Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
8. 3. 2021 12:00

Hrad, symbol české státnosti, zůstává odcizený. Patří Zemanovi a jeho partě, nám ne

Jako zjevný nesmysl se ukazuje, že prezident obývá Hrad. Ten má sloužit občanům jako místo, které jim jaksi přirozeně patří a které taky ze svých daní houževnatě platí.
Racek by tam mohl. My nesmíme.
Racek by tam mohl. My nesmíme. | Foto: Jakub Plíhal

Nemělo by unikat naší pozornosti, že nám prezident Zeman a parta okolo něj ukradli Pražský hrad. Jeho areál je pro veřejnost, pro nás, stále zavřený. Začalo to v roce 2016 a pokračuje to i v roce 2021, neskutečné. Nesmí se dovnitř.

Vlády (nejprve kabinet Bohuslava Sobotky, poté Andreje Babiše) to nejen odkývaly, ale ještě masivně posílily "obranu" Hradu. Podpořily všecky ty zátarasy, žiletkové ploty, instalaci nového kamerového systému a bezpečnostních rámů, navyšování počtů Hradní stráže i občanských zaměstnanců. (V polovině roku 2019 byly rozhodnuto, že Hradní stráž "ztloustne" z 672 vojáků a 43 občanských zaměstnanců o dalších 221 lidí, o třetinu.)

Původně byli Hrad a prezident chráněni "před terorem". Proto byl celý areál opevněn, obklopen zátarasy a dovnitř se smělo jen po potupné prohlídce zavazadel a poté, co "žadatel o vstup" musel povinně projít rámem, jako by vstupoval někam do centrály NATO, jíž Hrad samozřejmě není. Uzavřen byl a je i Jelení příkop, kudy vedla krásná, nákladně vybudovaná cesta pro domácí návštěvníky i pro turisty.

Skutečně teroristé ohrožovali prezidenta Zemana? Těžko, jeho mezinárodní význam je doslova nulový, i když (nebo spíše i protože) na půdě OSN radíval, aby na teroristy posílali drony. Navíc je Zeman obklopen ochrankou. Pokud by nějaký šílenec prahnul i u nás po masakru, pak by se mu nabízely ty nesmyslné, ponižující fronty, jež se za krásného počasí po celá dopoledne i odpoledne táhly před Hradem, dokonce i u silnice, jež okolo vede do centra města.

Oč tedy šlo? Proč byl Hrad, po staletí symbol české státnosti, českým občanům i turistům ukraden? A proč nám ho ukradl další symbol státnosti, tedy prezident? Odpovědí najdeme víc. První, základní, Miloš Zeman není Václav Havel, který Hrad veřejnosti otevřel a který měl problém s tím, jak je areál Hradu pro československého, později české prezidenta nesmyslně velký, jak to neodpovídá realitě.

Druhá odpověď je také jasná, Zeman (podporován svou prapodivnou suitou v čele s kancléřem Mynářem) dlouho usiloval o to, aby se český parlamentní systém překlopil alespoň zčásti v systém prezidentský. Celé to šílení okolo "ochrany před terorem" mělo zřejmě jediný cíl, ukázat, jak strašně důležitý je "přímo volený" prezident Zeman.

Prezident USA má jen dům   

v dubnu 2017 napsal publicista Luděk Navara: "Můžete projet Evropou křížem krážem a nenajdete prezidenta, který má k dispozici takový historický areál v centru metropole. Dokonce i americký prezident má jen 'dům'." Zemanovi nestačilo, že má sídlo jako císař, areál zcela neadekvátních rozměrů, on si ten prostor potřeboval ještě přivlastnit, ukrást nám ho. Tento pseudolidový prezident se chová jako typický "lepšočlověk" (výraz, jímž on sám mlátí po hlavě intelektuály, kteří s ním nesouhlasí). I lidi okolo něj zřejmě uspokojuje, že Hrad uchvátili, že je najednou jaksi jen "jejich". Nechutné, nedemokratické.

