Jan Gazdík Jan Gazdík | Komentáře
16. 10. 2015 9:30

Člověk, anebo žába? Co je víc? Na Šumavě se rozjíždí nové kolo nekonečného sporu

Letošní sucho probudilo zájem o zaniklá umělá jezírka zvaná klauzy. Mají se vybudovat znovu, i když leží v šumavské divočině?
Ubrat by měly obě strany. (Archivní foto ze zásahu policie proti odpůrcům kácení.)
Ubrat by měly obě strany. (Archivní foto ze zásahu policie proti odpůrcům kácení.) | Foto: Ludvík Hradilek

Boje o brouka (jinak také lýkožrouta smrkového) na Šumavě jsme svědky už notnou řádku let. Kypí při tom emoce, padají nadávky i rány pěstí, sklapávají policejní želízka... a přesto je odpověď na základní otázku v nedohlednu: vypořádá se příroda s kůrovcem sama, nebo se neobejde bez pomoci člověka?

K obdobnému nemilosrdnému sporu (zatím jen slovnímu) se teď schyluje po několikaměsíčním suchu, při němž se vypařil i leckterý - na vodu dosud vydatný - potok a kupříkladu hladina orlické přehrady klesla o devět metrů. Tábor expertů složený především z hydrologů a geologů se po několikaletém výzkumu domnívá, že v době klimatických změn a v očekávání častějších a nemilosrdnějších období sucha prospěje přírodě i lidem obnova dávných nádrží na horních tocích řek - konkrétně v blízkosti šumavské Modravy. Protistrana, tvořená hlavně biology a ochránci přírody, namítá, že jde o názor zaslepených diletantů, kteří by i ve vzácných a dosud prý netknutých lokalitách utráceli peníze na nesmyslných stavbách.

První tábor ovšem i ústy vědeckých kapacit oponuje: Přestaňte blbnout kvůli několika zatopeným rostlinkám či živočichům a nebraňte zadržování vody v přírodě. Kde je voda, tam je i život. I pro vzácné rostliny a žáby.

Běžte už do háje s nesoudnými pseudoargumenty a přestaňte měnit přírodu k obrazu svému, kontrují ekologičtí aktivisté. Mokřady a rašeliniště zadrží prý na Šumavě vody víc než dost. S čímž ovšem nesouhlasí například starosta Modravy Antonín Schubert, jemuž letos vůbec poprvé vyschla studna.

Má vůbec dilema "člověk, anebo žába" řešení? Jistěže. Ale jen za předpokladu, že pro ekologické aktivisty a neméně zanícené ochránce přírody se stane člověk minimálně stejně cenným tvorem jako ten nejvzácnější obojživelník či květinka. S jistou nadsázkou se dá snad nastolit otázka: k čemu je lidem jedinečná příroda, kterou nemají kvůli zákazům vstupu šanci vidět? V opačném případě by ji pak možná s pokorou více respektovali a tím vlastně i chránili.

Z několikaletého výzkumu profesora Bohumíra Janského na druhé straně vyplývá, že jen na Šumavě lze v zaniklých nádržích a starých klauzech zadržet množství vody jedné středně velké přehrady. V celém Česku by se pak mohlo jednat o objem sedmi takových nádrží. S přihlédnutím ke stupňující se globální klimatické změně, kdy nás čekají častější a drsnější výkyvy počasí (tedy i sucha), jde v Česku, z něhož voda vlastně jen odtéká, o argument těžké váhy.

Vltavská kaskáda s lipenskou, slapskou, kamýckou či orlickou přehradou by dnes nejspíš kvůli věčnému sporu o "význam člověka či žáby" nevznikla. Jen málokdo přitom zpochybňuje jejich obrovský význam - ať v době sucha, nebo povodní. Jen tak mimochodem: nebýt těchto přehrad, tak bychom podle hydrologů přecházeli letos v Praze Vltavu po kamenech.

Nelze nicméně pominout ani argumenty Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha, podle něhož bychom měli střežit ostrůvky původní dochovavší se přírody jako oko v hlavě a nevracet do ní dávná jezírka - klauzy -, vybudovaná hlavně kvůli plavení dřeva. Existuje ale dnes u nás vůbec ještě nějaká původní příroda?

Rozumné ochrany si přesto zasluhuje vše, co alespoň původní krajinu trochu připomíná. A když říkám rozumně, tak bez osočování z diletantismu, bez nadávek či policejní brutality, jak jsme před časem viděli ve sporu o kůrovce u někdejší šumavské Ptačí nádrže. Přibrzdit tedy budou muset oba tábory bojující o člověka a žábu. Jde totiž o oba tyto živočichy.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Senát chce zvýšit kompenzační bonus na 667 korun denně

Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením nesouhlasila. Podle ní by Sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla dnešní senátní úpravu odmítnout.

Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.

Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní "nesplnitelný", neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Prezident Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin

Prezident Miloš Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin. Myslí, že jeho hlavním faktorem je závist vůči úspěšnějšímu národu nebo rase. Po zdrojích a faktorech holokaustu je podle něj nutné pátrat. Prezident to řekl v projevu na dnešním on-line česko-izraelském setkání, které se konalo u příležitosti dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti a které na Facebooku přenášelo ministerstvo zahraničí. Hlava státu zároveň uvedla, že Evropská unie je striktně pro Palestinu, která je proteroristická. Írán podle Zemana hovoří o vyhlazení Izraele z mapy, což považuje za jinou podobu holokaustu. Český překlad prezidentova projevu v angličtině na webu zveřejnil Hrad.

Zdroj: ČTK
Další zprávy