Bývalí klienti H-Systemu se musí vystěhovat a řeší se, kde je v tom letitém případu spravedlnost. Je výsledek procesu spravedlivý? Vůči komu, a vůči komu ne? Bylo by spravedlivé, kdyby stát vyplatil nešťastníkům z Horoměřic odškodnění, jak navrhl předseda Nejvyššího soud Pavel Šámal? Vůči komu, a vůči komu ne? Vždyť lidí, kteří v H-Systemu utopili své peníze a zkazilo jim to život, je mnohem víc. A podvodníkům naletěly stovky, tisíce dalších a prodělaly majlant.
Spravedlnost? Ano, ale jiné důležité měřítko je lidskost. Proč se jí bát, proč se kromě nebo místo spravedlnosti tak málo ptáme po tom, jestli je rozhodnutí lidské?
Lidskost je jiná kategorie. Spravedlnost-justice je složitá, musí na prvním místě brát v úvahu zákony a může být relativní, mít několik různých konců a "výstupů". Kdežto lidskost je přímá.
Jako bychom se báli o ní mluvit, operovat s tím pojmem při správě veřejných věcí. Lidskost jako by byla téma pro papeže Františka, ne pro politiky. Bojí se jí jako Pandořiny skříňky, nechtějí, aby ji museli přibírat do svých rozhodování? Necítí třeba podvědomě, že s lidskostí by museli řešit jinak i zbědované uprchlíky ve Středozemním moři a spoustu dalších otázek? Kdoví.
Odškodnění pro poškozené z Horoměřic by možná nebylo vůči jiným, kteří takovou kompenzaci nedostali, spravedlivé. Ale určitě je lidské, humánní.
