Souhlas občanských demokratů s Babišovým návrhem na prudké snížení daní z příjmu lze připodobnit k tomu, čemu etolog Konrad Lorenz říká smrtelný hřích - k poklesku, jejž nelze omluvit. O předsedovi ODS Petru Fialovi navíc prozrazuje jednu známou a jednu dosud neznámou věc.
Dvě zprávy, obě špatné
Začněme tou první - žádný jiný polistopadový předseda důležité politické partaje tak dlouho nedokázal vzdorovat alespoň elementárním ekonomickým znalostem. Fiala je však zjevně zcela rezistentní. Jak jinak si vysvětlit fakt, že nevidí problém v rozvalu státních financí? Pomohl totiž schválit obří daňový výpadek, aniž by zároveň splnil druhý základní slib své strany - tedy seškrtat asi 90 miliard na výdajové straně.
Že to ze dne na den ani není možné a že to je v hluboké recesi ten nejhloupější nápad, ponechme protentokrát stranou. A to proto, že za pozornost stojí především druhé odhalení - jak mizerného politického kalkulu je schopen muž, který tu roky usilovně tvrdí, že bude příštím premiérem. Většinou tím úporněji, oč více preference ODS stagnují.
Co se stalo? Petr Fiala zcela bezplatně pomohl korunovat šéfa socialistické vlády Andreje Babiše na razantního krotitele daní. Odměna v podobě odlivu části voličů k ANO jej jistě nemine. Popřel totiž stranickou DNA, v níž první místo už roky okupuje stabilita veřejných financí. A aby toho nebylo málo, hodil spolu s tím také šrapnel do chystané koalice s TOP 09 a lidovci, kde se teď zjevně krom Evropy, ekologie, hodnot a daní neshodnou už ani na odporu k Babišovi.
Ač profesor politologie, očividně přitom navíc zapomněl, že daňová reforma musí projít také horní parlamentní komorou, kde už bují vzpoura modrých senátorů proti drastickému výpadku příjmů v jejich městech a krajích.
Dost důvodů, aby Petr Fiala odešel z postu předsedy ODS. Jeho štěstím ale nakonec asi bude, že nikdo jiný o tu funkci momentálně nestojí. A nemalé části straníků hladovějících po moci by nejspíš vůbec nevadilo dělat po dalších volbách juniorního partnera hnutí ANO.
Pětkrát a dost
Chronická neschopnost Petra Fialy pojmout alespoň ty nejzákladnější ekonomické poučky, je známá. A jeho čerstvá snaha omluvit pomoc Andreji Babišovi ji až bolestně potvrzuje. Ukázkově to demonstruje dobrozdání nazvané "5 x k diskusi o superhrubé mzdě".
"Prý jsme otočili a podporujeme Babiše. Zrušení superhrubé mzdy máme ve volebním programu. Slíbili jsme to lidem a ti nás s tím zvolili v roce 2017 do PS," píše pan předseda. To jednak není pravda - v programu ODS je zároveň i zrušení druhé sazby pro bohaté, která však zůstává. Hlavně ale v úvodním slovu stojí, že veškeré návrhy jsou "pečlivě promyšlené a propočítané". Nynější výpadek asi 88 miliard však ničím krytý není. Chápe to každý volič ODS a chápou to samozřejmě i všichni straničtí hejtmani a starostové, kterým se o desítky miliard propadnou příjmy.
Fiala se tento nepřekročitelný problém snaží překonat vpravdě socialistickou argumentací, že zdroje jsou: "Prý na to není správný čas. Podle některých na to není správný čas nikdy. Ani když rozpočty rekordně rostou - například posledních pět let, kdy byl příjem státu větší skoro o 400 miliard (!) oproti roku 2014." K tomu dodejme, že příjmy z posledních let se navýšily díky hospodářskému růstu, nyní v recesi naopak krutě vypadávají, proto také teď žádný evropský stát takto masivně do daní nesahá.
