Za týden a dva dny startuje přímá volba prezidenta. Soutěž Česko hledá hlavu státu jde do prvního kola (jež může být i kolem finálním). Nezemanovským kandidátům začíná docházet, že pokud mají uspět, pokud mají prolézt do druhého kola a v něm Miloše Zemana porazit, musejí získat část jeho voličů. Otázkou je, jak toho dosáhnout.
Víme, jak to neudělat. Poukazovat na Zemanovu vulgaritu, to je jako si stěžovat, že je medvěd brtník obdařen drápy. Vypichovat fakt, že současný pán Hradu poklonkuje Putinovi a Si Ťin-pchingovi, to je jako vyčítat Číňanovi, že jí rýži hůlkami. Voličům Zemana to nevadí, nezajímají se o stav lidských práv v Rusku a Číně, sami si ani na vteřinu nepřipouštějí, že by o svá práva, svobody mohli přijít stejně snadno, jako je v roce 1989 nabyli.
Nefunguje ani poukaz na pakt Miloš Zeman - Andrej Babiš. Voliči toho prvního to vnímají jako synergii, tíhnutí úspěšných k sobě, "logickou věc", jak mi řekl jeden volič ANO. "Oni se potřebují," vysvětlil mi. "No, ano, ale potřebujeme my to jejich potřebování se?" tázal jsem se, jenomže tudy cesta nevede. Česku se ekonomicky vede nejlépe od revoluce a ti dva si to štěstí přisvojili.
Nefunguje strašení autoritářským režimem, omezováním demokracie, vždyť Zeman sám demokracií rád argumentuje, to slovo má ochočené. Nefunguje ani poukaz na to, že hybridní kampaň, vedená neviditelnými ruskými tajnými službami, nikdy nemíří na Miloše Zemana, ani jeden proruský server "do něj nejde", zatímco jiní kandidáti (Drahoš, Horáček kupříkladu) dezinformacím čelí.
Je to příliš subtilní téma, jež nelze vysvětlit ve vteřinách. (Přitom Čechům by jistě vadilo, že jimi někdo manipuluje, kdyby si to připustili, uvědomili. Stejně jako jim vadilo, a ostatní kandidáti by to měli stále připomínat, jak se čtyři čeští nejvyšší ústavní činitelé na přání Hradu předloni poklonili Číně v potupném "prohlášení čtyř".)
Kdo je tady fíkus
Nefunguje poukaz na fakt, že Zeman tvrdě, plánovitě rozděluje českou společnost, že Hrad razí zlovolný pojem "pražská kavárna" a že prezident hlavní město zcela opomíjí, neboť mu není nakloněno tolik jako jiné kraje země. Voliči Miloš Zemana v tom rozdělení žijí, berou ho jako vinu oné "druhé strany", nikoli jejich gurua.
Co tedy funguje? Co může voliče, který dal před pěti lety hlas Miloši Zemanovi, přesvědčit, že letos může volit chytřeji? (Protože pro Česko je volba Zemana opravdu riskantní, škodí nám v Evropské unii, v NATO, na Západě, hraje si na prezidentský systém, natahuje ústavu jak gumu u trenýrek, mění prezidentský symbol v něco, co připomíná Švejka kombinovaného s majorem Haluškou - Terazkym.)
Jednu z cest naznačil kandidát Michal Horáček, který se usilovně snaží Zemanovi položit svoje otázky. Proto, vysvětluje, šel i do debaty na Zemanovi absolutně nakloněné, ne-li rovnou jemu sloužící, TV Barrandov, kde se v úterý střetl s mluvčím Hradu Jiřím Ovčáčkem.
Zeman dlouho předem vyhlásil, že se nebude účastnit žádných debat s ostatními kandidáty a že nepovede žádnou prezidentskou kampaň (již samo sebou vede, byla to lež).
Zjevně se vyhýbá konfrontaci, chce tím asi naznačit, že ostatní kandidáti jsou pod jeho úroveň. Do zmíněné debaty na TV Barrandov přinesl Jiří Ovčáček fíkus. Prý "na počest těch, kteří odmítli do pořadu přijít". Mluvčí řekl, že kam fíkus postaví, tam stojí, nemá žádné názory a nahradí ty, kteří nedorazili.
Odtud je patrné: Hrad si plně uvědomuje slabinu Zemanovy vyhýbací taktiky. Ovčáček, který Zemana jako by nahradil, začal předstírat, že kandidáti, kteří do debaty s ním nedorazili, na Zemana vlastně nemají, když nepřijdou do pořadu s jeho mluvčím.
Únava ze Zemana
Realita je přesně opačná a je na oněch kandidátech, aby voličům vysvětlili, že se Zeman prostě bojí konfrontace. Obává se, že nezvládne výměnu názorů s lidmi, jako je Horáček, Drahoš, Fischer, Hilšer, Topolánek. Že nezvládne vysvětlit svoje anti-EU postoje, příchylnost k Putinovi a k Číně pěstující kult osobnosti. Tihle lidé jsou v plné síle, věří si, kdežto Zeman už dlouhou dobu jen opakuje stále dokola to samé, do omrzení, do unudění.
Jeho taktika je machistická, on, Macho, rozsévá rozumy, káže jak kněz, nesmí být konfrontován. Leckterý jeho volič v něm vidí Velkého Machra, Sílu, Šéfa zeměkoule. Ostatní kandidáti by měli neustále poukazovat na to, že se tento Macho bojí s nimi utkat.
Zásadní slabinou Zemana je jeho kondice, zdraví. Také proto tento kdysi vášnivý diskutér nechodí do debat. Už na ně zřejmě nemá. Není nic nečestného poukázat na to, že se hlava státu nachází ve zjevně zhuntovaném stavu. Hrozí, že další celé období nezvládne. Každý vidí, jak sotva chodí, leckdo cítí lítost, když vidí Zemana, jak se pohybuje.
Poslední věc vyplývá z toho, jak se Zeman nevyvíjí, jak se opakuje, jak se stává zoufale nudným. Přichází únava ze Zemana, už je toho moc, už se dost možná i mnohým svým původním voličům přežil, omrzel, už od něj nic nečekají, už je nebaví, zvlášť když se vyhýbá střetům s protikandidáty.
Současný prezident dávno není Velký Machr, který to každému nandá, ale srab, který se střetu raději obloukem vyhne. Má zjevně podlomené zdraví. Mnohé své příznivce unavuje. Proto by bylo dobré dopřát mu zaslouženého odpočinku. Postaráno o něj bude dobře, kdyby se v důchodu nudil, může vyrazit na debatní turné po Rusku.
