Premiér Petr Fiala (ODS) zmenšil a předělal vládu, z pětikoalice se stala čtyřkoalice a dvě strany z bývalé vládní pětky nyní usilovně hledají předsedu. Uvnitř ODS se čím dál víc ozývají hlasy, že by strana měla jít do voleb sama, tedy bez lidovců a TOP 09. Do toho se stále spekuluje o vzniku nové strany, která by voličům nabídla… co? Co vlastně nepopulistům z bývalé pětikoalice chybí? To je zřejmě zásadní otázka i pro strany, které hledají nového šéfa či novou šéfovou. Co jim chybí a co jejich hlavní soupeř, hegemon Andrej Babiš (ANO) má?
Odpověď není snadná. Svět se ocitl v tranzitní době, co platilo, už neplatí, žijeme v přiznané, sužující, dennodenní nejistotě. Změnilo se klima planety i mezinárodní politické klima. Stát je těžce zadlužený, vláda, pokud nekašle na budoucnost, musí šetřit. Ideální čas pro opozici, které se o budoucnost nestará a lidem umí leda slibovat.
Ale najdeme ještě jiné potíže. ANO má k dispozici dvě velmi silné karty: perfektní leadership a stoprocentní jednotnost. Babiš, ať si o něm myslí, kdo chce, co chce, je silný, nepřehlédnutelný lídr. Má to přirozeně v sobě. ANO má silného šéfa. A zároveň se uvnitř nepře, kdo zlobil, už byl vytlačen. Hnutí je jednotné a jeho jednotu zosobňuje trojice Andrej Babiš - Karel Havlíček - Alena Schillerová. Trojici má dokonce i většinově nevěřící český národ v sobě hluboce zakódovanou, svatá trojice, symbol jednoty. Tohle funguje, což se opakovaně projevuje ve volbách, ANO vyhrává, ANO soupeře drtí.
Nic z toho čtyřkoalice nemá. A nic z toho nemají ani dnešní Piráti. Část z toho mělo trio Spolu a duo PirStan před sněmovními volbami 2021. Tehdy to jakž takž fungovalo, když se pokusíme zapomenout, jak Spolu, především ODS, útočilo spolu s Babišem na Piráty. To společné ale bylo, že populismus zemi škodí a ANO nesmí dál vládnout. To společné bylo, že Česko potřebuje slušnou, transparentní politiku.
Dnes je to pryč. Chybí jednota, chybí lídr či lídři. Oni se nějací vždycky objeví, hejtman Martin Kuba, hejtman Jan Grolich i další, ale ti buď jdou proti celku, vládě, nebo se k ní raději nechtějí znát, aby si neublížili. U ANO je to úplně opačně, tam si ublížíte právě tím, že si dovolíte kritizovat lídra.
Tři roky vedl celkem bez karambolu pětku Petr Fiala. On je nelídr, alespoň ve smyslu nějakého výrazného "bouráka", který umí vystoupit před lidmi, strhnout je a přesvědčit. Fiala neumí přesvědčit, ale uměl udržet jakous takous jednotu. To už je ale pryč. S mizernými výsledky ve dvojích volbách po sobě Fiala zeslábl a rozbil pětku.
Pryč je i slibovaná transparentnost. Na vyhození Bartoše, potažmo Pirátů z vlády existují dva úplně opačné pohledy. Jeden je ten, že Fiala to musel udělat, protože se bál, jak zaseklá digitalizace stavebního řízení dopadne na další volby. Druhý je ten, že byl dotlačen jedním křídlem ODS a mocnými firmami, kterým Ivan Bartoš sáhl na budoucí peníze. Přesnou odpověď na ten rébus neznáme a hned tak znát nebudeme. To ale znamená, že vláda není transparentní.
Kam se ztratil Rakušan?
