Změna, kterou přinesly sněmovní volby, začíná, ačkoliv o ní rozhodl Senát, který se nezměnil. Horní komora ve středu drtivě zamítla návrh končící vlády Andreje Babiše (ANO), aby byly zmrazeny platy ústavních činitelů na pět let. Pro zamítnutí hlasovalo 57 ze 68 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo jen pět. (Sněmovna zmrazení schválila zrychleně těsně před volbami, pro vládní návrh hlasovalo 133 poslanců, proti pouze jeden ze všech 134 přítomných.)
Proč senátoři zmrazení platů odmítli? Jednalo se o levné, populistické, předvolební gesto. Senátní zpravodaj Vladislav Vilímec (ODS) argumentoval: kdyby platy nebyly bývaly zmrazeny už pro letošní rok (2021), v roce 2022 by stouply jen o tři procenta. Šestiprocentní skok zavinilo právě ono „covidové“ zmrazení. Vilímec řekl: „Vláda mohla přijít se zmrazením na deset let nebo na 100 let.“ Zpravodaj ústavně-právního výboru Senátu Tomáš Goláň (ODS) připomněl, že po rozmrazení za pět let by ústavním činitelům platy skokově vzrostly odhadem o 30 až 40 procent. Vilímec dodal: „Buď chceme garantovat adekvátní odměňování představitelů státní moci, nebo dáváme najevo, že si vláda neváží jejich práce.“
Jako řadový občan dodám ještě jiný (asi nepopulární) argument: poslanci, senátoři a další ústavní činitelé mají být dobře odměňováni. Ani ne tak kvůli riziku úplatků (ty budou vždycky jejich příjmy silně převyšovat, pokud mají lákat), ale prostě proto, že nesou obrovskou odpovědnost, vládnou, rozhodují o zákonech, kontrolují vládu, to má být dobře oceněno.
Babišově vládě se ovšem podařilo ještě před volbami připravit nové garnituře, Spolu a Pir/STAN, past. Premiér asi nečekal, že ANO prohraje, ale jistě čekal, že dost možná nebude schopen složit vládu. A zrušení zmrazení platů je moment, který veřejnost pečlivě sleduje. Nezapomeňme, v jaké chvíli se to děje, prudce rostou ceny energií, všecko se zdražuje, v plné síle se vrací covid, před námi nejistota, ekonomicky nejisté vyhlídky. A do toho si „ti nahoře“ nenechají zmrazit platy… Pro Petra Fialu a spol. je to „past vedle pasti“ (jak by asi křičel opravář traktoru LKT „lakatoše“).
Pasti chodí vybírat jak Babiš, tak jeho pravá ruka, ministryně financí Alena Schillerová. Ta zmrazení odůvodňovala těžkou situací po koronavirové pandemii: „Stojím si i za mimořádným psychologickým a symbolickým rozměrem tohoto kroku, nebo lépe řečeno, nad mimořádným symbolickým rozměrem toho, kdybychom k tomuto kroku nepřistoupili,“ tvrdila. Dodávala, že platy ve veřejné sféře mají příští rok stoupnout o 1400 korun, kdežto ústavním činitelům by v průměru stouply o 11 tisíc.
Babiš káže o nemravnosti? Wow!
Po jednoznačně odmítavém hlasování Senátu Schillerová prohlásila, že to považuje za nepochopitelné a za počátek nové politiky, jež podle ní přichází. Babiš horoval taky proti, tweetoval: „Klasický podvod na voliče. Před volbami pětikoalice ve sněmovně zmrazení platů politiků odhlasovala, předstírali, že jsou s námi na jedné lodi. Jejich senátoři to ale teď po volbách suše smetli. Platy politiků tak od příštího roku vzrostou o 6,1 %. V dnešní době? Nemravné.“ (Slyšet zrovna od Babiše, že je něco nemravné, láká k okamžité negaci, tedy k názoru, že je to naopak mravné.)
Krásně tady vidíme, jak premiér a jeho ministryně připravili pole, které budou torpédovat. Nezapomeňme ani na vteřinu, že Andrej Babiš je politik, který neustále, i těsně po volbách, dělá kampaň. Nikdy nepřestane. V tom má náskok přede všemi. Teď už zjevně zahájil kampaň na Hrad.
Když to celé shrnete racionálně, Senát rozhodl správně. Základní hrubý měsíční plat poslance je nyní 90 800 korun (má ho však jen menšina, většina je zvolena do nějakých funkcí, za něž dostávají příplatky. Vedle platu mají zákonodárci nárok na různé paušální náhrady (třeba náhrady na reprezentaci a stravné - nyní 13 500 korun, na dopravu z místa trvalého bydliště - 33 700 až 50 500 korun) Průměrná mzda v ČR v letošním druhém čtvrtletí dosáhla 38 275 korun. Je logické, že ústavní činitel bere o dost víc.
Jenomže existuje ještě jiný moment celé věci, ohled na lidi chudé a slabé. Když už poslanci minulé sněmovny zvedli ruku pro zmrazení, když už na ten špek skočili (aby byli zvoleni), měli by si jejich kolegové senátoři uvědomit, že se na ně dívají lidé „zespodu“ a že je házejí do jednoho pytle.
Pohled důchodkyně s příjmem 10 200 korun
Napsala mi jedna čtenářka z Plzně: „Senát zamítl zmrazení platů politiků, což se dalo čekat. Já jsem stará osoba (ročník 1938), a proto bych byla ráda, kdybyste mě vysvětlil, PROČ se kdysi přijaly zákony o tom, že strany po volbách musí dostat od státu peníze. Vyplýtvají v kampaních miliony, a přesto dostávají příspěvky. Ty by měly dostávat od členů, ev. od sponzorů. V době, kdy má stát tak strašný rozpočet, kdy jsou zadlužena i naše pravnoučata, se takhle nezaslouženě plýtvá. Také ty platy jsou nehorázné, vzhledem k průměrným platům občanů… Člověk je rád, že se máme dobře a nestrádáme, ani snad my důchodci, ale někdy je to plýtvání do nebe volající. Já jsem teprve dosáhla na 10 200,- a vystačím. Ovšem u moře jsem byla jen jednou a v lázních 2x. Vím, že někomu by to bylo málo a chce více užívat…“
Hle, jak odmítnutí zmrazení platů chápe penzistka pobírající 10 200 korun měsíčně (oproti základním 90 800 plus náhrady). Chyba byla pro zmrazení hlasovat před volbami, to je jasné, zvlášť pro absurdní zmrazení na pět let (na rok by možná jakýs takýs smysl dávalo). Ale když už se to stalo, neměli senátoři myslet na důchodce a další lidi, pro něž je devadesát tisíc měsíčně plus náhrady cosi nepředstavitelného?
A ještě jeden nebezpečný prvek. Ta paní z Plzně nezmrazení platů dává na jednu hromadu s chováním kancléře Mynáře (který se jistě zdrcující většině senátorů těžce nelíbí). „Také je mě divné, jak jeden člověk, sotva padesátiletý, může mít tolik majetku jako pan Mynář z Moravy, který (dle článků), má takový majetek v Praze, domy, pozemky atd. To přece nemohl vydělat, byť má na hradě nadprůměrný plat…“
Pro mnohé lidi chování „těch nahoře“ prostě splývá, nedají si práci s tím, aby je nějak zásadně rozlišovali, prostě je to „úplně jiná kategorie“, úplně jiná kasta. A nezmrazení platů nechápou jako změnu, nýbrž jako nezměnu.
Jak jsem však napsal, odmítnutí populismu má svou logiku. Co mohou ústavní činitelé, kterým platy stoupnou o víc, než jaký má ta paní důchod? Dávat na charitu, podporovat chudé lidi touto cestou. (Ale to se obvykle u těch, kteří se nechlubí jako Babiš, ta paní z Plzně nedozví.)
