Patří Česko do Evropské unie? Do společenství států, které spolupracují, protože vyznávají podobné hodnoty? Pokud ano, měli bychom v ní chtít být. Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) však ukazuje, že český vztah k unii je zdaleka nejvlažnější ze všech čtyř visegrádských zemí (Polsko, Maďarsko, Slovensko, Česko).
S členstvím v EU u nás "rozhodně souhlasí" jen 18 procent dotázaných. V Polsku 52, v Maďarsku a na Slovensku 30 procent. Přitom Poláky dnes vnímáme jako zemi, která se v EU šprajcla, a Maďary a Slováky jako státy zápasící s nacionalismem. A přece u nás jasně podporuje EU ani ne pětina dotázaných. A takřka stejný počet, 17 procent, s členstvím "rozhodně nesouhlasí".
Proč jsme ze zemí Visegrádu nejméně nakloněni Bruselu? Průzkum ukázal jednu z příčin: pocit, že máme malý vliv na rozhodování a jednání unie. Že je vliv dostatečný, si myslí 25 procent Poláků a Slováků, 22 procent Maďarů a jen 15 procent tuzemců (zatímco 76 procent Čechů si myslí, že je nedostatečný).
Důležitý moment, považujeme se za nevýznamné. Nejsme Lucemburčané nebo Nizozemci, kteří vliv mají. Díky pocitu nevlivnosti se stavíme do opozice a nemáme oči pro to, co nám unie poskytuje. Pěstujeme si pocit nedůležitosti, jsme "unijní proletáři" sžíraní hněvem.
Z těch čtyř zemí máme nejblíže k odchodu z unie. V případě dvourychlostní Evropy (pevného jádra a těch okolo) by 23 procent dotázaných chtělo z EU odejít. V Polsku a Maďarsku jen 5 procent (ve slovenském průzkumu se vyskytla chyba). Že bychom měli "spolupracovat nejtěsněji", si myslí pouze 19 procent českých občanů oproti 41 procentům Maďarů a 58 procentům Poláků.
Nejméně si chceme nechat sahat na nezávislost; nejsme ochotni poskytnout unii schopnost jednat jako celek za cenu omezení nezávislosti členských zemí.
Dárek 639 miliard
Kde se to bere? Žijeme si nejlépe v naší historii, jsme zabezpečeni, zajištěni jako nikdy. Do EU jsme po revoluci toužili vstoupit. Loni jsme získali o 80 miliard více, než jsme do Bruselu poslali. Od vstupu do unie v květnu 2004 do konce roku 2016 jsme z rozpočtu unie přijali o 639 miliard korun více, než jsme odvedli.
Jezdíte po republice a všude narážíte na cedulky, že to či ono bylo obnoveno (kostely, kláštery, kašny), vysázeno (lesy), postaveno (akvaparky, cyklostezky, sportoviště), vybudováno z peněz EU. Jenomže místní lidé jako by byli slepí, nevnímají to, nebo považují za samozřejmost, snad i za povinnost bohatších sypat peníze. A to nemluvíme o obchodu, o tom, že do zemí Evropské unie vyvážíme suverénně nejvíc místního zboží.
Něco se zvrtlo, bleskově jsme si zvykli na dotace, na podporu, a velmi rychle jsme se vrátili do své oblíbené polohy, nadáváme na unii, mnoho lidí v ní vidí "zlo", hegemona, který nás dusí (kde?) a nechápe.
Jedna příčina již byla zmíněna, malý vliv na dění v EU. Je však dán naší reprezentací. Máme premiéra, který se pořádně nedomluví, jakmile překročí české hranice. Ministra vnitra, který taky sám nic nevyjedná. Nejde jen o jazyky, horší je, že naši politici zhusta bývají neosobnostmi, které se neprosadí. Nebo osobnostmi, které sledují jen svůj prospěch (Zeman, Babiš), ale to ve společenství nefunguje.
Jsme celé roky masírováni jednou negací spojenou s EU za druhou. Jako by z Bruselu nepřišlo nikdy nic dobrého, řeči o zakřivených banánech, zákaz mít v hospodě "náš tři dny starý guláš", úsporné žárovky, ale hlavně uprchlíci nikoli jako pronásledovaní, ale jako hrozba. A zbraně, chtějí nám brát zbraně, Chovancovo volební téma.
Proč nemáme v unii vliv? Kde by se vzal?
Kauza Čapí hnízdo poslouží jako dobrý příklad vztahu k unii. Obří holding Agrofert by neměl šanci dostat dotaci 50 milionů na luxusní farmu; je bohatý, dotace jsou určeny pro malé firmy. Takže Babiš a spol. udělali fintu, vyvedli společnost z holdingu, shrábli 50 milionů a po uplynutí lhůty ji zase zahrnuli zpět. Laicky nahlíženo: podvod.
Jenomže obrána byla bohatá EU, na niž "nemáme vliv" a která nás sekýruje, nějak tak to příznivci Babiše vnímají, 50 milionů s nimi nehne. A ještě něco, dotační podvody přece dělá kde kdo. Nekrade "z mojí kapsy", ale z unijní, takže o nic nejde, unie je od toho, aby dávala.
Zažíváme novodobé "jánošíkovství", jenom se "bohatým brát a chudým dávat" přetransformovalo do "my jsme ti chudí a můžeme obírat pracháče". (Představa, že je Babiš chudý, nesedí, ale funguje jakási podivná, lidová zástupnost.) Málokdo uvažuje tak, že těch 50 milionů mohla dostat nějaká malá firma, která by si je zasloužila.
Politici v nemalé části místních občanů vypěstovali komplex méněcennosti a z něj pramenící zlobu. Kdy jste slyšeli něco pozitivního o Bruselu? Kolik politiků u nás si troufne říct, že jsou jasně proevropští? ČSSD, strana solidarity, zahodila solidaritu někam na hnůj. ANO odmítá "kvóty" a kvóty se staly symbolem EU, takže ANO odmítá EU. ODS si pěstuje Klause juniora, který by rád czexit. Atd.
Průzkum CVVM ukazuje na ztrátu soudnosti a neinformovanost velké části občanů. Neschopnost myslet o dvacet let dopředu. Vrátil se generacemi vypěstovaný zvyk nadávat, ukazovat prstem od sebe a být přeborníky v hledání viníků. Německá kancléřka Angela Merkelová vykreslovaná jako nepřítel, ohrožení. Absurdní. Hloupé.
Ale dvě příčiny jsou základní, klíčové: negativní, léta trvající masáž politiků, kterou začal Klaus senior, a slepota, neschopnost vnímat, že rozkvět Česka úzce souvisí s podporou Evropské unie.
