Václav Klaus pronesl na Vysoké škole ekonomické přednášku k výročí 17. listopadu 1989. Byl velmi kritický k současnosti, k tomu, kam česká společnost došla, a nabídl svůj pohled na pád komunismu. Zůstává výraznou a slyšitelnou postavou, má stále nemalý politický vliv, navíc je chápán jako otec české polistopadové transformace. Sám urazil velký kus cesty, dnes je vnímán jako silně protibruselský a zároveň proruský hlas. I na něm je vidět, jak a v co se část české společnosti za 35 let proměnila.
Klaus, jak zaznamenal server iDnes.cz, při přednášce prohlásil, že se vracíme zpátky: "Obávám se, že máme blíže k padesátým letům než k roku 1989," řekl. Dnešní bouřlivou, ale zároveň mimořádně svobodnou dobu, přirovnal ke komunistickému teroru v 50. letech, jehož cílem bylo československou společnost vyděsit a ovládnout. Pro mě je Klausovo tvrzení nesnesitelné mimo jiné proto, že v 50. letech komunisté zabili oba moje dědečky a otce zavřeli na půl roku bez udání důvodu do vězení. Když ho pustili, byl bez práce a jako vystudovaný právník mnoho let řídil autobus.
Na přednášku Klause mě upozornil můj známý, jehož otce na začátku bolševické doby sebrala tajná policie, byl odvezen do uranových dolů a tři a půl roku v nich musel pracovat. Manželka o něm dlouho neměla vůbec žádné zprávy.
Podobných rodinných historií lze najít mnoho. Raději ani nebudu popisovat popravu Milady Horákové. Tvrzení Klause, že máme blíž k padesátým letům je doslova urážlivé a, řečeno jeho slovníkem, naprosto "falešné a prázdné". Zcela zjevně je jeho smyslem poškodit představu o dnešní demokracii, která se v ničem 50. rokům neblíží.
Jiné Klausovo přednáškové tvrzení se týkalo konce minulého režimu. Komunismus podle něj padl, nebyl poražen, už nebyl schopen fungovat: "Komunismus se rozpustil. Ti, kteří se považují za vítěze nad komunismem, to nechtějí slyšet, protože je to deheroizuje," řekl. "Trvám na tom, že žádný majitel pádu komunismu neexistuje. Tuhle iluzi je třeba důsledně rozptylovat," dodal.
Chápu, proč to Klaus říká. Pravým důvodem je, že se na pádu tehdejšího systému nepodílel, nebyl ani obyčejným opozičníkem, a už vůbec nebyl někým jako Václav Havel a další známí, tvrdě pronásledovaní disidenti. Je pozoruhodné, že má Klaus potřebu i po 35 letech tyto lidi "deheroizovat", zřejmě jim dodnes nemůže zapomenout, že byli odvážní.
Tvrzení, že se "komunismus rozpustil" má jednu drobnou vadu. Bez toho, že se proti totalitě stavěla aspoň malá část obyvatel, by tu jistě přežíval ještě dlouho. Ale hlavně je tvrzení o rozpuštění systému, který držela při životě brutální Státní bezpečnost (StB), stejně nepravdivé, jako tvrzení o tom, že se blížíme k 50. letům.
Zásahové jednotky v roce 1989 nevypadaly "rozpuštěné"
Lidé, kteří od roku 1988 proti komunistům demonstrovali, rozhodně nevěděli nic o tom, že se systém rozpouští, že slábne. Demonstrace byly drsně, surově rozháněny, jeden z nejhorších zásahů byl veden proti demonstrantům na začátku roku 1989 při Palachově týdnu. Milice, policisté a zásahové jednotky nevypadali ani trochu "rozpuštěně". Klaus naprosto opomíjí práci opozice, tisk nelegálních časopisů, novin a informačních tiskovin a mnoho dalších, kupříkladu kulturních aktivit a "zelených" protestů. To všechno přispělo a vedlo k pádu minulého režimu.
A jistě, totalita by byla neskončila, kdyby se nerozkládal ruský komunistický režim, kdyby v Rusku neproběhlo gorbačovské uvolnění (glasnosť a perestrojka), kdyby nepadla Berlínská zeď, kdyby v Polsku nepracovala Solidarita atd.
Klaus má pravdu i v tom, že většina veřejnosti v roce 1989 chtěla konec komunismu a malovala si západní blahobyt. To ano. Pokračoval ale dál: "Chtěli jsme kapitalismus, nechtěli jsme žádné třetí světy, socialismus s lidskou tváří spojený s rokem 1968," prohlásil před budoucími ekonomy. Toto tvrzení by asi obstálo jen před částí lidí, kteří bořili socialismus. Kupříkladu Havel byl vůči kapitalismu značně kritický.
Jak vidí dnešek, to vyjádřil exprezident následovně: "Nechtěli jsme vytvářet nový, lepší svět. My jsme nechtěli další z řady utopií. Brave new world zažíváme až dnes v jeho tragické pirátsko-zelené progresivistické verzi." Odkazoval se na knihu Aldouse Huxleyho "Brave new world" (u nás vyšla pod názvem Konec civilizace).
Tohle není pravda. Samozřejmě že jsme chtěli vytvářet lepší svět, lepší než ten, ve kterém jsme žili. Předpokládám, že drtivá většina účastníků demonstrací po 17. listopadu chtěla žít v lepším, svobodnějším a spravedlivějším světě. Nikdo tu neplánoval korupci a svět mocných oligarchů.
Podstatná je ovšem pasáž o "tragické pirátsko-zelené progresivistické verzi". Tady Klaus obnažuje ledví a ukazuje celkem jasně, o co mu jde, co mu dnes vadí. Pokrok. Pojďme se podívat, co u nás pokrok představuje a jestli je skutečně tak zhoubný, jak ho Klaus vnímá.
Do progrese se vejde kupříkladu snaha o rovnost mužů a žen, o jejich rovná práva, rovné odměňování, rovné šance v zaměstnání atd. Co je na tomto posunu tragického? Je přece úplně logické a správné, že o tohle část společnosti a politiků usiluje. Nebo ne?
Do progrese patří práva homosexuálů, celý ten balík posunu okolo LGBTQ+ lidí. Chápu, že část společnosti, obvykle katolíci, brojí proti manželství pro všechny. Ale je to standardní společenská debata, žádná tragédie. Takto můžeme pokračovat v dalších tématech.
Klaus neopomněl v "progresivismu" zmínit i zelené. Ale opět se mýlí, svět zjevně ohrožuje klimatická změna. Klaus ji léta popíral, ale jeho popírání evidentně nestačilo a bylo poraženo. "Zelené uvažování" se dnes upíná prostě jen k tomu, aby se na Zemi dalo žít. A jistě, v některých momentech může být přehnané, přepjaté, ale vlastně nejde o žádný "pokrok", o žádnou "utopii", nýbrž o pud sebezáchovy, touhu přežít.
Klaus se svými názory dnes konvenuje neliberálně konzervativní pravici, trumpovskému a orbánovskému proudu v českých zemích. Proto snad má smysl s jeho postoji polemizovat. A jistě má smysl zopakovat, že tvrzení o tom, jak se blížíme k 50. letům, k totalitě, je nebezpečná lež a drsná manipulace.