Jasné je i to, že Fiala není silný lídr. Dokud držel pětku, nějak to šlo, jeho nelídrovství nahrazoval fakt, že dokáže udržet shodu v komplikovaném, různorodém společenství, což je kvalita sama o sobě. Z vnějšku vypadal jako nelídr, zevnitř ale možná působil jako lídr. To teď skončilo. Ani jeho ministerské výměny nepůsobí jako "refresh". Aby toho dosáhl, asi by musel vyměnit kupříkladu Pavla Blažka.
Už jsem psal o tom, že jako pětikoaliční lídr před časem působil šéf Starostů Vít Rakušan. Ale jeho vůdcovská epizoda skončila, je o něm mnohem méně slyšet. Podobně zmizelo lídrovství Ivana Bartoše, zakutal se v úřadu, telefonoval s referenty, kterým nešel systém, vypustil dvoje volby za sebou, musel skončit. Uvidíme, koho si Piráti zvolí, mají poměrně slušný výběr k dispozici.
Za dvě malé strany v koalici Spolu teď často mluví dosavadní předseda lidovců Marian Jurečka. Ten nejprve v únoru oznámil, že nebude na podzim kandidovat na předsedu, pokud KDU-ČSL nezíská dva europoslance, neposílí senátorský klub a nedosáhne minimálně na jednu hejtmanskou funkci. Europoslance získala jednoho, v senátních volbách obhájili mandát dva její kandidáti, hejtmana má jednoho. Jurečka tedy své podmínky nesplnil, ale nevadí, kandiduje na šéfa lidovců znovu.
Je to takové divné kandidování. V rozhovoru pro Aktuálně.cz kupříkladu vykládal, jak by ODS uškodilo, kdyby šla do sněmovních voleb samostatně, bez dvou malých parťáků: "To by byl pro ODS obrovský problém. Jejich volební výsledek by byl výrazně nižší, než když půjdou s námi a TOP 09. Navíc by konec Spolu mohl někdo interpretovat tak, že si ODS chystá půdu pro vytvoření povolební koalice s ANO." Když tu argumentaci domyslíte, Jurečka de facto nevěří, že by se lidovci samostatně dostali do dolní komory. Nepodařilo se mu stranu vytáhnout z černých čísel, ale stejně chce šéfovat.
Asi si uvědomuje, že na tom lidovci nejsou zrovna nejlépe, tak je rovnou spojuje s TOP 09: "Bavme se o tom, že přínos nás a TOP 09 pro koalici Spolu je někde mezi osmi až deseti procenty." Odvolává se na minulé sněmovní volby: "Podívejte se, kolik poslaneckých mandátů jsme získali my a TOP 09. Podle nich máme důvěru více než sedmi procent voličů." Ale situace se zásadně změnila, svět se změnil, Antibabiš už tolik nefunguje.
Jurečka prokázal, že není lídr, své straně nepomohl. Podobně je na tom předsedkyně topky Markéta Pekarová Adamová. Ani jí se nedaří stranu nějak oživit, víc nabízet. Zapadla do Spolu a ztěžka dýchá. Opustil ji politik, kterého lze za lídra zcela jistě považovat, Miroslav Kalousek. Neví se, jestli si troufne ještě před volbami 2025 založit novou stranu. Dost možná mu chybí parťák, jakým byl neskutečně charismatický Karel Schwarzenberg. (Třeba s čírem na hlavě.)
Když to v posledních měsících pozorujete, rozdíl mezi ANO a expětikoalicí je opravdu markantní. Andrej Babiš může v klidu točit mlýnek, nemusí vůbec nic dělat (ale on dělá) a stejně vyhraje. Čtyřkoalice se udolává sama. Postrádá nejcennější devizu - jednotu. A postrádá silného, nepopulistického lídra. Piráti jsou na tom nyní podobně, ale mají teď větší šanci lídra si najít. Pak by mohli znovu přilákat voliče, kteří na ně, zdá se, zapomněli. Pokud lídra nenajdou, začnou pomalu, ale jistě zanikat.