Jak bychom to panu předsedovi vysvětlili? Jako poslanec jistě ví, že výdaje rozpočtu zahrnují i položky (kvazi)mandatorní, které jsou ze zákona povinné a stát je musí vyplatit vždy. V krizi logicky narůstají a v roce 2021 mají představovat tři čtvrtiny všech nákladů. Ne, zdroje opravdu nejsou, proto se také stát masivně zadlužuje.
Čtenářovo utrpení tím bohužel nekončí. Zvyšuje jej úvaha, podle níž bude ekonomika tím bohatší, čím méně vybereme daní. "Prý je to rozpočtově nezodpovědné. To říkají stejní politici, kteří do rozpočtu v ten samý den zaťali podobnou sekeru v podobě odpočitatelné položky na poplatníka. Tak buď se má šetřit, nebo pomáhat lidem. Položka na poplatníka je odpovědná, snížení daní nikoliv? Opravdu? My jsme podpořili obě formy pomoci lidem, protože jsme přesvědčeni, že je to správné a přínosné pro všechny - lidé ty peníze do ekonomiky vrátí."
Je zjevné, že ono hlasování nemohlo být pro Petra Fialu rozpočtově nezodpovědné, protože bohužel vůbec nechápe, jak hospodářství funguje. V jeho světě se veškeré snížení daní okamžitě vrátí do ekonomiky. To je ovšem pohádka. Proto ekonomové VŠE, CERGE i Národní rozpočtové rady varovali před takto hloupou změnou daní.
Existuje totiž něco jako sklon ke spotřebě a k úsporám. Pro pana předsedu trochu jednodušeji: pokud vyděláváte málo, dodatečnou korunu hned vrazíte do spotřeby, pokud hodně, ušetříte ji a spotřebu odložíte.
Navíc jednoduše není pravda, že snížení sazeb přinese všem tisíce. Nízkopříjmovým a těm se spoustou slev to nepomůže skoro nijak. Ti, kteří by skutečně peníze do ekonomiky hned vrátili, si tedy prakticky nepolepší.
Jako trumf pak následuje argument, za který by se v ODS snad měla odebírat legitimace: "Prý si to rozpočet nyní nemůže dovolit. Toto může říct jen někdo, kdo věří, že nějaký rozpočet teď existuje." Klausovec, topolánkovec - i těch pár dalších členů, kteří dosud považovali pana Fialu za silného lídra - se snad ovšem shodnou na jednom: stabilita veřejných financí je základní hodnotou této nejdůležitější polistopadové strany.
Zkraťme to tedy. "Prý máme navrhnout, kde stát ušetří. Samozřejmě! Děláme to každý rok," uzavírá pan předseda svou obhajobu. Opravdu? Minulý rok chtěla ODS na prvním místě ušetřit zrušením kosmických aktivit. Bude zajímavé sledovat, jak z toho napočítá tento rok 90 miliard k okamžitému škrtnutí. To podstatné je ovšem politické: že žádné škrty už ona divoká daňová koalice ANO a extremistů z KSČM a SPD neodhlasuje. A tím se dostáváme k překvapivému selhání Petra Fialy coby politika.
Pan vicepremiér
Není možné premiérovi, proti kterému brojíte dnem i nocí, odhlasovat snížení daní, když on vám neodhlasuje radikální snížení výdajů.
Vznikne tak jen sekera, za kterou se bude platit čím dál dražším dluhem - česky řečeno budoucími vyššími daněmi. Navíc to jako první odnesou starostové ODS a noví hejtmani, kteří pro stranu vyválčili posty v podzimních volbách.
Nejvíc ale bude muset za chybné rozhodnutí Petra Fialy zaplatit sama ODS jako strana. Příznivci konzervativní a zodpovědné politiky jsou konsternováni. Regionální členové už otevřeně mluví o omylu a pan předseda tak promarnil kapitál nashromážděný mnohaletou prací v čele strany.
Tímto nepochopitelným krokem pravděpodobně zpečetil osud zajímavě se rýsujícího souboje o premiérské křeslo. Andrejem Babišem se nechal vtáhnout do pasti a k výběru mu už zbývá tak maximálně místopředsednictví ve vládě s ANO.
