Martin Hála Martin Hála | Komentáře
29. 4. 2021 15:05

Jak se Miloš Zeman mýlil v zahraniční politice - a odnesla to Česká republika

Nastal čas hledat nové ústavní pojistky, aby prezident bez politické zodpovědnosti nemohl svévolně destruovat národní zájmy.
Prezident Zeman poskytl během návštěvy Číny v říjnu 2014 rozhovor režimní televizi CCTV. Vzal si s sebou i Krtečka.
Prezident Zeman poskytl během návštěvy Číny v říjnu 2014 rozhovor režimní televizi CCTV. Vzal si s sebou i Krtečka. | Foto: Repro CCTV

Po nástupu do funkce prezidenta republiky se Miloš Zeman výrazně profiloval především v zahraniční politice. Tu si sám definoval jako "politiku všech azimutů", byť v praxi sledovala azimut jediný: geopolitický východ.

Foto: Aktuálně.cz

Zeman se tak pokusil zvrátit směřování české zahraniční politiky po roce 1989. Na domácí scéně odpovídala tomuto kurzu historické zpátečky jeho snaha o rehabilitaci starých předlistopadových struktur, včetně udělování nejvyšších státních vyznamenání někdejším agentům Státní bezpečnosti.

Veřejností - a zákonodárnými sbory - zmítá v současné době především aféra Vrbětice, v níž prezident zase jednou dobře posloužil ruským zájmům. Zemanovým hlavním zahraničněpolitickým projektem nicméně byl a zůstává takzvaný "restart", tedy program bezpodmínečného, a ovšem bezkoncepčního (nebo přímo bezhlavého) sbližování s Pekingem. Stejně jako jeho východní ruský azimut, skončil i jeho dálněvýchodní čínský projekt nezdarem, byť v poněkud méně třaskavé podobě (alespoň pokud tento výraz chápeme doslovně).

Soudní řízení v zastoupení

Hlavní moment Zemanova čínského fiaska představoval kolaps společnosti CEFC v roce 2018. O krachu údajně pohádkově bohaté čínské společnosti se hojně psalo doma i v zahraničí, zejména v souvislosti se zmizením jejího předsedy, a současně poradce českého prezidenta, dnes již takřka legendárního Jie Ťien-minga. Toho si Zeman nadále držel jako poradce i v jeho dosti nápadné nepřítomnosti. Argumentoval přitom presumpcí neviny, s tím, že vyčká rozsudku čínského soudu. Velmi názorně tím prokázal, že on ani jeho okolí nechápou při všem svém obdivu k čínskému režimu, jak tento systém vlastně funguje.

Jie Ťien-ming by byl před čínským soudem uznán vinným automaticky - jenomže před žádným soudem hned tak nestane. Jeho hlavní "problém" totiž nespočívá v "ekonomické kriminalitě", jak se to snaží prezentovat někteří čeští představitelé. Peking si předsedu Jie rychle uklidil stranou především proto, že se jeho společnost CEFC nechala načapat při rozsáhlé politické korupci mezi nejvyššími představiteli v Africe a v OSN. Generální tajemník Si rozhodně nepotřebuje, aby tento trapný případ někdo dále rozmazával, nebo se předsedy Jie dokonce na něco ptal.

Namísto Jie Ťien-minga stanul před soudem tak říkajíc v zastoupení jeho bezprostřední podřízený, "generální tajemník" neziskového křídla společnosti CEFC, bývalý hongkongský politik Patrick Ho - ale před federálním soudem v USA, nikoliv v Číně. Z důkazů předložených při procesu je zřejmé, že Jie byl o uplácení afrických politiků zevrubně informován, a příležitostně se ho sám zúčastnil.

Poradce za milion

Jedním z hlavních bodů obžaloby bylo podplacení tehdejšího předsedy Valného shromáždění OSN, ugandského ministra zahraničí Sama Kutesy. Ten jmenoval v roce 2015 Jie Ťien-minga svým zvláštním poradcem, a obratem obdržel od CEFC prostřednictvím Patricka Ho půl milionu dolarů. Velmi zvláštní shodou okolností jmenoval téhož roku Jie Ťien-minga svým čestným poradcem také prezident Zeman. Podle čínských zdrojů došlo k tomuto jmenování na jaře 2015; oznámeno však bylo až po půl roce na podzim spolu s příchodem společnosti CEFC do České republiky.

Bizarní příběh společnosti CEFC a jejího předsedy Jie Ťien-minga, včetně jeho prezidentské konexe na Pražském hradě, obletěl v roce 2018 světová média. Česká republika utrpěla mezinárodní blamáž, ale tím bohužel výčet škod Zemanových azimutů nekončí. Podobně jako orientace na Rusko, vedl i jeho "restart" k podstatným bezpečnostním rizikům, především v podobě infiltrace pod záminkou nejrůznějších "výměn", ať už pod hlavičkou Pásu a stezky, iniciativy 16+1, nebo prostě "ekonomické diplomacie".

Zmocněnci posunovači

Své zahraničněpolitické priority potvrdil Zeman v loňském roce jmenováním dvou "zmocněnců", pro Rusko a Čínu. Zatímco Rudolf Jindrák byl ve funkci zmocněnce pro vztahy s Ruskem potvrzen vládou, Jan Hamáček zřejmě obdržel od prezidenta pouze verbální pověření k "posunutí" vztahů s Čínou. Jako Zemanův "zmocněnec" pro Peking se nicméně Hamáček prezentuje v tisku a v korespondenci s představiteli Komunistické strany Číny. Jak takové "posunování" vypadá v praxi, jsme viděli například během loňské "rouškové diplomacie".

Ustavení ad hoc pozic svérázných prezidentských "zmocněnců" pro silně problematické vztahy s Ruskem a Čínou představuje nesystémové, účelové opatření, jež ve svých důsledcích podkopává regulérní českou diplomacii. Názorně dokládá, jak je prezident schopen vydupat si na současné vládě bezprecedentní ústupky v oblasti zahraniční politiky, nota bene ve dvou bilaterálních relacích, kde jeho dosavadní přímé zapojení prokazatelně napáchalo značné škody. Slabost české vlády dělá spolu s prezidentovou svévolí z české zahraniční politiky frašku.

Prezident Zeman se hluboce a setrvale mýlí ve svém přístupu k zahraniční politice, ale stále dokáže najít dost spojenců a pák, aby si ho dokázal prosadit vůči bezradným českým vládám. Kauza Vrbětice možná přispěje k částečnému narovnání této systémové slabiny. Z dlouhodobého hlediska však bude třeba aktivovat stávající, a možná i formulovat nové ústavní pojistky, aby napříště nemohl český prezident bez politické zodpovědnosti svévolně destruovat české národní zájmy.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.

Čína to s propagandou přehnala, i český vděk za roušky se obrací proti ní, říká Hála (video z 5. května 2020)

Podle zprávy uniklé z vládních kruhů se prestiž Číny propadla nejníž od roku 1989, říká sinolog Martin Hála. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 7 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy