Česko nemá lidi. Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR, napsal do Lidových novin: "Naše ekonomika má problém. Na konci letošního roku může u nás chybět až půl milionu zaměstnanců." Uvažuje, kde je sehnat, a nakonec varuje náš vzdělávací systém, že to dělá špatně.
Píše: "Opravdu potřebujeme tolik gymnázií, poskytujících všeobecné střední vzdělání, když je málo řemeslníků? Opravdu potřebujeme tak velký počet absolventů vysokých škol humanitního zaměření, kteří horko těžko najdou uplatnění jen v různých neziskových organizacích? A nemáme těch neziskovek náhodou moc?" Nabídka absolventů českého školství se podle něj "odtrhla od reálného života" (počítám, že jeho děti se taky odtrhly, za jeho plné podpory).
Nemělo by smysl o tom psát, kdyby Dlouhý vyslovil ojedinělý názor. To, co on, však opakuje mnoho lidí. Podobně uvažuje například poslanec ODS Václav Klaus junior: "Stanovit roční počty studentů na oborech, které stát chce podpořit. Například tedy 3 kunsthistoriky, 300 strojních inženýrů, 300 chemických inženýrů, 200 lékařů…"
Zažíváme cosi jako tah proti gymnáziím, proti "filozofům", humanitním studiím a neziskovým organizacím. Slyšíme úpěnlivé volání po více učních, více odborných středních školách.
Loni Česko mělo okolo 35 tisíc učňů, asi 38 procent průměrného podílu z populace patnáctiletých, kteří přecházejí do středních škol. Což není málo. Neziskovek u nás existuje cca 130 tisíc a pracuje v nich okolo 100 až 110 tisíc zaměstnanců. Neziskové organizace nemálo podporují fungování společnosti. Mimo nadace, obecně prospěšné společnosti, sdružení, spolky atd. sem patří církve, neziskovky pracují v sociální oblasti, bez nich by se zřejmě zastavila pomoc a podpora zdravotně postiženým, starým lidem, invalidům, nemocným dětem, obětem násilí, chudým, bezdomovcům. Tolik k Dlouhého uplatnění "jen" v neziskovkách.
Co jsou ony humanitní a společenské vědy? Napočítáme jich mnoho, ale patří sem třeba personalistika, estetika, filozofie, historie a archivnictví, politologie, psychologie a psychoterapie, religionistika a teologie, sociální práce, sociologie. Zbytečné obory? Těžko.
Jsi čínolog? Smůla, chceme obkladače
Žijeme v konzumní, silně technizované době, v níž jen zdánlivě proti sobě stojí "filozof" a "inženýr". Ve skutečnosti se oba nutně potřebují, technik často vyhledá psychologa či psychiatra, inženýr může spadnout do závislosti a hledá odbornou pomoc, stavař má matku, kterou potřebuje umístit do hospicu atd.
Z pohledu "technika" je asi nejzbytečnější studium teologie, na co dnes kněz, farář, že? A přece církve, které mohou jen těžko existovat bez duchovních, mají pro společnost obrovskou cenu, která se ovšem nedá vyčíslit v miliardách. Dávají jí ducha, brání nás před atomizací a pádem do sobectví…
Pozoruhodné, jak často proti humanitnímu vzdělání jako přepychu či zbytečnosti horují pravicoví (česky pravicoví) politici. Všecko se převede na čísla, problém je, že "nejsou lidi" pro montovny, a je fuk, že to cykly kapitalismu dobře znají a že by řešením bylo pustit k nám pracovníky z jiných zemí. Jedním dechem pak ti samí lidé vykládají o robotizaci a že nám v ní nesmí ujet vlak.
Žijeme ve světě, který v technice skočil dopředu, a lidé tu změnu mnohdy nezvládají. Viz sociální sítě, kde vidíte ten Babylon, zmatení jazyků, dezorientaci, děsivou absenci humanitního (obyčejně lidského) cítění, natožpak vzdělání.
Čtete všelijaké příspěvky, výlevy, často totální nesmysly (vedle věcí zajímavých), a vidíte, jak nám chybí výuka logiky, výuka myšlení, láska k myšlení, potřeba myslet. Bez humanitního vzdělání a cítění se stáváme kývajícími papoušky na klíček, kteří jen "šíří" ("pozóóór, šiřte, než to smažou!") zhusta totální blbiny, aniž by na vteřinu využili tu věc, co jim z neznámé příčiny vyrostla na ramenou.
S filozofií a humanitními vědami zatočili za minulého režimu komunisté, výuku filozofie na vysokých školách zničili, co to šlo. Filozofové (Hejdánek, Machovec a další) žili v podzemí, zakázaní. Dnes humanitní vzdělání vadí zas, vede k přemýšlení, k otázkám.
Společnost potřebuje řešit dosud neznámé problémy. Příkladem budiž Facebook a další sítě, jež slouží mimo dobrých věcí i k šíření dezinformací, rozkladu, lží, nenávisti, což je mylně, leč masivně, vydáváno za svobodu (proto ne filozofy, ti tohle neberou). Nápad omezovat, neplatit, kvótovat gymnázia a humanitní školy je ze stejné líhně jako nápad Klause juniora zakázat odstraňovat lži a dezinformace z Facebooku.
Poslední poznámka: samozřejmě jde o sociální inženýrství, o to, že chci rozhodovat o tom, co budou druzí studovat a posléze i dělat, že jim chci drze řídit, naprojektovat život. Takhle to chodilo za komunistů, taky lidem chtěli řídit životy, taky je potřebovali de facto nevzdělané (o úzce specializované experty samozřejmě stáli), vydané napospas, manipulovatelné. Opakovat to, byť v jiné formě? Nebezpečná chyba, nesmysl.