V květnu 2020 se hradní režim nakrátko uvolnil, byla "upravena bezpečnostní opatření při vstupu" a na stránkách Hradu jsme se dočetli, že "se dočasně ruší plošné kontroly všech návštěvníků". Zdůvodnění znělo, že na chvíli poklesla rizika.

"Mnohá z těchto rizik souvisí se situací v zahraničí a s teroristickými útoky, k nimž došlo v jiných evropských zemích. Významnou roli zde hraje prostupnost hranic v rámci schengenského prostoru. S přihlédnutím k aktuálnímu stavu, kdy je zásadně omezen turistický ruch a Česká republika znovu kontroluje provoz na svých hranicích, jsou dočasně upravena bezpečnostní opatření při vstupu do areálu Pražského hradu," dozvěděli jsme se z Hradu.

Netřeba to široce vysvětlovat, de facto šlo o to, že se Zemanovi a spol. líbily kontroly na hranicích, oddělení Česka od Schengenu. Líbilo se jim přesně to, co nám se zajídalo. (Mimochodem, představa, že kontroly na hranicích vyhmátnou teroristu mířícího na Zemana, je a byla zcela nesmyslná.) A hned dodejme, že hlídání občanů pokračovalo: "Kontrola návštěvníků bude ze strany Policie ČR probíhat namátkově."

Zavřeno: covid nahradil teror

Loni v říjnu byl Hrad uzavřen znovu. Tentokrát kvůli epidemickým opatřením vlády. A uzávěra (odcizení Hradu české a pražské veřejnosti) trvala, i když se u nás na začátku prosince "rozvolňovalo". Kancléř Mynář sdělil: "Je nutné vycházet z celkové povahy a smyslu opatření, jejichž aplikací bychom neměli vytvářet situace jdoucí proti smyslu zdravotní prevence. Například přeplněná nádvoří a fronty za přísné regulace vstupu do návštěvnických objektů."

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček později argumentoval také tím, že Česko je v 5. stupni rizika protiepidemického systému (PES) a že tento stupeň předepisuje uzavření hradů, zámků a památek. Dodal, že i v dalších stupních jsou výrazná omezení.

Jako výmluva, proč Zeman Hrad ukradl, posloužil covid místo teroru. Ano, hrady a zámky jsou zavřeny, ale Pražský hrad tvoří obří prostor, v němž samozřejmě mohou být uzavřené jednotlivé části, ale proč by se jím nemohlo procházet? V čem je to jiné oproti cestě přes Karlův most? A jistě, právě teď máme lockdown, nesmí se z okresu do okresu, ale i tak by mohli Pražané chodit pěšky přes Hrad dolů do města a zpět, jak do dělávali až do roku 2016.

Nemáme prezidentský systém (a mít nebudeme, ani až skončí Zeman své druhé období). Jako zjevný nesmysl se ukazuje, aby prezident obýval Hrad. Ten má sloužit občanům jako místo, které jim jaksi přirozeně patří a které taky ze svých daní platí.

Je absurdní, abychom vyhazovali stovky milionů korun z rozpočtu na masivní chránění "symbolu Zeman". V dnešní době, stejně jako v časech jiných, má být Hrad průchozí, máme mít možnost jít alespoň okolo svatovítské katedrály, když už ne dovnitř. Okolo Daliborky, na Opyš a dolů či nahoru. Zeman by měl být odstěhován někam jinam, do prostor, jež odpovídají jeho významu. To bychom ale museli být normální zemí, nikoli zemanovsko-babišovským Kocourkovem.

Havel byl nejšťastnější na Hrádečku, na Pražském hradě nechtěl nepřívětivou pevnost, říká Lukeš (video DVTV z 10. července 2016)

Inspirovala mě vycházka, kterou jsem dělal s překladateli Havlových her z celého světa. Je to taková pavučina míst, říká architekt Zdeněk Lukeš. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 12 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy