 2022, tak při volbě prezidenta 2024.

Podle Friedmana je heslo "defund police" nejlepším receptem k možnému návratu Donalda Trumpa. "Protože pokud lidé mají pocit, že jsou nuceni si vybrat mezi bezpečností a demokracií - mezi starostí o to, zda vám nekradou přede dveřmi, nebo vám nekradou volby -, pak pozor: příliš mnoho si vybere Trumpa a jeho kult," obává se.

Zbraně a dynamit

Autor tohoto textu byl v New Yorku uprostřed vrcholící kampaně před primárkami, v nichž demokraté vybírali svého kandidáta na starostu. A v New Yorku, kde registrovaní demokratičtí voliči v současnosti v poměru 8 : 1 přečíslují registrované republikány, je takřka jisté, že vítěz demokratických primárek se v listopadu stane i starostou.

Hlavním tématem primárek byla, jak ukázaly průzkumy, bezpečnost. Dva hlavní favorité by nedobrou situaci řešili následovně. Šedesátiletý černoch Eric Adams, který byl dvacet dva let policistou, by chtěl newyorskou policii posílit. O tři roky mladší černoška Maya Wileyová, advokátka se specializací na občansko-právní agendu, by ji naopak personálně a finančně zeštíhlila.

Adams nakonec získal mezi celkem třinácti kandidáty takřka třetinu všech hlasů a o 10 procent více než na druhá Wileyová. Adams nemá vyhráno, v systému, kde se teď budou přerozdělovat hlasy neúspěšných kandidátů, ještě může být přeskočen. Na otázku, jak čelit rostoucí kriminalitě, ale Newyorčané odpověděli jasně.

Eric Adams má ze sebou hlas lidu, který chce více, ne méně policie. Maya Wileyová má za sebou ovšem progresivní sílu nejvyšší třídy, podpořila ji mladá kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová i o dvě generace starší senátorka Elizabeth Warrenová, takto ikony demokratické levice.

Jejich kolegové, středoví demokraté, vědí, že hnutí "defund police" je cestou k volebním porážkám. Naprosto si toho je vědom i prezident Joe Biden. Tuto středu představil Strategii k omezení zbraňového násilí a násilné kriminality, která jako dva hlavní důvody nárůstu zločinnosti v uplynulém roce uvádí "druhotné následky pandemie a rozmach ilegálních střelných zbraní". V jednom z hlavních navržených opatření je pak ale přiznáno, v čem je také, ne-li hlavně, problém.

Státy a města, kde to uznají za potřebné nebo nutné, budou moci převést na jiné účely peníze, jež dostaly v rámci březnového stimulačního balíku na boj s následky pandemie koronaviru. Konkrétně na nábor policistů a na jejich vybavení, přičemž počty policistů mohou být nakonec vyšší, než byly před řáděním viru.

Vyslyší ovšem progresivní křídlo Demokratické strany tuto nepřímou, ale zcela jasnou Bidenovu prosbu, aby od svých požadavků ustoupilo? Prezident musí doufat, ale vsadit si na to nelze. Progresivní hnutí zatím neustupuje ani o píď. Jejich boj je pro ně zatím důležitější než možnost, že tím vyhodí do povětří celou Demokratickou stranu.

Střelec pálil v Bronxu do ležícího muže. Bylo mu jedno, že se u něj choulí děti (video z 24. června 2021)

Otřesná scéna zaznamenaná bezpečnostními kamerami v ulicích newyorského Bronxu 17. června naštěstí nestála nikoho život. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 2 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy