Řetězec švýcarských hotelů Ibis začal svým hostům nabízet zajímavý servis. V jednom ze sedmnácti ubytovacích zařízení od Curychu po Ženevu si mohou hosté objednat služby lokálních influencerů, kteří se jim po dobu pobytu postarají o jejich sociální sítě. Když jsem zprávu viděl poprvé, nebyl jsem si jistý, jestli jde o legraci, nebo o skutečnost. Je to pravda.
Služba se jmenuje "Relax We Post" (Odpočívej, my to nasdílíme). Spočítá v tom, že svůj telefon odevzdáte hotelem najatému člověku, který zařídí, abyste si mohli "v klidu" užít dovolenou, ale zároveň nepřišli o fotky, které vám budou ostatní on-line závidět. Příslušné příspěvky ovšem musí mít hashtag #postedbysocialmediasitter, aby bylo zřejmé, že je nepřidal skutečný majitel profilu. V takovém světě teď žijeme.
Nechci nikomu mluvit do toho, jak má trávit dovolenou a za co utrácet své vydělané peníze, proti gustu žádný dišputát. Je ale zajímavé sledovat, pokud se nad službou hotelového řetězce zamyslíme v jejích příčinách a důsledcích, jak se naše chování a očekávání ohledně volného času postupně mění. Neméně pozoruhodná je také změna vnímání sociálních médií, kdy přístup "dělám to, protože mě to baví, chci zážitky sdílet s přáteli" mutuje do "musím to dělat, nemůžu bez toho fungovat, štve mě to, ale musím se pochlubit ostatním". Co těm lidem děláš, Marku Zuckerbergu!
Zajímavé je rámování celé služby: "Teď si můžete doopravdy odfrknout, protože to za vás odsdílí někdo jiný." Kam se poděla radost z používání sociálních médií? Od kdy to je něco, co musíme dělat? A vážně to někdo tak hrotí? Asi ano, jinak by to Ibisy nenabízely. Přijde mi fascinující, jak služba naprosto bez servítků přiznává: Není důležité, jestli to je autentické, stačí, když si to ostatní myslí. A ještě to potvrdí hashtagem, že příspěvky sdílel někdo jiný. Což je fér - ale také tím spíš nepochopitelnější, že služeb lokálních instagramerů skutečně někdo využije.
Chceme být tak moc autentičtí a originální, až to za nás musí udělat někdo jiný. Nebo nás do toho platformy tlačí a my si to neuvědomujeme? Instagramu je jedno, kdo tam sdílí, hlavně, že se sdílí. Autentičnost par excellence! Je to skoro až ponižující, já si chci svoje lajky získávat sám, vždyť z toho nemůže mít ani nikdo radost. Ale atleti taky berou doping, aby vyhráli, a tváří se, že nic.
Na byznys sociálních médií se balí další a další vrstvy. Rýžuje Facebook s Instagramem. Na pozornosti lidí na sociálních sítích bohatnou nejrůznější druhy byznysů: s potravinami, oblečením, kosmetikou, ty zase platí za promování uživatele s velkou základnou lidí, kteří od nich odebírají obsah. A nyní i hotely, které se pro změnu snaží těmto uživatelům "ulehčit" a zbavit je "povinnosti" sdílet a sledovat. Tak to, lidi, nedělejte, nikdo vás nenutí…
Přijde mi zvláštní, že o tom - patrně - někdo uvažuje: "Neužiju si dovolenou, protože musím sdílet příspěvky a přemýšlet, jak z nich vytřískat co nejvíc lajků." Jeden malajsijský hotel zase nabízí túry s průvodcem, který ukazuje nejvíce "instagramová" místa a radí, jak je nejlépe vyfotit. Od kdy začali lidi žít svůj volný čas pro ostatní, aby jim ukázali (pokřivenou, vystajlovanou) realitu, místo toho, aby si opravdu užili (jak zprofanované slovo!) daný okamžik? Zajímavé, touhle logikou vlastně jezdí na dovolenou pro své sledující, ne kvůli sobě.
Co kdyby rovnou zůstali doma, netrmáceli se do Švýcar a nechali to na těch hotelových influencerech? Počítejte s námi lajky z pohodlí svého obýváku nebo kanceláře. Hit letošní sezóny - fejková dovolená!
Je to vlastně docela roztomilý příklad toho, co nás v nadcházejícím roce čeká. A v těch dalších ještě víc. Skutečnost se stává iluzí a iluze skutečností. To, co vidíme na sociálních sítích a na internetu, často nemusí mít a nemá reálný otisk v tom, co se děje okolo nás. Vidíme prefabrikáty, proto je dobré sociální kanály brát s rezervou. Třeba i v situacích, kdy nás bude někdo na svém profilu oslovovat "Čau lidi", protože to nepíše on, ale příspěvky slovo od slova piplá jeho marketingový tým.
