Minulý týden Bezpečnostní informační služba (BIS) zveřejnila svoji výroční zprávu za rok 2023. Jako už po mnoho let jde o výživný, velmi cenný materiál. Zpráva je podávána ve značně obecné rovině, jména obsahuje jen výjimečně. Nabízí ucelený přehled o rizicích, kterým Česko čelí, ale i o nástrojích, jak se bránit. Novinkou je pasáž, která nemilosrdně, leč pravdivě hodnotí úroveň státních služeb.
BIS ve své dnešní podobě představuje důvěryhodnou instituci. Znalci bezpečnostní oblasti nepochybují, že nás tato "firma" skutečně chrání před hlavními vnějšími riziky a intenzivně spolupracuje s tajnými službami demokratických zemí. V Česku se vede zápas o pravdu, o to, co je realita, ne podvod či polopravda. BIS nabízí reálný pohled na roli Ruska a Číny. I proto má smysl výroční zprávu číst.
Ředitel Michal Koudelka hned v úvodu jasně říká: "Rusko zůstávalo stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost naší země, ale i celé Evropy a světa." Rusko používá osvědčené metody, mezi něž patří kybernetické útoky, podpora šíření dezinformací, snaha ovlivnit volby, rozdělit společnost a oslabit podporu Ukrajiny.
Muselo se více stáhnout na své území poté, co začalo masivní vyhošťování jeho tajných agentů pracujících pod diplomatickým krytím a jejich spolupracovníků. "Řízení ruských špionážních a vlivových operací vůči některým zemím tak ve zvýšené míře probíhá přímo v Rusku nebo ve spřátelených či neutrálních státech." (Pro lepší představu doplním, že neutrální zemí je třeba Rakousko.) Kdo cestuje do Ruska, může počítat se snahou o naverbování tamními zpravodajskými službami.
Ruské služby jdou s dobou, používají sociální sítě, zejména Telegram, který má dnes 900 milionů uživatelů. Touto cestou hledají kupříkladu spolupracovníky k provádění sabotáží. Tak byl naverbován Kolumbijec, který se letos v Praze pokusil zapálit autobusy. Ruské kybernetické útoky podle BIS nejsou na tak vysoké úrovni jako útoky čínské.
O Číně BIS píše: "To, že aktuálně nevnímáme přímou čínskou vojenskou hrozbu namířenou proti nám, nezaznamenáváme hrozbu terorismu mířenou z Číny ani se neobáváme masivní nelegální migrace z tohoto teritoria, neznamená, že pro nás Čína nepředstavuje iminentní a zásadní hrozbu." Podle tajné služby věc komplikuje, že s Čínou budeme muset vést dialog, není možné s ní nespolupracovat.
Za poměrně nový a velmi důležitý prvek zprávy považuji místa, která se týkají fungování českého státu. Kupříkladu v pasáži o porušování protiruských sankcí a o snaze vyvážet tam dál součástky klíčové pro výrobu ruských zbraňových systémů čteme: "Množství omezujících opatření klade výrazné nároky na kontrolní orgány, jejichž kapacity jsou omezené." Ukazuje se, že část komponentů pro zbraně nespadá mezi kontrolované položky. To ztěžuje identifikaci cest, kterými se české součástky do Ruska dostávají.
Zaostalý stát, který nestíhá, zaostává
Podobně zaostalý je stát v sektoru energetiky. Zatímco soukromé subjekty se v této situaci rychle zorientovaly a obratem se snažily využít nové podmínky (například nové podpory v energetice), aby maximalizovaly vlastní užitek, "státní sektor se potýkal s řadou problémů pramenících zejména z nedostatečného odborného a personálního zázemí", čteme ve zprávě.
Dál čteme, že regulatorní orgány často nejdou do střetu s regulovanými subjekty, "ať už z důvodu lhostejnosti, liknavosti, nebo právě nedostatku pracovníků". Kvůli tomu se stalo, že státní kontrola v některých případech probíhala "pouze formálně, bez detailní analýzy či náležité kontroly dat vykázaných regulovanými subjekty". Nepochybujme, že se nejedná jen o loňský rok, stav české státní správy se nemění.
Služba poukazuje na to, jak stát dlouhodobě trpí nedostatkem odborníků, potýká se s ním velká část státní správy. "Největší problém to činí v oblasti IT, ale týká se mnoha dalších oblastí, kde stát prohrává souboj o odborníky se soukromým sektorem. To velmi často vede k outsourcování důležitých rolí státu na třetí subjekty. Takové subjekty jsou pak obvykle ve střetu zájmů, kdy na jedné straně se podílí na přípravě podkladových materiálů a na straně druhé jsou zároveň následně adresáty legislativních norem vzniklých na základě těchto podkladů." Vážný problém.
Dál znovu čteme o sankcích vůči Rusku, jež přinesly bezprecedentní nárůst kontrol, "aniž by tato skutečnost byla kompenzována přidělením odpovídajících lidských a finančních zdrojů. Instituce zabývající se povolováním vývozů v některých vyspělých státech zaměstnávají technické odborníky na kontrolované položky (jejich identifikaci, zařazení) či mají samostatná oddělení zaměřená pouze na problematiku povolování vývozů know-how a poskytování odborných znalostí při studiu a vědeckém výzkumu (tzv. nehmotný přenos technologií). Česká státní správa obdobnými kapacitami nedisponuje". Lze si pak snadno představit, jak povolování vývozů u nás vypadá.
Další problém BIS vidí v nedostatku lidí, kteří disponují bezpečnostní prověrkou. To pak omezuje výměnu některých informací se zpravodajskými službami. Prověřování subjektů stojí mnoho peněz, utajovaná data se musí speciálně chránit, BIS předpokládá, že nás čeká debata o tom, jaké informace je dnes opravdu nezbytné utajovat.
Výroční zpráva popisuje, že se v řadě klíčových oblastí veřejné správy, které jsou nezbytné pro řádné fungování státu, "projevuje nikoliv nadbytek, ale naopak nedostatek kvalitních zaměstnanců". Na vině je slabé finanční ocenění, které znemožňuje nábor kvalifikovaných pracovníků. Stát pak nemůže reagovat na rychle se měnící globální prostředí.
Zároveň však podle BIS existují "útvary a úřední pozice, jejichž činnost je naopak pro fungování moderního státu zbytná", tedy nepotřebná. V době, kdy se jedná o plošné zvýšení platů státních úředníků, je to důležité sdělení. Předpokládám, že ministři financí a vnitra už s ředitelem Koudelkou jednají…
Zpráva upozorňuje, jak důležitá je funkční veřejná správa pro funkční stát. Jedině takový stát "svým občanům zajistí bezpečnost a osobní svobodu. Bez systémové změny přístupu k české veřejné správě se budou tyto schopnosti v budoucnu snižovat".
Když tuto obecně méně sledovanou pasáž domyslíte, pochopíte, že mezi velká rizika, jež nás dnes ohrožují, patří nejen Rusko, Čína, kyberútoky a dezinformace, ale také slabý český stát, který v části oblastí pracuje jen jako, naprázdno, protože nemá kvalitní, spolehlivé úředníky. Ředitel Koudelka si dovolil hodně, ale zjevně má pravdu.
