reklama
 
 

Babišova vláda bez důvěry může rozjet čistky v policii, tajných službách, justici. Riziko je velké

6. 11. 2017
Demokratické strany by menšinovou vládu bez důvěry neměly dopustit, raději by měly Babiše uznat vítězem voleb, vládnout s ním, mít ho pod kontrolou.

Mluví se o menšinové vládě Andreje Babiše, mohla by vládnout i bez důvěry. Jednou z oblastí, kde má vláda velké pravomoci, je bezpečnost a justice. I to by měly demokratické strany, jež odmítají vládní spolupráci s vítězem voleb, vědět. Pokud by vládly s Babišem, mohly by ho krotit.

Podívejme se, koho by Babiš a "menšinovka" mohli vyměnit, důvěra nedůvěra. Soustřeďme se na klíčové posty: policejní prezident, šéf inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), ředitelé tajných služeb, nejvyšší a další státní zástupci.

Babiš byl obviněn z padesátimilionového dotačního podvodu okolo Čapího hnízda, policie zřejmě poslance znovu požádá o jeho vydání k trestnímu stíhání. Odtud obava, že by mohl chtít právě policii a justici ovládnout.

Nezapomeňme, i prezident považuje Babišovo trestní stíhání za "zneužití policie pro politické účely" a "policejní provokaci", jak sdělil v rozhovoru pro TV Barrandov letos na konci srpna. Tamtéž usoudil, že pochybili lidé, kteří nesou odpovědnost za vyšetřování. "Vždy jsem zastával názor, že když je někdo neschopný, je potřeba ho vyměnit," řekl Zeman. To zní jako instrukce, co s vyšetřovatelem (a žalobcem), kteří stíhají Babiše.

Začněme policejním prezidentem. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, říká, že "funkční období ředitele bezpečnostního sboru trvá 5 let. Tatáž osoba nemůže být ustanovena na služební místo ředitele bezpečnostního sboru více než dvakrát za sebou".

Tomáš Tuhý byl šéfem policie jmenován v dubnu 2014, jeho mandát trvá do dubna 2019. Tuhý zorganizoval zrušení ÚOOZ, což Babiš napadl. Otázkou je, nakolik to dělal z přesvědčení a nakolik šlo jen o kalkul. Zároveň je však Tuhý v milosti u Miloše Zemana; v srpnu řekl, že si ho "velmi váží".

Tuhý se zjevně sčuchl s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD), šel mu na ruku, vystrnadil Roberta Šlachtu z čela ÚOOZ a vypudil ho z policie. Šlachta pak přešel k Babišovi a stal se náměstkem pátracího odboru celní správy. To by naznačovalo, že je Tuhý na řadě. Jenomže z překotné, neprodiskutované, zjevně účelové reorganizace policie taky plyne: Tuhý je tvárný, těm nahoře se umí přizpůsobit.

Vláda ho nemůže jen tak odvolat, to by bylo složité a on má ještě rok a půl mandátu. Mohou na něj tlačit, nabídnout mu nějaký fajn post a je to. Tuhý nebyl vybrán jako tvrďák, který se nedá, právě naopak. Nebo? Babišův ministr vnitra se s Tuhým dohodne na spolupráci stejně jako Chovanec, Tuhý mu bude sloužit se stejnou oddaností jako Chovancovi.

Odtud plyne: policie by to za vlády Babišovy menšinovky mohla mít velmi, velmi těžké.

Podobně se to má s ředitelem inspekce bezpečnostních sborů. Od prosince 2015 ji vede Michal Murín, má rovněž pětiletý mandát, teoreticky může zůstat do prosince 2020. Nemá zastání hlavy státu a není jasné, zda umí odolat tlaku. Jeho post je klíčový, inspekce může stíhat policisty (třeba ty nepohodlné, kteří dělají na Čapáku, že). Murín je ohrožen.

Další post, o který mají Babiš i Zeman jistě obří zájem: ředitel tajné civilní služby BIS. Řídí ji Michal Koudelka, úřadu se ujal v srpnu 2016, funkční období mu končí v srpnu 2021.

Podle střechového zákona o tajných službách "ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda". Ta ho rovněž odvolává.

Tohle bude oříšek, Koudelka má pověst slušného muže, experta na ruské tajné služby. Než se stal šéfem bisky, řídil odbor kontrašpionáže, který sleduje a chytá ruské a čínské špiony. Hrad z Koudelky jistě není nadšen.

BIS má četné informace, kterými média nedisponují, ví mnohé o vnitřní ekonomice státu, o roli jednotlivých firem, v době "agrofertní" může být služba vnímána jako místo, jež je nutno ovládnout, Hrad by byl jistě všemi deseti pro.

Koudelku chrání dvě věci: pětileté funkční období a fakt, že už jeho předchůdce Jiří Lang službu držel mimo dosah politických stran, biska nesloužila ani těm, ani oněm. Civilní tajnou službu coby nezávislou musíme hájit. Koudelka je ohrožen.

Jako méně důležitá vypadá civilní rozvědka, ÚZSI. Od července 2014 ji vede Jiří Šašek, jmenuje a odvolává ho ministr vnitra se souhlasem vlády.

Naopak důležité pro celé Česko je Vojenské zpravodajství. Jeho šéfa jmenuje po projednání v bezpečnostním výboru sněmovny ministr obrany se souhlasem vlády. Vojenským špionům velí od října 2014 Jan Beroun. Prozápadní jako Koudelka, vybral si ho Martin Stropnický (ANO), snad by mohl přežít.

Další post, nejvyšší žalobce. Podle zákona o státním zastupitelství "nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Vláda může na návrh ministra spravedlnosti nejvyššího státního zástupce z funkce odvolat."

Nejen to: "Náměstky nejvyššího státního zástupce jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce." Dál vrchní státní zástupce, krajské státní zástupce (ty na návrh vrchního státního zástupce) atd. "Ministr spravedlnosti může vrchního státního zástupce, krajského státního zástupce a okresního státního zástupce z této funkce odvolat, pokud závažným způsobem poruší povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího státního zástupce…" - Na žalobě by mohl nastat masakr.

Nejvyšší žalobce Pavel Zeman dlí ve funkci od ledna 2011, šest let. Čistek by se jistě neúčastnil. Od poloviny roku 2013 odolával mnoha tlakům, zastal se Šlachty, zastává se Ivo Ištvana i dalších špiček žaloby, působí jako nezávislý. Nezávislost mu může přinést potíže, role žaloby ve stíhání Babiše a spol. je zcela klíčová.

Státní zastupitelství čelí čtyři roky silnému tlaku (vzpomeňme na výrazy jako "prokurátorská republika", na Blažkovu vyšetřovací komisi, jež navrhla žalobce zkrotit atd.). Pavlovi Zemanovi se daří vypadat nenápadně, nezapletl se s politiky, proto nepůsobí jako ohrožený druh číslo jedna, ale svým postem si nemůže být jist. Po jeho odchodu by se daly dělat divy.

Menšinová vláda Andreje Babiše bez důvěry by mohla mnohé klíčové věci v Česku měnit, to riziko tu reálně hrozí a demokratické strany by je měly brát vážně. Nedopustit menšinovou vládu bez důvěry, raději Babiše uznat za vítěze voleb, vládnout s ním a mít ho pod kontrolou.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama